Letos v říjnu uplyne 60 let od velšské tragédie v
hornické vesnici Aberfan, během které sesuv důlní haldy zasypal základní školu
a připravil o život 144 lidí, z toho 116 dětí. Ač se jednalo o jednu z
největších britských tragédií ve 20. století, tak přeživší dodnes pronásledují
děsivé vzpomínky a pocit naprosté beznaděje a nespravedlnosti, protože viníci
neštěstí nebyli nikdy potrestáni. Tohle arogantní pohrdání „dělnickou třídou“
připomněl loni v říjnu dojemný singl Aberfan, propojující nedávnou historii se
současností a varující před nenažranými korporacemi a politickými šmejdy.
Empatické zpracování jednoho z mnoha otřesných
příběhů zároveň předznamenalo vydání debutového minialba původně leedského tria
(free EP Fuzz II 10/2020) Fuzz Lightyear, které pod názvem Zero Guilt začalo vznikat
už po covidové pandemii. Postupem času skladby jako Aberfan a Berlin 1885 (regulace
kolonizace Afriky) prošly hlučnějšími a destruktivnějšími proměnami, ke kterým
se přidal mnohem mladší „zbytek“, doplňující šestiskladbové album. To vše ve
spolupráci s producentem Alexem Greavesem a londýnským labelem Nice Swan Records.
Drsně strhující směs industriálního
noise rocku a post-punkového brutalismu, která dává vzpomenout na chaotické „začátky“
Sonic Youth či Idles. A pokud se nemýlím, tak obě kapely dosáhly nemalých
úspěchů. Fuzz Lightyear (Ben Parry – zp/kyt, Josh Taylor - bicí, Alex Calder –
synt/kyt, Varun Govil – bas) mají tohle všechno teprve před sebou. Tedy aspoň podle alba Zero Guilt!!
A1. White & Green (03:30)
A2. Sit Awake (03:30)
A3. Aberfan (06:29)
B1. /// (01:17)
B2. Berlin 1885 (04:24)
B3. Christ Alive (04:04)
Žádné komentáře:
Okomentovat