Stejně jako v předchozích šesti letech tak i během uplynulých dvou víkendů dokázali pořadatelé Donaufestivalu přilákat do hornorakouského Kremsu opět nejen příznivce současné alternativní a experimentální hudby. Od zcela neznámých, pravděpodobně brzy značně opěvovaných Wu Lyf přes zavedenější jména jako James Blake, Wild Beast, Kap Bambino, Ladytron, Liturgy a Nadja, se tak návštěvníkům představili mj. i legendární John Cale, Laurie Anderson, či Chris Watson. Ten ač od rozpadu progresivních Cabaret Voltaire úspěšně míjí mediální pozornost, jeho vmíchaná instalace v Antarktickém oceánu nalovených zvuků do právě v Kunsthalle probíhající výstavy berlínského malíře Jonase Burgerta, nemohla už takhle pestrou páteční nabídku odstartovat podmanivěji.
První koncert patřil kanadskému drone-ambietnímu producentovi Timu Heckerovi (Jetone), jehož prezentace aktuálního alba Ravedeath, 1972 (Kranky) proběhla v protestantském kostele Martina Luthera. Osmiúhelníkový prostor osvětlený pouze přirozeným stmíváním a postupným rozsvěcováním pouličních lamp, navozoval ideální stísněnou atmosféru MIT Baker House Piano univerzitním pokusem inspirované nahrávky, netradičně autorem řízené z balkonu.
Hlavní program centrálního Messegelände (Halle 1, 2) zahájil po prodejním DJ setu (female:pressure) nedávno u nás koncertující Derwin Gold Panda, který stejně jako s menšími problémy provázené vystoupení dvojice Mount Kimbie (21.5. Praha - MeetFactory / Education) oprašují dubstepovými formulkami povadlou slávu taneční scény. Působivé a širší věřejností velmi kladně přijaté, ale následná infuze post-punku naředěná XTRMNTR rozrokem dala na londýnské kolegy rychle zapomenout. Třičtvrtěhodinový masakr Factory Floor (12“ ~ R E A L L O V E, Optimo Music) rozhodně zvěsti o jedné z nejdůležitějších současných kapel nevyvrátil a navíc v těsném souboji porazil z mého pohledu i následný comeback roku – Death From Above 1979. Nadšeně skandující publikum, série přídavků a vůbec vyprodané termíny těchto černo-bílých chobotnatců z Toronta soumrak nad přísnějším rockem určitě nevěstí. Důležitá a znamenirá tečka, kterou by si za svým projektem přál snad každý pořadatel. V tomto okamžiku - téměř hodinu a půl po půlnoci měl ale Donaufestival před sebou ještě celé dva dny plné neméně zajímavého programu . AAA/AAA
FF
Žádné komentáře:
Okomentovat