Pokud jsem byl před pár lety ďábelsky překvapený ze šesté
studiovky mexického dua Lorelle Meets the Obsolete, pak její nástupce Corporal
překonává téměř vše, co tohle mexické duo doposud vytvořilo.
Krátce po zmiňovaném
LP Datura (6/2023 Sonic Cathedral) se Lorelle (aka Lorena Quintanilla - zp) a The
Obsolete (aka Alberto González – kyt/bicí) začali přehrabovat ve své
„dystopické“ budoucnosti, kde si pohrávali s psychedelickým post-punkem a
pulzující elektronikou. Vypustili basové kytary, upřednostnili syntezátory,
samply a varhany, a z nádherných vln noise-psych-rocku hodili „melancholickou“
šipku do špinavé noise elektroniky, vycházející z jamování a z nepřipomínání vlastní minulosti. I když Daturu občas zaslechnu i na novince.
Proto bude velmi lákavé vyrazit na některý z trip-květnových
koncertů s novou deskou Corporal, během kterých mají zaznít i starší skladby, ale co nejvíce odpovídající
náladě nových zvuků. V této rovině navíc přichází netrpělivé očekávání, zda si tohle
nepředvídatelné duo vystačí už jen samo, či jejich „politicky“ nabitý neklid zkreslený
taneční/klubovou formou ještě doprovodí bubeník Alvaro Castro a nový
baskytarista Eric Curiel.
A1. Regresar / Recordar (05:56)
A2. Ker (06:26)
A3. Dilación (03:25)
A4. Casi no estar (06:05)
B1. Palabra (06:01)
B2. Riesgo (05:02)
B3. Reanimar el cuerpo (03:42)
B4. Control (06:34)
![]() |
| Blízká budoucnost s Corporal |
![]() |
| Vzdálená minulost se Sýčkem |



Žádné komentáře:
Okomentovat