GAANZ je další superskupina spojující žánrově protichůdné
světy, které se potkávají na společných pódiích současné česko-slovenské
nezávislé scény. Na jedné straně stojí Lukáš Vydra z pražské kapely Dukla, který
do spolupráce vnáší svou typickou melancholii, nostalgickou atmosféru
osmdesátkového synth-popu a niterné texty reflektující městskou každodennost.
Proti němu se staví tradice slovenské formace Berlin Manson, zastoupená
Patrikem Nagym. Jeho doménou je nekompromisní post-punková energie, syrový
projev a agresivnější elektronické beaty na pomezí "vyměklého" hardcoru a rapu.
Celkový
dojem z dnes vydaného eponymního alba má ale blíže k zavedenému rukopisu
indie-popové zadumanosti vinohradských patriotů, který krotí klubový bordel
slovensko-maďarských „Berlíňáků“. Deska obsahuje celkem deset skladeb, jež
vznikaly zhruba měsíc. Odráží se v nich různé emočně vypjaté momenty, což dost
možná symbolizuje i zdvojené „A“ v samotném názvu kapely. Výsledná nálada
nahrávky mi pak v několika momentech připomíná i specifické pražské punkové
písničkářství Tří sester.
Zda GAANZ zůstanou jen studiovou záležitostí, netuším,
ale společné koncerty dvojice prozatím odmítá. To je z mého pohledu před letní
festivalovou sezónou velká škoda. Deska by si pár prázdninových vystoupení
jistě zasloužila, stejně jako si zaslouží nemalou pozornost posluchačů. Z
„ničeho“ totiž na naše poměry vzniklo opravdu hodně – GAANZ.
01. Kafe a cigára (02:19)
02. Závod míru (03:22)
03. Uleť (03:08)
04. Smútok storočia (03:11)
05. Dole to znám (02:37)
06. Jeřáby (02:45)
07. Máj (02:30)
08. Cos dělal dřív (02:18)
09. Temný aleje (01:46)
10. Outro (01:55)
Žádné komentáře:
Okomentovat