Krátce před americkými volbami, které rozhodnou o dalším
směřování sociálně politické rozpolcenosti současného světa, vyšel oficiální LP
debut retrofuturistyckých aktivistek Cumgirl8, necílících jen na feministická
hnutí a dle Trumpa nebinární "odpad". Naživo a zcela analogově
nahrané album The 8th Cumming (4AD) zkoumá náš online svět z apokalyptického hlediska, ve kterém tyhle kyberfeministky inspirované
pornoprůmyslem a řadou hudebních směrů (gothic rock, industriál, post-punk, indie-synthpop,
..) řeší soužití "vyspělé společnosti" s přírodou a dost možná nás
všechny ohrožující umělou inteligencí. Od svých podivínských začátků Cumgirl8
urazily obrovský (s)kus mentální masturbace, jejímž prozatím nejsilnějším
vyvrcholením je desetifázový The 8th Cumming. Dost velký důvod, dát si tyhle manhattanský
"hérečky" konečně naživo a zažít skutečně something new.
Již příští týden v pátek 25. října vystoupí v pražském
klubu Bike Jesus jiholondýnský ansámbl Deadletter, který přiveze svůj sotva měsíc starý debut Hysterical Strenght. Ač většina šestičlenného
souboru pochází z malých měst v Yorkshiru a v Londýně žije zhruba sedm let, tak
jeho úspěšné krůčky k vrcholkům nezávislé scény mi připomínají podobně saxofonové
post-punkery Black Country, New Road.
Kapela Deadletter vznikla v roce 2020 krátce před
vypuknutím pandemie covid-19, a coby základ tohoto artrockově tanečního
post-punku tvoří trojice kamarádů z dětství Zac Lawrence (zp), George Ullyott
(bas) a Alfie Husband (bicí). Po několika personálních změnách a nelezení
správného "jazz" směru, se Deadletter nakonec rozhodli přibrat ještě kytaristy Willa
Kinga, Sama Jonese a alt/tenor saxofonistku, dýdžejku a novinářku Poppy Jacqueline Richler, kterou letos v červenci nahradil další chlap.
V průběhu roku 2021 Deadletter natočili
první dva velice úspěšné singly (Fall of the Big Screen, Fit For Work), na
které se chytily Nice Swan Records a podpořily 7" Pop Culture Connoisseur / Hero (2/2022). Krátce na to přišla smlouva od So Recordings (Placebo, Hundred
Reasons, ..) a pětiskladbové EP Heat! (11/2022), do nebes vychvalované recenze
(The Guardian, BBC Radio 1, CLASH, Loud & Quiet, ...) a nyní vynikající
album Hysterical Strenght. Netuším proč Hysterical Strenght tuzemští experti z médií ignorují, ale pro mě je to nečekaně velmi
překvapující debut tohoto roku.
Deadletter naživo tedy příští týden na
Štvanici, kde je doprovodí přehlížená art-punková ženská krása původem z Malty ĠENN
(dříveCryptic Street), naplňující v Brightonu své
inspirace z maltského folku a 70's psych-rocku (Leona Farrugia - zp, Janelle
Borg - kyt, Leanne Zammit - bas, Sofia Rosa Cooper - bicí). Jejich debutové
album o evoluci UNUM vyšlo přesně před rokem na značce Liminal Collective a
jistě osloví mnohé příznivce "starých" Warpain.
Téměř před čtyřiceti lety vznikla pod temnou belgickou
oblohou kapela The Arch, kterou dodnes inspiruje tvorba komerčně úspěšných Joy
Division, The Sisters of Mercy, The Cult, Bauhaus či Nine Inch Nails. Ač za
jejich nejlepší album považuji Fates (4/2016 Why2k Music) a prozatím poslední
sedmé Sanctuary Rat vyšlo teprve loni v září u Dryland Records, tak nejvíc miluji
aktuální novinku Pornographic Shadows, kterou ale najdete pod hlavičkou emociálně
dark-popového dua Bella Eterna. Zde vedle textaře a zpěváka Gerda Van Geela najdete
i jeho španělského obdivovatele a autora několika The Arch remixů (The Ribdancer 1/1991 Antler-Subway, Phantom Chase 10/2019 Wool-E Discs) Javi Gola,
známého pod producentským jménem JG Outsider. Výsledkem je devítiskladbový debut s bonusově nepostradatelnou "moon" Ribdancer pro Banschees Records, kterou podpořily magičtí Unknown Pleasures Records (+CLOSER²).
Někde jsem viděl anketu, koho bys chtěl vidět příští rok na
jubilením Prague Gothic Treffen. No tak já třeba právě Bella Eterna nebo řeckou
bohyni Night in Athens. Nakonec klipy The Mirror Of The Soul či Words Unspoken prozrazují mnohé.
"Sýček obecný" je velmi často zmiňován jako
pták spánku, žalu v srdci a zničených měst. Ač se tento posel smrti a špatných
zpráv dožívá průměrně čtyř let, tak právě s tímto číslem mává jeho lidská obdoba
Sýček, vydávající po dvojici nerealizovaných desek novinku IV (Polí 5 / Vlna Records). Tedy sedm let po debutu I (12/2017), který vznikl ještě za účasti
českobudějovických noise-ptáčků NAAB (Noise Assault Agency Budweiss). Po řadě personálních
změn a mnoholetém spánku ožil "Sýček současný" loni, kdy jeho duše
Libor Staněk (zp/kyt, spolek Živá vila, festival Vivat Vila) společně s
kytaristou a zakladatelem košického labelu NepohodaRichardem Steinem (#pokora)
přizvali do nového života bubeníka Jakuba Zháňala (Acute Dose) a členy formací Krstní otcovia (Ambroz Šulej - bas/kyt/zp, Felix Karásek - perkuse) a
"trojkoalice" GRÜNT - Typen - TVÖ (Naty Středová - synt/zp, AdamMilaKřižovenský - kyt/bicí). V této sestavě se tahle "slovenská" kapela
uhnízděná v Táboře představila v tamní Truhlárně, kde za asistence autora obalu
desky a frontmana též vystupujících Sako SakoŠtěpána Blaschka pokřtila "čtvrtou studiovku",
poletující krautrokem v novém kontextu s lidskou živelností. Velmi, ale velmi
povedená nahrávka, která vedle Staňkových textů využívá i překladů indiánské a
eskymácké poezie, či verše Štěpána Alexandra a Radka Štěpánka.
Specialitou tohoto vydání je stokusová edice bílých
vinylů, která v kooperaci s Českou ornitologickou společností reflektuje ohroženost
"sýčka obecného" na našem území, kde ještě počátkem 20. století jeho
populace dosahovala až desítek tisíc párů. V současné době se tohle číslo
snížilo na méně než 100 párů, které si právě zakoupením této limitované edice
můžete adaptovat. Tím bonusově získáte zin s ilustracemi Naty Středové, plakát
s texty, grafický list a certifiát s místem přibližného výskytu vašeho sýčka i s
přiřazeným jménem. A především pomůžete skvělé myšlence, jak zvýšit zájem
veřejnosti o stav zemědělské krajiny a politiku, která může dopomoci k
vytvoření lepších podmínek pro sýčka, tak pro další ptáky zemědělské krajiny.
Za tohle všechno dohromady, vč. v Truhlárně vystupujícího one man projektu Samčo, brat dažďovek dávám 100%
A1. Manifest (07:39)
A2. Na nejvyšším vrcholku popěvek na cestě (04:22)
Propaganda je düsseldorfská synth-popová kapela, kterou založil
v roce 1982 člen německé industriální formace Die KruppsRalf Dörper společně s
Andreasem Theinem (zemřel v květnu 2013) a zpěvačkou Susanne Freytag. A protože ve stejné době kapelu objevil i novinář NME Paul Morley, který zrovna
s producentem Trevorem Hornem a jeho ženou Jill Sinclair zakládali v Londýně
ZTT Records (Frankie Goes To Hollywood, The Art Of Noise, ..), tak se
Propaganda přesunula do Anglie a podepsala s labelem smlouvu. To už se kolem
motají hlavní zpěvačka a Susannina spoluhráčka z dívčího tria Topolinos Claudie Brücken a skladatel Michael Mertens, nahrazující po prvním singlu (The Nine
Lives of Dr. Mabuse - 2/1984) Andrease Theina. Vedle kritikou kladně
přijatého debutového alba A Secret Wish (7/1985) přicházejí ale i problémy s
vydavatelstvím a personální změny (Claudie Brücken sólově), které nakonec vyústí
v první rozpad. Pop-rocková dvojka 1234 (5/1990 Virgin) vznikla již po boku Michaela
Mertense (Betsi Miller - zp,a kluci ze
Simple Minds Derek Forbes - bas a Brian McGee - bicí).
Výrazná etapa Propagandy přichází v roce 1998, kdy
se kapela opět prezentuje v triu (Mertens, Brücken, Freytag), dokonce vzniká i
spolupráce s Martinem Gorem z Depeche Mode, ale očekávané album nakonec
nevyjde. Ač se všichni čtyři původní členové setkali na
koncertech (Brücken, Dörper, Freytag, Mertens) už před deseti lety, tak na "opravdu
v uvozovkách" třetí desku si fanoušci museli počkat až do května 2022, kdy
vyšel "covidový" titul The Heart Is Strange, který pod názvem xPropaganda
natočily Susanne Freytag a Claudie Brücken.
Další skoro (nebo oficiální?) třetí
album Propagandy vyjde už zítra u německých Bureau B a vedle druhé základní
dvojice Michael Mertens & Ralf Dörper či hostujícího pianisty Volkera
Bertelmanna (aka Hauschka), představí i mladou, krásnou a především nadějnou zpěvačku Thunder Bae,
která zase dala přednost Düsseldorfu před rodným Londýnem. Eponymní nahrávka
Propaganda nás vrací, a to nejen hudebně a svým názvem zpět na začátek, kdy tvorbu Propagandy
ovlivňovala studená válka, strach z jaderného konfliktu a vzestup fašismu v Německu.
Dnes po čtyřiceti letech vidíme, že lidstvo je stejně tupé a možná ještě
tupější než tehdy. Reagana, Gorbačova, Thatcherovou či Husáka nyní nahradili Trump,
Putin, Netanjahu či převlečený komunista a lhář Pávek. Násilí, fašismus a války jenom
kvetou a k tomu navíc kritická vize v oblasti globálního oteplování. Stejně
jako "na začátku" je ale Propaganda odvážně nádherná. Díky zástupkyni
"současného umění" Thunder Bae navíc snově přitažlivá a zároveň
strhující. Zvlášť v závěrečné německy otextované Wenn ich mir was wünschen
dürfte.
8/8
A1. They Call Me Nocebo feat. Thunder Bae (05:01)
A2. Purveyor Of Pleasure feat. Thunder Bae (04:15)
A3. Vicious Circle feat. Thunder Bae (03:42)
A4. Tipping Point feat. Thunder Bae (03:39)
B1. Distant feat. Thunder Bae (04:45)
B2. Love:Craft feat. Thunder Bae (04:32)
B3. Dystopian Waltz (05:32)
B4. Wenn ich mir was wünschen dürfte feat. Thunder Bae
(5:17)
