Tramhaus - Trilogy (Subroutine Records)

 

Po jak jinak než Rotterdam (11/2022) nazvaném ípíčku se rotterdamští srdcaři Tramhaus rozhodli pro trilogii singlů, jejichž digitální verze vyšly už v průběhu jarních měsíců. Po několika odkladech a prohození jejich pořadí, si kompletní sérii nahrávek můžete užívat už také ze sedmipalců, realizovaných v barevně odlišných obalech u tamních Subroutine Records.

Příští měsíc Tramhaus vyrazí na turné do Japonska, v březnu vystoupí na filmovém a hudebním festivalu SXSW v Austinu a dost možná se dočkáme i nějakých těch informací o mnohými velmi očekávaném LP debutu. Kdyby tahle "post-punková" pětka (Lukas Jansen - zp, Julia Vroegh - bas, Nadya van Osnabrugge - kyt, Micha Zaat - kyt, Jim Luijten - bicí) byla z Británie (22.2.2024 Londýn, Windmill Brixton), tak už o ní dávno čteme na titulních stránkách místo "pravěkých" Idles či Sleaford Mods.

 

SR118 (3/2023)

A. The Goat (04:45)

AA. Beep Beep (03:04)

 

SR120 (8/2023)

A. Switch (04:09)

AA. Long Ago (04:12)

 

SR 121 (10/2023)

A. Minus Twenty (05:34)

AA. Erik's Song (04:54)

 

 

 

 

SIKSA a její budějcká "srdeční šelest" (8. 10. 2023)

 

"Tak snad bude líp po volbách", doufala v Budějkách krátce před polskými volbami frontgirl dua SIKSA Alex Freihei. A asi opravdu bude. Nedělní volby do polského Sejmu sice vyhrála se ziskem 35 procenta hlasů vládnoucí konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), ale druhá skončila s odstupem necelých pěti procentních bodů proevropská Občanská koalice, která společně s dalšími opozičními stranami (Třetí cesta a Nová levice) mají v dolní komoře polského parlamentu nadpoloviční většinu.

Tímto gratuluji naplnění (vyčarování) opozičních snů a přidávám malou vzpomínku na emočně nezapomenutelný zážitek plný přímých interakcí s publikem, který SIKSA představili v českobudějovické Žižkárně.

 

 

 

timmi - Theosis (Ř𝖊𝖍𝖔𝖑𝖊 / Stoned To Death)

 

Theosis je umělecké dílo v Praze usazené slovenské kurátorky, fotografky a hudebnice Adriány Vančové, stojící jak za noise-ambientním projektem timmi, tak společně s Adamom Chmielom (Solid Core) vede label Ř𝖊𝖍𝖔𝖑𝖊 , zaměřený na experimentální elektroniku s převahou moldulárních syntezátorů. Třetím rokem se podílela v lomu nedaleko Mšených-lázní na multižánrovém festivalu Řehole pod širákem, jehož letošním tématem byla metafyzika, 4. dimenze, vesmír a UFO.

Její duchovní hudbou ovlivněné nahrávky a další aktivity protínají spolupráce např. s Danielem Jakešem (aka Koroze) či pardubickou značkou Stoned To Death, podporující kromě festivalu právě i debutové album Theosis (mastering Oliver Torr), shrnující některé už dříve digitálně vydané nahrávky. Ve výsledku jde ale o koncepční kompilaci ukrytou v magické krabičce od vizionářských hudebníků Erica Synths, kde kromě kazety najdete i stereoskop skenující přibalenou sadu sterofotografií, dodávající meditativnímu opusu proloženého hlukem, klavírem a mluveným slovem další rozměr. Bezpochyby rozměr nádherný.

 

A1. Biotops (14:25)

A2. Blekmetal (10:17)

A3. Kyrieleison (07:23)

A4. Secret Track (Unmastered) (02:16)

 

B1. Slzavé údolie (10:22)

B2. Vacuum Hypothesis (extended) (12:08)

B3. Mahuliena, zlatá panna (15:04)

 

 

The Darts - Snake Oil (Alternative Tentacles Records)

 

Je to ostuda, ale arizonské pěnice The Darts jsem potkal až díky nedávnému evropskému turné, které propagovalo jejich třetí studiové album Snake Oil (12/2022). Počátky těchto garáž-punkových grrls jsou ale spojovány už z obdobím před podpisem smlouvy s londýnskými Dirty Water Records, kde došlo k vydání debutového alba Me.Ow. (9/2017) a reedici dvojice The Darts ípíček (7/2018) z roku 2016 (EP1, EP2). Tehdejší sestavu kolem skladatelky, zpěvačky a milovnice legendárního piana Fartisa Nicole Laurenne (The Love Me Nots, Zero Zero, Motobunny) a baskytaristky/zp Christiny Nunez (The Love Me Nots), opustila kytaristka Michelle Balderrama (L.A. Machina), kterou na druhém albu I Like You But Not Like That (5/2019) nahradila Meliza Jackson (kyt/zp). To už The Darts měly v zádech nového producenta Jello Biafru, zpěváka Dead Kennedys, jehož label Alternative Tentacles Records drží nad holkama ruku dodnes. Ač na vzniku Snake Oil se už místo Rikky Styxx (L.A. Machina) podílela Mary Rose Gonzales (bicí), nemalé poděkování patří především všem The Darts fanouškům, z jejichž finančních darů vznikla prozatím nejsilnější nahrávka, kterou arizonské pěnice doposud natočily. Jejich fantastické sety tohle moje tvrzení "jen" zdvojnásobují.   

 

A1. Snake Oil (02:32)

A2. Spy Girl (01:45)

A3. Love Tsunami (02:24)

A4. Under The Gun (03:10)

A5. Pink Slip (03:04)

A6. Love Song (03:35)

A7. You Just Love Yourself (03:19)

 

B1. Underground (03:34)

B2. Intersex (02:21)

B3. Donne-Moi Tout (02:09)

B4. Black Eyes (03:02)

B5. Shit Show (02:21)

B6. Bring It Back (06:14)

 

 

 

 

Kingston University Stylophone Orchestra - Live To Tape At Visconti Studio (Spun Out Of Control)

 

Ve čtvrtek 12. října vychází nové album synt-kolektivu studentů a lektorů z Kingstonské univerzity v Londýně, které pod názvem Live To Tape At Visconti Studio najdete stejně jako jeho famózního debutového předchůdce Stylophonika (1/2022) na tamní značce Spun Out Of Cotrol.

Hudební těleso Kingston University Stylophone Orchestra vzniklo na počátku roku 2019 z iniciativy původem australské hudebnice, spisovatelky a akademičky Leah Kardos (Kingston School of Art), stojící mj. i za výzkumným a výukovým projektem Visconti Studio. A jak už asi tušíte, jde o spolupráci s legendárním producentem Tonym Viscontim, spolutvůrcem nahrávek KUSO, považovaného za jediný soubor svého druhu na světě, "vyrábějící" klasický synth-pop s děsivými, prostorovými a retro-futuristickými zvuky stylofonu DÜBREQ. Oba zmiňované tituly tak servírují mix originálních skladeb s coververzemi, které vzdávají hold průkopníkům "vesmírné" elektronické hudby (David Bowie, Jean-Michel Jarre, Brian Eno, Kraftwerk, ...).

Záznam z březnového, myslím že dokonce vůbec prvního veřejného vystoupení KUSO, vychází na kazetách, a to ve dvou variantách - Live To Tape At Visconti Studio.

 

A1. Who Gives A Thought - 2022 Brian Eno (06:29)

A2. The Robots - 1978 Kraftwerk (05:46)

A3. Doctor Who Opewning Theme - 1963 BBC Radiophonic Workshop (03:59)

A4. Blade Runner (End Credits) - 1982 Vangelis (04:37)

A5. Are 'Friends' Electric? - 1979 Tubeway Army (04:25)

A6. Space Oddity - 1969 David Bowie (05:59)

B1. Programme Repeats - Full Continuous Live To Tape Mix (31:17)