Jan Anderzén je jeden z mála finských hudebníků, jehož světového povědomí si před třemi lety všimli také pořadatelé Stimul-Febiofestu a společně s dalšími zástupci Fonal Records Es a Islajou pozvali do pražského NoDu. Po zhruba patnácti letech zvukových experimentů stačil tento audio-vizuální kolážista natočit na čtyřicet titulů, z nichž ty nejpozoruhodnější patří pseudonymům Tomutonttu a Kemialliset Ystävät. A právě druhý zmiňovaný „kolektiv“, v případě Ullakkopalo patnáctičlenný, přišel začátkem minulého týdne s pátým a dle mého názoru doposud nejpoutavějším kaleidoskopem, jaký kdy pod názvem „Chemiků“ (nezaměňovat s u nás poměrně rozšířenější infekcí TBC) vytvořil.
Zde jsou slova zbytečná, třičtvrtěhodinová jízda Nebeského karuselu z předminulého století odstartovala svou nekonečnou stimulaci tohoto roku. Nasedat!
01. Kajastusmuseo
02. Kivikasan Rauhassa
03. Kohde Haihtuu Ilmaan
04. Niitty Veden Alla
05. Surullinen Kohta Seinässä
06. Maksaruohoja
07. Suosikkiorjalleni
08. Ystävälliset Miekat
09. Älä Koske Lintuja
10. Mestari Ei Väsy
11. Muuttujat/Saattajat
12. Palava Puolukka
13. Suohuuruja
14. Lyön Häntäni Vetoa, Täällä Oli Äsken Joku
Žádné komentáře:
Okomentovat