Právě probíhající
66. ročník Mezinárodního filmového festivalu Berlinale, uvedl ve čtvrtek
světovou premiéru mrazivého černobílého dramatu českých scenáristů
a režisérů Tomáše Weinreba (Všechno je sračka) a Petra Kazdy Já, Olga Hepnarová. Jde o koprodukční snímek inspirovaný skutečnou událostí z roku 1973,
kdy dvaadvacetiletá Hepnerová (ve snímku ztvárněná varšavskou herečkou Michalinou
Olszańskou - původně se uvažovalo o Alice Glass z Crystal Castles!!) nasedla do
nákladního auta Praga RN a v centru Prahy úmyslně najela na jednu z
tramvajových zastávek (Strossmayerovo náměstí), kde usmrtila 8 lidí. Příčinou tohoto
otřesného činu, kterému ještě předcházely její naštěstí nerealizované plány s
odpálením výbušniny a střelbou na Václavském náměstí (jak aktuální a přitom
nešlo o muslimku, volové!!), byly "jen" existenciální pocity osamělého
člověka, vymezujícího se proti většinové společnosti. Dnes se asi nejčastěji
používá výraz frustrovaní jedinci.
Přestože po samotném berlínském představení došlo i na
ovace ve stoje, do tuzemských kin přijde jeden z mých letošních favoritů Já, Olga Hepnarová (rozhovor od 10. minuty) až 24. března, nebo o nějaký ten den
dřív prostřednictvím Febiofestu. Prozatím můžete tohle zoufalé téma studovat
stejně jako tvůrci filmu z knihy Romana Cílka - Olga Hepnarová / Zabíjela, protože neuměla žít.
Žádné komentáře:
Okomentovat