Služebně mladší Jihočeši pokřtili s Josefem Janíčkem a šéfem vydavatelské firmy Guerilla Records Vladimírem Drápalem svůj aktuální titul Slunovrat, který vč. na albu zastoupených předělávek od Toma Waitse (V zlámaných hodinách) a Depeche Mode (Je strom) tvořily základ jejich pokorného vystoupení. Po příjemně zábavovském undergroundu démony lapených "bratrů" obsadila pódium sestava Michaela Němcová (zp), Josef Janíček (kl, zp), Tomáš Schilla (violoncello, zp), Petr Kumandžas (bas), Jiří Křivka (kyt) a Jiří Michálek (bicí). Ano - Půlnoc. Na konci osmdesátých let komunistickými úřady zlegalizovaná část The Plastic People Of The Universe, jejíž ústřední postava Mejla Hlavsa oslavil letos své druhé desáté narozeniny asi opět se vší parádou. Do více jak hodinového vystoupení o třech přídavcích vměstnali skladby z vynikajícího eponymního debutu (1991 Globus) později v Americe upraveného pod názvem City Of Hysteria (Arista Records) a několika „novinek“ z doby před jejich rozpadem v roce 1993. Letošní znovuobnovení kapely vázané právě k výše uvedenému "výročí" však s sebou znovu táhne otázku, proč oživovat dávno mrtvé. Přestože všech třináct odehraných kousků bylo jak po instrumentální, tak pěvecké (Kanárek) stránce zvládnutých téměř na výbornou, celkový dojem ukazoval spíše na pět minut po dvanácté, resp. po půlnoci. Ale i tak nevhodně zvolený a poloprázdný sál dal s několika panáky dobře zavzpomínat na léta hustých kštic, piv s Algenou a tehdy ještě bezviagrové dýchánky.
Podivná je podivná
Dopis
Nikde nikdo
Přízraky
Pospěšte sny
Je to nebezpečný
Kniha noci
Oblíkla se do kůže
Zametám a neuklízím
Údolí ohně
Hochu zlatej
-
Kanárek
-
Mochomůrky bílé
-
Pospěšte sny
Žádné komentáře:
Okomentovat