Alexei Borisov & Olga Nosova + Astma + Dead Labour Process (LETMO PRODUCTIONS 02.08.2010 K4, Praha)

Ruská experimentální scéna byla vždy aktivním podhoubím, které si uchovává jistou výlučnost, a napříč žánry vyvrhuje spory, jež někdy uchvátí, ale většinou určitě zaujmou svou originalitou. V hlukové a industriální hudbě se často objevuje ještě myšlenková spřízněnost a fascinace futurismem a ti interpreti, kteří v Evropě prorazili v minulých letech do širšího vědomí (např. Bardoseneticcube, Lunar Abyss Quartet, Hum, Cisfinitum), představovali příjmené osvěžení.
Alexei Borisov je ovšem ještě starší škola, s kořeny v kazetovém undergroundu 80. let, s nepřebernými položkami různých spoluprací a s aktivitami též v tisku či rádiu. Seznam spoluhráčů z jednotlivých oblastí může zahrnovat třeba The New Blockaders nebo Ala Margolise (If, Bwana) z těch dadaistických veteránů, Miguela Ruize, KK Nulla, Leifa Elggrena a Jeffa Suraka (Violet) z hlukovějšího spektra, Tanyu Stene (ex-Aghast) či zmíněné Cisfinitum z temnějšího industrialu... Nemluvě o jeho pionýrské roli v ruském experimentálním rocku (kapela Notchnoi Prospekt).
Dlouhodobě hraje s Finem Antonem Nikkilou a v poslední době také s Olgou Nosovou (bubenice s noise/punk minulostí), přičemž právě ji s Borisovem v Praze uvidíme. Jednak pod jejich vlastními jmény a jednak jako „acid punkový“ projekt Astma, v němž má navrch struktura a agresivnější přístup.
Těžko definovatelná jinakost a abstrakce Borisovovy tvorby je jinak přítomna i v tavícím kotli jejich nahrávek: volná forma improvizace, psychedelie, podivně ukotvené (téměř dubové a elektro) rytmy, elektroakustika...

Vystoupí také Skot Euan Currie se svým solo projektem Dead Labour Process, kde uplatňuje především páskovou manipulaci a obecné principy konkrétní hudby. Jeho další aktivity zahrnují kapely Muscletusk a Brittle Hammer Trio a rovněž vydavatelství Unverified Records (Phil Minton, Elfenbeinturm, atd.)

Vstup (z průchodu FFUK Celetná 20) je 130 kč.
(přeposláno)

Forest Swords – Ratting Cage / Hjurt (No Pain In Pop)

Svého času omýval britské ostrovy záhadný duch přezdívaný Burial, jehož identifikací WB zmizel i větší zájem o tvorbu této tajuplné postavy. Žánrově podobný Forest Swords na tajemství příliš nedá, daně platí jako Matthew Barnes a živí se grafickým designem. V uplynulém roce vydal v Americe dvojici limitovaných kazet Miarches / Hoylake Misst (125 ks, Leftist Nautical Antiques, California) a Glory Gongs / If Your Girl Only Knew (150 ks, Woven Tones, Texas) s předělávkou Aaliyah (Missy Elliot & Timbaland) a volně přístupné šestiskladbové EP FJREE Feather, původně zaznamenané na několika málo, a dnes již také vyprodaných cederomech.
Newyorský label Olde English Spelling Bee, zastoupený v Evropě Volcanic Tongue, zasponzoroval na jaře znamenitý 12" Dagger Paths (Miarches / Hoylake Misst / Visits / Glory Gongs / If Your Girl / The Light), proslavený trilogií značně vyvedených klipů GG-M-V. Po tomto "nadčasovém" Pocahaunted dubu přešel Forest Swords konečně na rodný kontinent, aby zde prostřednictvím No Pain In Pop představil 7" singl Ratting Cage / Hjurt (26.7.2010), inspirovaný stejně jako všechny předchozí nahrávky nádhernou atmosférou vikingského poloostrova The Wiral (Liverpool). S troškou jiné (než v úvodu), vlažně se pohupující mystiky, Forest Swords vyvolává nejen duše svých předků, ale především absolutně zdraví prospěšnou závislost, doporučovanou každým z pěti specialistů. AHOY!

Forest Swords - Rattling Cage from ///NO PAIN IN POP\\\ on Vimeo.

Com Truise – Cyanide Sisters EP (Amdiscs)

Jako Top Gun září od poloviny června na virtuálním nebi Cyanide Sisters, téměř půlhodinový debut pilotovaný DJ a producentem Comem Truisem. Příjemně unaveného synth-popu Newyorčana žijícího v New Jersey (Princeton) se ujal A.M.180 label AMDISCS, zastupující mj. tuzemské Table a dné (Ondřej Holý), jehož nedávná stokusová edice kazet Eating A Wrapper Instead Of Candy mizí až podezřele rychle.
Ovšem do kokpitu Setha Haleye, poznamenaného dobou vzniku úchvatného snímku, lze kromě několika dalších grácií nahlížet i bez vstupného. Půvabně roztomilé vzpomínání.

Cyanide Sisters
Sundriped
BASF Ace
Slow Peels
Iwywaw
Norkuy
Komputer

The Fruhstucks - Parade, I Don't Care EP

První veřejné vystoupení projektu The Fruhstucks proběhlo v polovině dubna v castellónském Zeppelin Clubu, po němž musel Sutja Gutiérrez do světa „vypustit“ profil v podobě eponymního dema (Changes / Hats and cats / Reason for / If One Wants A / Cut way back / Six O'clock). Toho si všimli Sharfe s Cooprem z Race Car Productions (Kentucky) a mladému Španělovi přichystali k desátému červnu první singl Hats & Cats, a to v digitální verzi se čtyřmi remixy (Phillipp Wolgast, Evan Scott, Bernstein). Podobné myšlenky sdílel i další americký label Royal Rhino Flying Records (Morgantown), jehož She Doesn’t Know / Thinking of Gold / Waltz Love Song však minulý týden stačilo předběhnout volně dostupné EP Parade, I Don't Care. Zkrátka bomba, kterou musíte mít hned teď. Protože až vyjde celé album, jeho experimentální elektro-pop s vokálem připomínajícím Kellyho ze Stereophonics pofrčí i na Fucktoru. A sbírat inspiraci z vrcholků Blanského lesa beru za silně ponižující proces.
Arriba The Fruhstucks!

1. Intro - I'm A Drama 03:44
2. Well Done 03:05
3. Magic Dust 04:26
4. I Don't Have A Mind 03:00
5. Outro - Fine Before 02:28

The Fruhstucks - She Doesn't Know from The Fruhstucks on Vimeo.

Zs – New Slaves (The Social Registry)

Ani loňská fl®aška metená po Rudlovi jedním z přivožralých pankáčů, neodradila duši Bohemia JazzFestu k jejímu návratu do jihočeské metropole. Tradiční FREE SQUARE proběhne již o tomto víkendu, a to navíc s utajenou afterparty v nedalekém Velbloudovi. Zde na milovníky lahodného jazzu vybafnou skutečně jen „lehce“ noise-rockem načatí experimentátoři z Brooklynu Zs, jejichž The Social Registry společnice Christy & Emily jsme ve stejném prostoru vytleskali již v minulém roce. Po labelovém debutu Music of the Modern White (12“, 2009) přiveze čtveřice vedená tenorsaxofonistou Samem Hillmerem představit květnové 2LP New Slaves, proměňující „komerční“ hluk v klidné, místy až ambientní exkurze po hudebních cestách budoucnosti.
Takže, kdo bude mít ještě sílu a chuť si jazzové dny dokořenit pořádnou porcí kytar (Ben Greenberg, Amnon Freidlin) a bicích (Ian Antonio), nechť přijde v neděli se Zs oslavit jejich desáté narozeniny. Dorty a svíčky nebrat, odvahu ANO!

A1. Concert Black (5.08)
A2. Acres of Skin (7.40)

B1. Gentleman Amateur (5.42)
B2. Don’t Touch Me (3.15)
B3. Masonry (3.41)

C1. New Slaves (20.53)

D1. Black Crown Ceremony I: Diamond Terrifier (13.07)
D2. Black Crown Ceremony II: Six Realms (9.59)

Creepy Teepee 2010 – Kutná Hora (15.-18.07.2010, naživo)

Nevíte kam v létě (květen – září) vyrazit na hudební festival a chcete si vystačit s naší tvrdou měnou? Pak navštivte příslušné stránky a můžete začít vybírat z neuvěřitelných stočtyřiceti destinací(!). Ovšem jedním, a to dosti závažným nedostatkem, tato česko-moravsko-slezská navigace stále trpí. Do svého orientačního značení totiž, a věřím že omylem, zapomněla zadat adresu toho nejprogresivnějšího, sledujícího oproti naprosté většině ostatních aktuality také ze zahraničí. Ten najdete na nádvoří Jezuitské koleje v historickém centru Kutné Hory a jmenuje se CREEPY TEEPEE. Po „úvodním“ GASKu letošní ročník proběhl od čtvrtka do neděle a představil opět interprety, pohybující se na tzv. alternativní (indie) scéně. Pro někoho možná až příliš nevyhovující výraz nemusí však rovnou znamenat nezájem – vzpomínáte na období před albovými debuty Radiohead, Coldplay, Muse, Arcade Fire, The Cranberries a nekonečné řady dalších? Tehdy stejně jako nyní o prodlouženém víkendu před pódii postávaly pouze hloučky podivínů, zajímajících se o nové a nepříliš okoukané hudební tváře.
A právě podobnou situaci, připomínající svou čerstvostí legendární JAM ’96 a Jelení Příkop ’98, si o prodlouženém víkendu vyzkoušelo i několik stovek nejen hudebních nadšenců, které do Hory Kutnohorské zlákala jména s nemalým zahraničním kreditem. Přestože z nejsilnější návštěvnosti se pořádající A.M.180 Collective nejvíce těšili v pátek, a to pravděpodobně zásluhou „nejznámějších“ Vivian Girls, vyzdvihovat na volnomyšlenkářských akcích typu Creepy Teepee jednotlivé projekty, považuji za příliš nesportovní. Všichni zúčastnění si zaslouží hlubokou poklonu před nekonzumním přístupem k vlastní tvorbě, o čemž po celou dobu jasně vypovídal naprosto svobodný a spontánní duch celého projektu. Jako příklad uvádím improvizační přídavek „do desáté“ v podání losangelské dvojice Dannyho a Tiffany Prestonových alias Rainbow Arabia.
Ovšem asi nejlepší navigací pro všechny co propásli z mého pohledu tuzemskou hudební událost tohoto roku, je zadat do některého z vyhledávačů níže uvedená jména a následně jen litovat neinvestovaných osmi stovek. Letošní Creepy Teepee lze, bohužel zatím jako jediný, zařadit mezi festivaly, které fungují až za hranicemi, a to nejenom geografickými.

Čtvrtek
Collapsing Opposites, Love Cult, Terror Bird, Moon Duo, Pictureplane, Rainbow Arabia

Pátek
The Spookfish, Air Wales, Male Bonding, Toro Y Moi, Viviat Girls, Former Ghosts

Sobota
P.S.Hoffman, Ampere, Ecstatic Sunshine, Silk Flowers, Chris Garneau, These Are Powers

Neděle
Terrible Eagle, Dam Mantle, A Grave With No Name, Nadja, Captain Ahab



Former Ghosts


Captain Ahab


Dam Mantle


Vivian Girls

Love Cult



Toro Y Moi


These Are Powers


Nadja


Moon Duo


Pictureplane (vlevo), aneb letošní maskot festivalu


Chris Garneau

Captain Ahab - The End Of Irony (Deathbomb Arc Records)

Přestože do zahájení druhého ročníku kutnohorského Creepy Teepee zbývá už jen několik málo hodin, na tuzemské poměry naprosto exkluzivní nabídku pořádajících A.M.180 Collective se vyplatí vyrazit i v úplném závěru. Tím myslím finále, vycholící v lepší společnosti běžně bohatým ohňostrojem. A protože Jezuitskou kolej předpokládám navštíví ještě bohatší publikum, nemělo by přijít ani o pestřejší podívanou. O tu se v neděli s největší pravděpodobností pokusí losangelská dvojice Captain Ahab, smrdící na tamní scéně od počátku nového milénia. Společně s belgickým producentem a breakcoristou Jürgenem Desmetem (Sickboy Milkplus) a polovinou pološílených Eustachian Tony Welterem (DJ Skull Vomit), slibují Jonathan Snipes s Jimim Mersonem tu nejupocenější show, jaká se kdy v našich zemích prezentovala. Dubnovou novinku The End of Irony (Deathbomb Arc Records), slepující neúměrně ty nejoslizlejší rysy diska, metalu a techna s textem, rozhodně na stáncích nepropásněte. Jedná se totiž o nejkulantnější objev od vynalezení umělého č....a!

(mp3 verze)
01. Acting Hard
02. The Calm Before the Word
03. Death to False Techno
04. I Don't Have a Dick
05. Rock & Roll Positive
06. Feel Anymore
07. Kill Me
08. The Loneliest Man
09. With My Own Two Hands (Club Mix)
10. Was Love

CAPTAIN AHAB "The End Of Irony" from Deathbomb Arc on Vimeo.