Je léto, čas dovolených, sluníčka a Vody. Doba, kdy dle tuzemských odborníků nevychází až na Nejkrásnější písničky z Jugoslávie a přehnaně uznávaná kanadská Předměstí snad žádná jiná alba a dozrávají pouze okurky, může nejen muže překvapit i chvilka odpočinku, uvolnění, relaxace.
A o jednu takovou se na sklonku roku 2008 začala v NYC pokoušet dvojice abstraktních léčitelů, aby v čase aktuálním představila po pěti letech od poslední desky Lost and Safe (Tomlab) novinku v podobě duhového dvojvinylu, jehož závěrečnou stranu stačili už jen poleptat. Zda-li pocitem štěstí nevím, ale upřímná radost a dětská hravost, sálající z dnešních The Books je s předchozí prací nesrovnatelná. Chemickými pokusy proslulý Nick Zammuto a čelař-čelista Paul De Jong tentokrát vsadili na místní Temporary Residence (Mono), odkud každá z pětiset nej(s)lepenějších pohlednic tohoto léta začíná vyrážet do světa. A věřím, že domovnice, kde se tahle dvojka dala před deseti lety dala dohromady, je už zase celá bez sebe. Jsem muž – ne žena.
A1. Group Autogenics I
A2. IDKT
A3. I Didn’t Know That
A4. A Cold Freezin’ Night
A5. Beautiful People
B1. I Am Who I Am
B2. Chain of Missing Links
B3. All You Need Is A Wall
B4. Thirty Incoming
C1. A Wonderful Phrase By Gandhi
C2. We Bought The Flood
C3. The Story of Hip Hop
C4. Free Translator
C5. Group Autogenics II
Žádné komentáře:
Okomentovat