Zajímavosti ze světa, v němž je přirozenost považována za alternativu
úterý 3. května 2016
DONAUFESTIVAL #12 (Krems an der Donau, 30.04. - 01.05. 2016)
"Liebe Brüder & Schwestern"- diktátorská
slova z nové divadelní hry NIEMAN HAT EUCH EINGELANDEN v podání vídeňského
souboru God's Entertainment o víkendu jasně naznačila, jaké téma letošní
DONAUFESTIVAL určitě nemine. Ne že by v uplynulých ročnících chyběla
konfrontace rakouské politické a kulturní identity, ale "živé"
propojení s aktuálními milióny přivandrovalců, resp. hrdlořezů přicházejích
vyhubit evropskou populaci (používám výrazy našich českých islamofobů),
působilo intenzivněji, než kdy předtím. V dolnorakouském Kremsu, tedy aspoň po
prvním víkendu, ale hlavy návštěvníků zůstaly tam kde kdysi vyrostly, a to navíc
s uvnitř hluboko a na dost dlouho uloženými zážitky. I když v sousedním sále hlavního
štábu Messegalände stejným kolektivem nachystané rakve zrovna příliš pozitivně
nepůsobily. Naštěstí "prozatím" plnily pouze funkci jakýchsi trenažérů,
poskytujících svým pasažérům výhledy do budoucích životů - AL PARADISO. Pojetí
života, smrti, bolesti, radosti, utrpení a touhy po svobodě pronásledované tolerancí
k okolnímu světu, odrážely i výtečná performace Flèche od Elisabeth Bakambamba
Tambwe (& Sebastijan Geč) a především další velký návrat seattleského
souboru Saint Genet s představením Frail Affinities, inspirovaným tragickým
příběhem skupiny amerických emigrantů ze čtyřicátých let devatenáctého století
- Donner Party. Jak jinak než FASCINUJÍCÍ zážitek, umocněný symfonickým
sextetem a zářivkovou instalací Who With Their Fear Is Put Beside Their Part (Ryan
Mitchel & Ben Zamora & Casey Curran).
Hudební část lze rozdělit na sobotní a nedělní. Zatímco
ta první "integrovala" mezi witch-housového Joshua Learyho (EvianChrist), Sama Shackletona (Skull Disco) a hyperdubáka Steva Goodmana (Kode9) vzorky
egyptského electro chaabi (Islam Chipsy s kapelou EEK, Maurice Louca) a
kuvajtskou elektroniku (Fatima Al Qadiri), nedělní finále prvního festivalového
víkendu patřilo už jen "prověřeným" interpretům. V Minoritenkirche
vystoupila pod drone-experimentální přezdívkou Blanck Mass polovina
bristolských Fuck ButtonsBenjamin John Power, z dalekého Austinu dorazil do
Halle 2 "elektrický jezdec" a country-rocker Monk Parker a skotští
Mogwai doplnili hudební stopou dokumentární snímek BBC Atomic: Living In Dreadand Promise (režie Mark Cousins). Jedinečná tečka, která si v
"atomové" hodince mj. připomněla i letošních třicet let od černobylské
tragédie.
Druhá část letošní DVANÁCTKY začne už ve čtvrtek 5.
května a potrvá až do VYPRODANÉ soboty. Tak si to užijte také, dokud ještě můžete
svobodně cestovat. Jen doufám, že příští TŘINÁCTKA nepřinese do našich regionů
cosi nešťastného a tahle triskaidekafobie nedoroste do rozměrů současné islamofobie.
Tak zase za rok na jednom z nejlepších festivalů Evropy - AHOI!!
Žádné komentáře:
Okomentovat