mitra mitra - Glassy Tears (Feral Child Recordings / Micromort Music)

                                                                          

MITRA MITRA je ve Vídni usazená minimal-synth/wave dvojice, kterou před dvanácti lety založili britský experimentální a industriální hudebník Mark Crumby (známý také jako Mahk Rumbae z projektů Konstruktivists, Ghost Actor či Oppenheimer MKII) a novozélandská DJka a hudebnice Violet Candide (působící v projektech Peppy Pep Pepper či Violetiger). 

Oba umělci již tehdy disponovali bohatými zkušenostmi z undergroundové scény, což jim umožnilo okamžitě definovat specifický hudební výraz založený na analogových automatech, chladných syntezátorových linkách a odtažité vokální estetice odkazující na nejtemnější zákoutí osmdesátých let.

Po prvním evropském turné v roce 2015 a sérii úvodních kazetových releasů a EP, debutovali v březnu 2016 eponymním albem mitra mitra, které vyšlo pod hlavičkou jejich vlastní značky Micromort Music. Tento debut přinesl dvanáct skladeb plných hypnotických basových linek a spektrálních kláves, čímž si duo okamžitě získalo pevnou fanouškovskou základnu mezi milovníky coldwave. 

O dva roky později navázali druhou studiovou deskou Marionettes (6/2018), se kterou vlétli pod křídla Dominica Martina, jehož Polytechnic Youth vydaly jak následující EP By Your Hand (12/2021), tak i vrchol jejich tehdejší tvorby Hands Remain (1/2022).

Po tomto majstrštyku se mitra mitra odmlčeli až do těchto dnů, kdy vydali čtvrté album Glassy Tears, prezentující "unikavou" estetiku zvuku i obalu. Že nepůjde o prvoplánový retro-pop, dává jasně najevo už samotné vizuální zpracování, kde je deska zalisovaná do rudého vinylu zabalena v monochromatickém obalu, jehož abstraktní motiv vzdáleně evokuje vnitřek výtahové šachty. Tento obraz plný tísně a náznaků, ze kterého není úniku, přenáší stejný pocit paralyzující, ale přesto uhrančivé klaustrofobie přímo do samotných skladeb. 

Duo na novince opouští striktní mantinely tradičního "subžánru" a posouvá se od chladného minimalismu k "mutujícímu" parketu. Zvuk se stal mnohem nestabilnějším, živelnějším a nebezpečnějším, přičemž Mark Crumby kombinuje špinavé industriální textury s pulzujícími, těžkými basovými linkami a Violet Candide doplňuje tyto nestálé syntezátorové plochy svým charakteristicky odtažitým, chladným vokálem. Celá nahrávka se transformuje do podoby, kterou lze prý nejlépe definovat jako „mutant dancefloor synthpop“. Skladby si sice uchovávají taneční strukturu a silný rytmický drajv, avšak jsou prosáklé podvratnou undergroundovou náladou a zvukové detaily se v nich neustále hroutí a proměňují, jako by tanec probíhal v polorozpadlém industriálním klubu. Ve výsledku je Glassy Tears vysoce atmosférická nahrávka, která skvěle balancuje na hraně mezi hypnotickým undergroundovým popem a nekompromisním zvukovým experimentem.

Desku v nákladu 300 kusů vydává další značka Dominica Martina, Feral Child Recordings. Ta po dřívější spolupráci s vídeňským labelem Schalko sáhla také po tamní značce Micromort Music, kterou provozují samotní autoři této vynikající práce, duo MITRA MITRA.

 

A1. Archaeology (03:51)

A2. Functional Functionality (04:46)

A3. Glassy Tears (05:18)

A4. Shatter (05:12)

B1. Electron I (04:50)

B2. Suffix (05:40)

B3. Collide (04:38)

B4. Celluloid (04:27)