V pátek byl v dolnorakouském Kremsu zahájen 13. ročník
Donaufestivalu, který letos pod vedením nového uměleckého ředitele
Thomase
Edlingera provází slogan „
Du steckst mich an“ (You infect me / You enthuse me /
You make me sick).
Přestože po úvodním, víceméně oficiálním nezahájení a
nově zavedených registracích na kapacitně omezená představení docházelo ke zbytečně
zmatečným situacím, nelze k jeho pestrému programu, oproti předchozím létům,
nic vytknout. Naopak, časově našlápnuté koncerty a performace nevytvářejí
"hluchá" místa mezi jednotlivými akcemi a nově můžete navštívit Theory
& Talks a utajené Stockholm Syndrome.
O první nezapomenutelný zážitek se ve
Forum Frohner postarala
původem z Dominikánské republiky v Berlíně žijící choreografka a tanečnice
Ligia Lewis, odkrývající za doprovodu dvojice performerů (
Jonathan Gonzalez,
Thami
Hector Manekehla) prostřední část triptychu
Blue-Red-White "
Minor Matter", zaměřenou
na menšiny a emoce mezi láskou a vztekem. Pro mě bezpochyb nejsilnějších
magnetem úvodního dne bylo vystoupení v sousedním
Minoritenkirche, kam z Kolína
nad Rýnem dorazil představit své aktuální album
Narkopop spolumajitel minimal-techno
labelu
Kompakt Wolfgang Voigt alias
GAS. Nacpaný kostel ze 13. století, doplněný
z poloviny o židle, hovoří naprosto jasně.
Jednou z letošních novinek je projekt
Stockholm Syndrome,
o jehož místě a vystupujících se dozvíte až po úspěšné on-line rezervaci a příchodu
na utajené místo. Tím pátečním byla jídelna
Parkhotelu a brooklynský bubeník
Greg Fox
(
Guardian Alien,
Zs), experimentální pecka s nechtěným "workshopovým"
prvkem.
Hlavní část večera se pak už situovala pouze do
Messegeände, střídající (kromě instalací) prostory
Stadsaalu a
Halle2. Queer
komunitu a do elektronických koláží zakomponované zkoumání latinskoamerických
kultur naservíroval (a)
Elysia Crampton (
E+E), berlínskou klubovou scénu zase reprezentovali
producent a jeden z tvůrců Janus Clubu
James Whipple aka
M.A.S.H a japonské gothic
noise duo
group A, nepřekvapující jen svým vizuálním maskováním. Před tímto
nepřéhlednutelným zjevením se ještě zavzpomínalo na "zlaté" novovlnné
časy, kdy v anglických hitparádách bodovaly "art-schoolové" hity
Scritti Pollitti, které před čtyřiceti lety založil velšský songwriter
Green Gartside.
Takže v krátkosti - skvělý úvod do "nového"
Donaufestivalu, jehož sobotní, tedy den druhý, doprovázel už "bohužel"nadpis SOLD OUT. A
vy se divíte?!
|
Ligia Lewis |
|
Greg Fox |
|
Elysia Crampton |
|
Scritti Pollitti |
|
M.E.S.H. |
|
Tommi Tokyo (group A) |
|
Sayka Botanic (group A) |
Žádné komentáře:
Okomentovat