úterý 16. července 2024

King Hannah - Big Swimmer (City Slang Records)

 


King Hannah je atmosferické indie rockové duo z Liverpoolu, které se náhodně potkalo za barem, kde odehrálo i první hudební zkoušky. Zhruba po dvou letech si multiinstrumentalista Craig Whittle se svou kolegyní a zpěvačkou Hannah Merrick (kyt/synt) vydali debutový singl Crème Brûlée (5/2019), jehož krásy si povšimla Krista Schimdt z berlínských City Slang Records a do světa vyrazilo šestiskladbové EP Tell Me Your Mind and I'll Tell You Mine (11/2020), obsahující i "předhozený" dezert. Ve stejném složení (Jake Lipiec - bicí, Olly Gorman - bas), a to vč. producenta (Ted White - synt) vzniklo debutové album I’m Not Sorry, I Was Just Being Me (2/2022), rozšířené o vše výše uvedené v deluxe edici (alternativní obaly) a poprvé zavedlo King Hannah do Prahy (MeetFactory 4/2022).
Podobný osud čeká i aktuálně vydané pokračování Big Swimmer inspirované americkým turné, pro které si duo ve snaze zachytit syrovou energii živých vystoupení přizvalo věhlasného producenta Ali Chanta (PJ Harvey, Portishead, The Murder Capital, Yard Act, Dry Cleaning, ...), famózní písničkářku Sharon Van Etten, Conora O'Shea (bas) a z předchozích nahrávek už známéno bubeníka (Jake Lipiec). Dost možná právě z tohoto důvodu Big Swimmer působí jako pocta jejich americkým 80's vzorům (Television, Bill Callaham, ..), na albu "stále přítomné" PJ Harvey a dokonce i popové ikoně Madonně, kterou si můžete vychutnat na bonusově strašidelném 7" Like A Prayer.
Evropské turné věnované Big Swimmer začíná již zítra v Boloni (BOtanique), zahrnuje dvacet koncertů a díky kolektivu Underdogs' můžete tuhle úžasnou rovnováhu mezi světlem a stínem zažít také 21. září v Praze. Za čtyři stovky více než znamenitá nabídka. 

 

A1. Big Swimmer feat. Sharon Van Etten (05:22)
A2. New York, Let's Do Nothing (03:22)
A3. The Mattress (04:45)
A4. Milk Boy (I Love You) (03:53)
A5. Suddenly, Your Hand (07:19)
 
B1. Somewhere Near El Paso (08:21)
B2. Lily Pad (03:33)
B3. Davey Says (02:47)
B4. Scully (01:35)
B5. This Wasn't Intentional feat. Sharon Van Etten (05:00)
B6. John Prine On The Radio (03:47)
 
bonus 7"
A. Like A Prayer - 33rpm (03:50)
B. Like A Prayer - Extended Version 45rpm (07:52)
 
 

 

sobota 13. července 2024

Cardinals EP (So Young Records)

 


Cardinals je původně čtyřčlenná kapela z irského Corku (Euan Manning - zp/kyt, Oskar Gudinovic kyt/kl, Aaron Hurley - bas, Darragh Manning - bicí), která vznikla ještě během studií v nedalekém Kinsale. Po jejím prvním a dodnes volně dostupném EP Amsterdam (11/2022) na sebe upozornila letos v únoru prostřednictvím londýnských So Young Records, kde vyšel stokusový 7" Roseland / The Brow, předznamenávající eponymní Cardinals EP. Své smutné a občas i politické názory (kritika RTX Corporation, solidarita s Palestinou a Gazou) obaluje indie popovou mystikou, irským folkem, magií přístavního Corku, "tradičním" shoegaze post-punkem či uměním Henryho Clarka. Všech šest skladeb vzniklo ve spolupráci s producentem Richiem Kennedym (Suede, The Libertines, Interpol, ..) a vedle pátého stálého člena Finna Manninga (akordeon) potkáte v kapele i "hostujícího" kytaristu Kierane Hurleye
Cardinals je tak trochu děsivá emociální jízda, pomáhající s bolestmi srdce a úzkostmi. Doporučené dávkování dvakrát denně.

 

A1. Twist and Turn (03:14)
A2. Unreal (03:03)
A3. Roseland (04:19)
 
B1. Amphetamines (02:23)
B2. Nineteen (01:53)
B3. If I Could Make You Care (05:49)
 
 

středa 10. července 2024

Loren Kramar - Glovemaker (Secretly Canadian)

 

Loren Kramar je losangelský songwriter, klavírista a absolvent fakulty umění na Cooper Union, jehož vůbec první singl My Life vyšel už před devíti lety. Fascinován showbyznysem a září reflektorů snil už od dětsví o "hvězdném" chodníku slávy na Hollywood Boulevard, což si stačil užít aspoň rolí režiséra v úvodním klipu debutového alba Glovemaker, vycházejícího u Secretly Canadian. Své touhy po lásce a intimitě prezentuje publiku prostřednictvím "scénáře", inspirovaného nejen věhlasnými jmény jako Nina Simon, Elton John či Tracy Chapman, ale též řadou neznámých talentů z queer komunity. Tento jedinečný způsob "soulového" vyprávění vytváří z Lorena "neangažovaného" podivína z periférie, jehož hluboké srdce a duchovno se vlastně do téhle kýčovité dlažby příliš nehodí. Spíš vůbec, protože jde o sebevyjádření v souladu s jeho upřímnými ideály o slávě. 
Něžné, krásné, ale i smutné dílo o sledování života pod maskou "úspěchu", jehož originalitě vtiskl znak výjimečnosti známý producent Sean O’Brien (The National, Taylor Swift, Chvrches, ...).

 

A1. Hollywood Blvd feat. Amber Coffman (04:55)
A2. Euphemism (03:00)
A3. I'm a Slut (04:06)
A4. Like a Lover (05:16)
A5. Gay Angels (05:59)
 
B1. Glovemaker (05:04)
B2. Birthday Thursday (03:18)
B3. Whatever Happens (03:04)
B4. 15 Years (04:09)
B5. Oh To Be (01:45)
B6. No Man (05:20)

 

neděle 7. července 2024

John Carpenter - Lost Themes IV: NOIR (Sacred Bones Records)

 


Když před sedmdesáti lety režisér Robert Aldrich natáčel film Líbej mě až k smrti (Kiss Me Deadly), který převrátil naruby noirovou tradici předchozích patnácti let, určitě nepočítal s tím, že na opačném americkém pobřeží začal chodit do školy chlapeček, jehož prozatím poslední hudební dílo odkazuje právě na jeho "mordící líbačku". Tedy na snímek, patřící do "kolekce" tuzemského NOIR FILM FESTIVALU (12. ročník proběhne na konci srpna a je zaměřen na tvorbu režiséra Phila Karlsona), jehož dlouhodobým cílem je mapovat noirový kánon, ale také ho různými způsoby zpochybňovat či rozšiřovat.
Od té doby "hororový" chlapeček profesora Carpentera už trochu zestárl, začal se věnovat filmové režii, hudbě a společně se svým synem Codym a skladatelem Danielem Daviesem stojí už deset let za atmosferickou sérií LOST THEMES. Jejich aktuální čtvrté pokračování je věnováno noirovým snímkům s typickým orchestrálním doprovodem, který nahradili imaginárním soundtrackem s důrazem na syntezátory a kytary. Album Lost Themes IV: NOIR tak trochu jinak oživuje siluety postav z klasické éry noirových filmů, v jejichž temných uličkách vás během deseti skladeb potkají zločinci, pokřivení poldové, pochybné ženy a rychle mluvící soukromí detektivové. Poznejte NOIR žánr ovlivněný myslí rodiny Carpenterů. Budete hodně mile překvapeni!! Vychází na značce Sacred Bones Records.

 

01. My Name Is Death (05:40)
02. Machine Fear (04:29)
03. Last Rites (04:34)
04. The Burning Door (03:21)
05. He Walks By Night (04:08)
06. Beyond the Gallows (03:40)
07. Kiss the Blood Off My Fingers (04:42)
08. Guillotine (04:05)
09. The Demon's Shadow (03:31)
10. Shadows Have A Thousand Eyes (04:52)
 
 

pátek 5. července 2024

Zahájení festivalu TRANSFORMA #9 (Tábor 2024)

 

Jiří Gruber (kurátor), Jiří Straka (koncepce výstavy), Sarah Adnanová (produkce), Jakub Chrenčík (architektura)


Přestože oficiální zahájení devátého ročníku táborského festivalu TRANSFORMA směřovalo svou pozornost především na Křižíkovu elektrárnu u Lužnice, tak zhruba o hodinu dřívě proběhla v bývalé TRAFOSTANICI u botanické zahrady vernisáž výstavy, propojující myšlenkový svět a společný jazyk skejtových komunit na různých místech zeměkoule. Pod názvem Let’s find where to grind (and document it): the visual language of skateboarding ji připravil v Praze žijící tchajwanský fotograf Hsin Zhao, který sesbíral audiovizuální materiál od několika kolektivů a jednotlivců, provázaných filozofií DIY, subverzivní kreativitou a smyslem pro sociální spravedlnost. V Trafostanici jej kromě kurátora výstavy Jakuba Novotného ze streetwearové značky Knedlo Zelo Wear doplnila lotyšská producentka Linda Lindenberga a vystoupení jednoho z projektů v Praze usazené americké performerky a režisérky Alyssy Dillard LIMINAL DISCO, propojujícího pouliční kulturu kolečkových bruslí se světem performativního a výtvarného umění. Stírání hranic mezi umělci, umělkyněmi a publikem tak ideálně otevřelo prostor pro oficiální zahájení festivalu. Konkrétně prostřednictvím další vernisáže výstavy patnácti autorů/autorek Čemu dáváme smysl podle sebe, tak žijeme, která se stejně jako ústřední téma letošního ročníku vztahuje k tradicím (nejen táborským), přičemž zkoumá především způsoby a procesy jejich (de)konstruování. Podstatu, roli, význam, ale i dopady tradic nejen ve světle nynějších společensko-politických souvislostí uchopuje a přemýšlí nad nimi z různých pozic a úhlů pohledu. Na vernisáž následně navázaly koncerty táborské rodačky Josefiny Dusk, české drag queen Miss Petty (David Daniel) a keňského zpěváka a performera Kabeaushé (Kabochi Gitau).
Takže kdo ještě váhá a pravděpodobně tedy přišel o vynikající úvod čtyřdenního festivalu, může se naladit třeba prostřednictvím pozvánky Českého rozhladu či níže dnešním uvaděčem (iob - iniciátor labelu XION) do hudebního světa TRANSFORMY 2024.
 
 
Let’s find where to grind (and document it): the visual language of skateboarding