Hydroplane je australská dreampopová kapela s „tradičními“
ženskými vokály, která vznikla kolem roku 1996 během pauzy lo-fi indiepopové
čtveřice The Cat's Miaow. Paralelně s touto elegantní
krásou, spojenou např. na splitovém flexi-discu se Stereolab (1995 Wurlitzer Jukebox), vzlétl atmosférický Hydroplane, ovládaný mezzosopranistkou Kerrie Bolton a dalšími dvěma členy kočičího mňoukání, kteří se tamní undergroundové
scéně věnují už od osmdesátých let - Andrew Withycombe (Blairmailer, Driving
Past, Fog And Ocean, Hanshalf Trio, Huon, The Ampersands, Safari Dogs) a Bart Cummings (Bart & Friends, Blairmailer, Girl Of
The World, Pencil Tin).
Jejich první „bokovka“ Hydroplane (8/1997) vyšla pod
americkým labelem Drive-In Records, kde se nakonec objevila i naprosto neplánovaná
pokračování Hope Against Hope (10/1999) a The Sound Of Changing Places (9/2001).
Od té doby bylo o této naprosto výjimečně vystupující partičce slyšet jen v souvislosti
s několika kompilacemi The Cat's Miaow a reedicí debutového „snu“ Hydroplane
pro melbournskou značku Efficient Space, kde najdete
i nejnovější dílo A Place In My Memory Is All I Have To Claim. Devět melancholických
skladeb „sledujících“ let Hydroplane od startu na sklonku devadesátek až po
současnost. Jemné kytary, bicí automaty, smyčková elektronika a především magický
vokál Kerrie Bolton, tématizující historii, nenaplněné sny a beztížnou
nejistotu.
Na této palubě budete mít pocit nesmrtelnosti, létající nad tornádem
vzpomínek s ospalou přítomností - „přehraj si dnes zítřejší zvuk.“
A1. Houdini’s Plane (04:19)
A2. Incident at Westall (04:35)
A3. Aspen Blues (02:45)
A4. On the Mountain (03:55)
B1. Solar Flare (04:32)
B2. Valley of Sorrows (03:03)
B3. The Loneliest Astronaut (03:32)
B4. To the Lighthouse (02:09)
B5. I've Got a Buzz (03:09)

Žádné komentáře:
Okomentovat