Fever Ray – Fever Ray (Rabid Records / Mute)

Ještě dlouho před tím než začali čínští podnikatelé skupovat celosvětovou krizí podlomené evropské podniky, stačilo zaplavit sanfranciské ulice na čtvrt milionu jejich skákajících produktů „barvy jako žádné jiné“. Samotně tupé motto televizního, jinak celkem vydařeného spotu Balls dánského režiséra Nicolaie Fuglsiga, inspirovaného Late Show Davida Lettermana (CBS), doprovázela půvabná melodie švédského songwritera Josého Gonzálese Heartbeats (Peacefrog Records 2006), zapůjčená sourozeneckou dvojicí The Knife. Přestože se díky této skladbě (LP Deep Cuts 2003) dostávalo Karin Dreijer Andersson a Olofu Dreijerovi zpětně stále širší pozornosti, v jejich kritiky kladně přijímaném electro-crow-popu však docházelo ke stagnaci, vrcholící současně pauzírujícím (mateřským) obdobím. Zatímco si Karin vypňovala volné chvilky s Röyksopp (What Else Is There? – LP Understanding 2005, This Must Be It + Tricky Tricky – LP Junior 2009) a dEUS (Slow – LP Vantage Point 2008), její sólový projekt Fever Ray začal získával stále jasnější obrysy. Začátkem ledna vyšel nádherný 7“ If I Had A Heart / If I Had A Heart (Fuck Buttons Remix) a týden na to uvolnili Rabid Records 320 kbps verzi eponymního debutového alba, které příští týden dostane prostor také na vinylu a CD. Podmanivá atmosféra deseti temně strašidelných a pomalu se vynořujících chladných skladeb, oproti The Knife s větším důrazem na text a kontrast křišťálového vokálu se zkresleným, dopněný v nejsilnější Keep The Street Empty For Me o Cecilii Nordlund (aka Cilihili), staví dle mého tuto nahrávku mezi jeden z nejvyšších vrcholů tohoto roku.
Fever Ray dávám 19/20 a předem asi i nesplnitelné přání, aby se sešli na jednom pódiu společně s 80’s DM a klenoty uplynulého roku Portishead. Nereálné, nicméně melancholicky krásné snění.

If I Had a Heart


When I Grow Up


Remix

Northerner - The Ridings (Home Assembly Music)

Rok po vynikajícím mini albu There’ll Be Other Holidays (Misplaced Music), přichází bradfordský designér nadpozemských melodií Northerner (Martin J. Cummings) s debutovou deskou The Ridings (36‘), kvůli které, jak tedy některé prameny hovoří, vznikl dokonce i malinký nezávislý label Home Assembly Music. Jedenáct jemně elektronických novinek zde oproti předchozí nahrávce častěji „narušují“ nádherné pasáže akustických kytar, temně-záhadné, místy až strašidelné zvuky a pocit plastického neznáma. Pokud u vás však tato vize již nyní navozuje depresivní stavy větší, než dokáží vyvolat dohromady hospodářská krize s nedostatkem slunce, pak se vybízí možnost šáhnout do digipacku ještě pro bonusové, optimismem a remixy zářící Remixed CD (45‘) jednotlivých skladeb.
Z mého pohledu Nejlepší album měsíce února 2009 už jen podtrhuje výčet projektů, stojících za upravenými verzemi bez(zá)vadného The Ridings (300 ks).

Aus (Yasuhiko Fukuzono)
Bracken (Chris Adams)
Epic45 (Ben Holton, Rob Glover)
Fieldhead (Paul Elam)
Gareth S. Brown
Glen Shipley
Part Timer (John McCaffrey)
Portal (Scott Sinfield)
The Declining Winter (Richard Adams) – další na Home Assembly Music?
Winter North Atlantic (Ed Carter)
Yuri Lugovskoy

Silver Rocket pro Jáchyma - 14.3.2009 Matrix (Praha)

OTK, Sporto, Diario (D), Wollongong, Lyssa, Aran Epochal
14. března od 19.00 v Matrixu

Naši kamarádi Honza a Šárka mají mají skvělýho šestiletýho kluka Jáchyma. Jáchym je autista. Ještě nezačal mluvit a podle psycholožky odpovídají jeho dovednosti dvouapůlletýmu dítěti. Jak asi víte, medicína si s autismem neví moc rady a prognózy nejsou moc optimistický…



Jenže Honza se Šárkou se nevzdávají. Na vlastní pěst a s pomocí dobrovolníků rozjeli pro Jáchyma intenzivní program, založenej na knize Barryho Neila Kaufmana „Son-Rise: Zázrak pokračuje“, která popisuje úspěšnej boj malýho Rauna Kaufmana s autismem. „Vidíme, že Jáchym dělá v sociálním kontaktu pokroky,“ popisuje Honza. „Vy, kdo ho znáte, víte, že Jáchym je možná nejpraštěnější dítě na světě, které dělá neuvěřitelně trhlé věci, ale my teď díky Son-Rise programu víme, že rozhodně nechce být sám, uzavřený ve svém světě. Vidíme, že s námi svoje radosti rád sdílí a že ho těší být s námi (což dokáže dát najevo neuvěřitelně milým způsobem).“

Honza se Šárkou ale potřebujou víc. „Občas bojujeme s vlastní malomyslností, smutkem, s pocity neúspěchu, s obavami z budoucnosti,“ přiznává Honza. Potřebujou naději, že Jáchyma dokážou povzbudit k tomu, aby mluvil, hrál si se svým bráchou a s ostatníma dětma. Tou nadějí je specializovanej kurz v Autism Treatment Center of America, kde nabízejí pětidenní trénink Son-Rise Intensive, kterýho se účastní rodiče i s dítětem. Rodiče, co se kurzu zúčastnili, o něm mluví jako o nový cestě a naději – a to je přesně to, co Honza se Šárkou potřebujou. Z ceny kurzu zbývá zaplatit ještě 11 200 dolarů (cca 224 000 Kč) a na letenky do USA bude potřeba asi 60 000.



Obdivujeme, s jakým zápalem a vírou se Honza se Šárkou pustili do těžkýho boje. Jejich nadšení a vůle jsou inspirující. Tyhle dva se nikdy nevzdají… Silver Rocket proto pořádá benefiční koncert, jehož kompletní výdělek poputuje přímo k Jáchymovi. 14. března v Matrixu můžete vidět OTK, Sporto, Wollongong, Lyssu, Aran Epochal a taky Diario z Lipska. Všichni hrajou zadarmo. Vstup bude 200 korun a když se vás sejdou třeba dvě stovky (jak doufáme), pošlete Jáchymovi hodně podstatnej příspěvek. Prosíme, zkuste popřemejšlet nad tím, že byste jeden večer v březnu strávili s kapelama a přispěli tak někomu, kdo to strašně potřebuje…

Děkujeme!!!
Silver Rocket

(přeposláno)

Osvětim-Birkenau 1944

Dnes si až na skupinu iracionálně uvažujících dutých lebek připomínáme největší hromadnou likvidaci českých občanů za druhé světové války, ke které došlo před 65 lety v koncentračním táboře Osvětim-Birkenau. Ač se jim v „rodinném táboře“ (B-II-b) dostávalo oproti ostatním spoluvězňům nepatrně lidštějšího (zvláštního) zacházení, svou životní etapu zde po nezvykle dlouhé (půlroční) karanténě nedobrovolně ukončilo v plynových komorách na 3792 židovských mužů, žen a dětí, pocházejících ze dvou terezínských transportů, označených SB. Frist – sechts Monaten Karantene.
Vzpomněl si ve středu na tento eufeministický výraz pro popravu bez soudního rozhodnutí také Nejvyšší správní soud, který pro nedostatek přesvědčivých důkazů zamítl návrh vlády na rozpuštění krajně pravicové Dělnické strany?
A to že jako proč?
No, to jen tak pro "odlehčení" tragedie noci z 8. na 9. března roku 1944.

(SB znamenalo zvláštní zacházení – sonderbehandlung)

Donaufestival - program 2009

Koukněte, vyberte a nakonec třeba i přijeďte letos do rakouského Kremsu podpořit "tradiční" Donaufestival.
Za letošní znělkou hledejte Zombie Zombie.

A zde "malá" live návnada.

Edit this setlist | More Antony and the Johnsons setlists

Spider And The Flies – Something Clockwork This Way Comes (Mute Irregullars)

Vlnka střídá vlnku a do nakloněné pramice natékají kalné splašky analogové elektroniky. Trend poslední doby vrací sílu pravověrným depešákům, zrezivělou orbitální stanici uvítají chlebem a solí na planetě Festival a možná přijede i Jitka s novým Oceánem. Stejný „elekro-pravěk“ zastupuje ale i Barry Smith, nebo-li Barry 7 z Add N To (X), tentokrát coby spoluproducent sedmiskladbového mini alba dvojice Spider And The Flies, pojmenovaného Something Clockwork This Way Comes. Na první poslech prachobyčejně nezáživná nahrávka Toma Cowana (Tomethy Furse) a Rhyse Webba (Spider Webb) však v sobě skrývá tajemně-hitové prvky, promlouvající se stíny domovských garážově-gotických The Horrors, kteří po dva roky starém a skvělém debutu Strange House (Loog) jaksi .... LP Primary Colours (XL Recordings 4.5.2009).
Pětadvacetiminutovou nahrávku ze začátku února doprovází prozatím jediný a vyprodaný singl Metallurge / Reskond Leslie (11/2007) a najdete ji vedle XX Teens a The Broken Hearts v katalogu Mute Irregullars. Pokud však Something Clockwork This Way Comes přesto neskousnete, dejte těmhle snaživým členovcům šanci alespoň v jejich Reckoner remixu (Radiohead).

Nuggies – Nuggies EP (2009)

Dnešní moje zcela náhodné setkání s nevím kým ještě čtenou tištěnou podobou Rock & Popu (U2 s.r.o.), přináší mj. také malinké nakouknutí pod pokličku, řekl bych i mnou hodně očekávané, prozatím bezejmenné novinky Sunshine. Zda-li použitá fotografie Jany Kusalové vypovídá o současném směru kapely, mohli bychom se v druhé polovině května, kdy deska vyrazí po některé z tradičních cest za posluchači, dočkat třeba electro-noisu čerstvých Nuggies, i když Kájovo (a Janino) tričko Health hovoří trošku jinak.

Zatímco Sunshine stále krmí nedočkavce remixy svých starších skladeb, američtí Nuggies nabízejí po tvrdých dvou měsících existence již sedmiskladbové Nuggies EP. Po úvodním průletu neznámým prostorem vás Eli Lederman, Matt Michaels a Matt Selsky úspěšně připojí do experimentálního prostoru mimozemšťanů, náramně se právě bavících u Facebooku pohledem na předpotopní silikonové úpravy polonahých krasavic. Zde strávíte podivuhodných dvacet minut bez tlumočníka, neutratíte ani korunu a ještě dostanete suvenýr na cestu. Prostě, jiná Země, jiný mrav, tak se k tomu taky stav (……). hahaha

1. Angry Beaver
2. Spam
3. Banana Pancakes
4. Breaking The Ice
5. I And
6. Commander Keen
7. Bazooka Joe