Ibukun Sunday - Harmony / Balance (Phantom Limb)

 

Ibukun Oladipupo Sunday je vystudovaný violista z negerijského Lagosu, kterého zhruba před deseti lety osvítil Bůh experimentální elektroniky a dnes patří mezi nejvýraznější dark-ambientní improvizátory na západoafrické scéně. Jeho introspektivní tvorba vychází z principů svobody a demokracie, umožňující rozvíjet svou vlastní kulturu bez obav z únosu či etnicko-náboženské nenávisti. Po několika singlech a EP "debutoval" u brightonských Phantom Limb s digitálním EP The Last Wave (10/2021), po kterém následovalo EP Mantra (2/2023) a skrz vlastní bandcamp stránky uvolněné EP Divine (8/2023) a EP Lamentation (5/2024). Svůbec vůbec první fyzický nosič a zároveň LP pojmenoval Harmony / Balance, na kterém vychází z jedné z nejvýznamnějších posvátných knih hinduismu Píseň Vznešeného, ve které pokora, sebeovládání a oddanost jednoho stojí proti aroganci, závisti a honbě za mocí toho druhého. Prostřednictvím desetiti meditativních kusů propojujících lidské pocity, Ibukun Sunday mísí "terénní nahrávky" pořízené v jeho rodné Nigérii se starověkými filozofiemi, posvátnými texty a kontrastem mezi temnotou a barevným optimismem. Fascinující rovnováha, lákající nejen fanoušky Williama Basinskiho či Fennesze.

 

A1. Half-Brothers (02:53)

A2. His Order (06:35)

A3. Arrayed on the Battlefield (03:49)

A4. Enemy of my Enemy (05:25)

A5. My Life for Yours (01:42)

 

B1. Of The Armies (03:10)

B2. The Chariot (03:54)

B3. To Fight With (04:37)

B4. Brothers (06:51)

B5. O Infallible One (03:08)

 

 

Havelka / Havel - Vanishing Mountain (Stoned To Death)

 

Už několik týdnů jsem se moc těšil na úterý 5. listopadu, kdy v českobudějovickém Biografu Kotva měl proběhnout koncert manželského hudebního dua The Havels (Irena & Vojtěch Havlovi) spojený s projekcí filmu Cesta pustým lesem (1997, režie Ivan Vojnár), ke kterému složili hudební doprovod. Zhruba dva týdny před touto událostí ale dorazil posel špatných zpráv, že více než čtyřicetiletou spolupráci manželů Havlových, odstartovanou experimentální formací Capella Antiqua e Moderna, přerušilo náhlé úmrtí Vojtěcha Havla.

Letos v květnu The Havels přišli po dlouhých 14 letech od posledního alba Smyčcem/Viola da gamba (1/2010 GALÉN) s novým repertoárem klavírních duetů Four Hands (Animal Music) a u příležitosti oslavy dvacátých narozenin Knihovny Václava Havla vznikla v polovině června v Královské zahradě Pražského hradu nahrávka Vanishing Mountain. Na tomto "živém" albu si Vojtěch Havel (violoncello) zahrál se svým nedávným průvodcem po Faerských ostrovech Václavem Havelkou (kyt.) a jeho synem Šimonem Havelkou (elektronika, perkuse). Prostřednictvím pardubického labelu Stoned To Death (MC 65 ks) se pak můžete ponořit do "post-dušičkové" nálady, procházející neprobádanými územími přírody a její spiritualitou. Vanishing Mountain je esoterická drone-meditace, varující před sebedestrukcí současného světa a připomínající jednu z největších ztrát pro českou alernativu, mistra Vojtěcha Havla.

R.I.P.

A/B - Vanishing Mountain (28:56)

 

 

 

CROWS - Reason Enought (Bad Vibrations Records)

 

Londýnští CROWS lze vecpat do "nové vlny" kapel typu IDLES, jejichž temný a niterný post-punk vyniká především během hlučných živých vystoupení. Ještě pod původním názvem Jim Crow & The Murders ji založili na sklonku roku 2010 textař a zpěvák James Cox s kytaristou Stevem Goddardem, aby už coby CROWS debutovali s prvním singlem King / Korea (5/2011) na svém blogerském labelu Howl Club Records. Debutové album Silver Tongues (3/2019) vydali v dodnes nezměněné sestavě (Jith Amarasinghe - bas, Sam Lister - bicí) na značce Joe IDLES Talbota Balley Records, po kterém přišla odpověď na brexitové a covidové šílenství Beware Believers (4/2022), podpořená promotérským kolektivem z Londýna Bad Vibrations. Zde právě vyšlo i třetí album CROWS nazvané Reason Enought, které mělo vzniknout uprostřed zimy v kryptě bývalého katolického kostela ve Stroudu (civilní farnost v Gloucestershire) a do role producenta obsadili věhlasného indie-kouzelníka Andyho Savourse (Sigur Rós, The Horrors, My Bloody Valentine, Black Country New Road, ..). A udělali více než dobře. Reason Enough je totiž jejich prozatím nejkoncentrovanější nahrávka, opouštějící páteř předchozích titulů. Možná je smutnější a neklidněší, ale za to "nejhitovější". Pevně povznášející a přitom obklopena temnotou, která vás přinutí přežít. A to nejen jeden z jejich nejdivočejších koncertů.

 

01. Reason Enough (04:39)

02. Bored (02:19)

03. Is It Better? (03:54)

04. Vision Of Me (04:07)

05. Land Of The Rose (03:24)

06. Every Day Of Every Year (02:57)

07. Lie To Me (03:18)

08. Living On My Knees (03:05)

09. Silhouettes (03:35)

10. D-Gent (03:34)

 

 

Meryl Streek - Songs For The Deceased (Venn Records)

 

Přesně dva roky po jednom z nejvýraznějších politických LP debutů 796 (Venn Records), přichází Meryl Streek (David Anthony Mulvaney) s novou sbírkou příběhů o zradě, nespravedlnosti, hazardu, bezdomovectví a korupci, a to nejen v jeho rodném Dublinu. Tu najdete pod názvem Songs For The Deceased a až do závěrečné The Stardust, zmiňující jména všech obětí dodnes nevyšetřeného největšího požáru v zemi, během kterého na svatého Valentýna v roce 1981 uhořelo v nočním klubu 48 návštěvníků, sype do posluchačů další porci experimentální elektroniky a výbušného punku. Tentokrát jeho ostrá mluvená slova a úryvky zpravodajských pořadů, doplňuje řada punkových hostů, z nichž připomenu aspoň kapely The Chisel (Callum Graham - A6), Benefits (Kingsley Hall - B2), A Place To Bury Strangers (Oliver Ackermann - B6) či legendární Radiators From Space (Pete Holidai - A3).

Songs For The Deceased volá po plošných změnách současného systému, který např. umožnil zrušení zákazu vystěhování, což se jenom v Irsku projevilo na stoupajících číslech lidí bez domova (cca 14 tisíc). Přitom v přepočtu na volné domovy připadá na každého bezdomovce 12 volných.

Songs For The Deceased je silná (fuck what people think) a v současné době více než důležitá nahrávka, kterou by měli vyslyšet především politici, které si občané svobodně a dobrovolně volí. Nahrávku spoluprodukovali Daniel Doherty (Fontaines D. C., ..) s Philem Wyerem (OwlSounds), od minulého týdne ji najdete u londýnských Venn Records a Meryl Streek ji věnoval obětem Stardust tragédie.

10/10

 

A1. The Beginning (02:45)

A2. Fine Jail (02:07)

A3. If This Is Life (03:52)

A4. Bertie (03:23)

A5. Counting Sheep (04:19)

A6. Dogs (03:33)

A7. By One's Own Hand (03:00)

 

B1. Paddy (03:18)

B2. Interlude (01:00)

B3. Gambling Death (03:02)

B4. Terence (03:29)

B5. The Industry (04:01)

B6. Murder (02:43)

B7. The Stardust (04:55)

 

 

THE CURE LIVE - Songs Of A Lost World (TROXY, Londýn 1. 11. 2024)

 

V bývalém londýnském kině TROXY, postaveném dle návrhu architekta George Colese ve 30. letech minulého století, proběhla včera večer událost, kterou považuji za nejvýznamnější v oblasti hudby za rok 2024. 

U příležitosti právě včera vydaného alba Songs Of A Lost World (Fiction Records) vystoupila v TROXY legendární kapela The Cure, která po dlouhých šestnácti letech přišla s novou, v pořadí již čtrnáctou studiovou deskou. Dle mého Disintegration současnosti, věnovanou tématům stárnutí, upadajících vztahů a smrti staršího bratra (Richard, I Can Never Say Goodbye) hlavního hrdiny The Cure Roberta Smithe. Tříhodinový koncert byl rozdělen do třech částí a "bonusových" přídavků, které společně s čerstvou nahrávkou Songs Of A Lost World ve mně vyvolaly neintenzivnější hudební zážitek tohoto roku. Klobouk dolů před hlavním skladatelem Robertem Smithem, který v době, kdy jeho vrstevnící to už většinou umělecky zabalili, překonal sám sebe. Ještě jednou smekám a stoprocentní Songs Of A Lost World doporučuji úplně všem, kterým v tomhle po**aným světě ještě zbyla lidská srdce.

 

Empathic Film Festival #1 Tábor (KVart Production)

 

Empathic Film Festival je nový filmový festival se zaměřením na sociální témata, který včera začal v táborském kině Svět, a to za podpory města a Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR. První ročník nabízí až do neděle 3. listopadu třináct snímků, jejichž hlavní dvě témata se věnují Alzheimerově chorobě a problematice vlivu sociálních sítích a jejich dopadu na chování jedinců, mezilidské vztahy a celkový vliv na společnost. Téměř všechny promítané filmy jsou doprovázeny besedami s tvůrci a odborníky na daná témata, která se také dotýkají partnerských vztahů, dospívání a lidských traumat.

Pořadatelem festivalu je společnost KVart Production, kterou založili manželé Kateřina a Jiří Duškovi, věnující se převážně provozování domovů pro seniory, kde se s lidmi trpícími demencí setkávají denně. Slavnostního zahájení se kromě známých tváří (Anna Slováčková, Jana Kolesárová, Petr Batěk, Antonio Šoposki, Tereza Fajksová, Markéta Hrubešová, ..) zúčastnil i nizozemský režisér a scénárista Ruud Lenssen, který uvedl dokumentární snímek Ztracené vzpomínky, jehož "hlavním hrdinou" je Lenssenův otec, trpící den ode dne zhoršující se demencí.

V rámci doprovodného programu dnes proběhla beseda s vynikajícím neurochirurgem doc. MUDr. Martinem Májovským a v očekávání je i nedělní koncert Milana Peroutky, který je zároveň průvodcem všech festivalových projekcí. 

Kompletní program naleznete na stránkách Empathic Film Festival.

💓💓