V posteli Mike Silver, v práci Mickey Moonlight a v hloubi jeho dvacetileté hudební kariéry třeba Sonovac, Mike Moonlight či spolupráce se Soft Verge a Franz Ferdinand. Londýnský DJ a producent, jehož cestovní kancelář The Time Axis Manipulation Corporation vznikla po vzoru naší přední agentury UNIVERSUM před třemi lety (Interplanetary Music, Love Pattern). Po letos vypilované výpravě Close To Everything přišel zhruba před měsícem s aktuálním programem Science Fiction Exotica, zahrnujícím šestnáct krátkých a scénicky bezvýznamných představ. Ale nevěřte letákům - reklamním už vůbec ne. V tomto případě sice lhali stejně jako téměř vždycky, ovšem s jistou zárukou francouzských Ed Banger Records a Because Music se dostalo spokojenosti všem pasažérům do posledního místa obsazeného (po)vznášedla. Okamžitě po připoutání nás na palubě přivítali velice milá Deborah Howell s pilotem Mickey Moonlightem, jejichž premiérového letu se zúčastnili téměř všichni kolegové této mimořádné expedice. Kromě Mickeyho sestry Suzy (Sonovac) jsem podle hlasu rozpoznal jen zlomek aktérů - Georgie Lewis Jnr (Twin Shadow), Sandro Perri, Marina Gazolina (ex-Bonde do Rolê ), Tahita Bulmer (New Young Pony), Bishi Bhattacharya a Kim Chander. Na poslední chvíli si vlastně ještě z Duran Duran turné odskočila Anita Blay (aka CocknBullKid) a pochopitelně nechyběl ani autor obalu Fergus Purcell (aka Fergadelic, The Wizard, Aries & Sofia Maria Prantera). A jak silné emoce u mě sotva třičtvrtěhodinový zážitek vyvolal? Na Polákovu trasu za Hitlerem z roku 1977 to sice nemá, ale s lepším psych-kosmickým diskem TTAMC se asi do Nového roku letos už nejspíš nedostanu.
01. Welcome Aboard (0:44) 02. Interplanetary Music (3:44) 03. This Son is Coming Up (2:31) 04. Pelu Tolo (Dub) (0:56) 05. Close To Everything (3:58) 06. Changalaxy (4:11) 07. A Big Ship Passing (1:52) 08. Music for “Responsible Reprogenetics” Public Service Broadcast (1:28) 09. We'll Meet Again (2:15) 10. Music for "Love Drone" Advent (1:17) 11. Simulation Crocodile Skin Handbal (1:50) 12. The Curse of Greyface (2:42) 13. Diamonds in the Mind of Talula (4:34) 14. Anywhere 15. Buckaroo Banzai 16. Come On Humans!
Táborsko-světová scéna už dávno nejsou jen stále mladším publikem zbožňovaní Sanšajni a naopak do nebe uspěšně rostoucí Please The Trees, chystající již své třetí LP , ale také dva projekty bývalé členky vokalního sdružení Kačkala Petry Podlahové. Po sedmi letech spolupráce s Henrikem Lafrenzem (Jungs & Mädels) vypustili jako Birdiana debutové EP The What Were We Thinking a s mateřskou kapelou na mateřské Gaffa dlouhoočekávané album Na značky (Silver Rocket). Od ceny nula až dle kapacity vašich kont je můžete podpořit na níže uvedených odkazech.
Modrá je dobrá, v Americe tráva a údajně i barva nadějě, pěl kdysi ex-agent Rony. A snad proto do této barvy oblékl londýnský label Rocket Girl reedici loni vydaného minialba Black Earth That Made Me, vytunelovaného dalším povedeným agentem, jistým Robertem, jinak zdařilým zlodějíčkem značky Disaro. Nejenže tento neseriózní podnik již oklamal řadu předobjednatelů prvního „witch-housového“ vinylu na světě, tak ale i jejich další tituly hledají adresy novým majitelů velice těžko. Ale zpět k White Ring, temně elektronickému projektu, jehož život začal před necelými pěti lety v New Orleans. Tam Bryan Kurkimilis oslovil skrz tzv. sociální sítě seattlovskou zpěvačku se strašidelným hlasem Kendru Maliu (King Dude - Slaves) a začaly vznikat první společné nahrávky, víceméně remixy (NIN). Větší mediální pozornosti se dvojice dočkala ale až po zakotvení v Brooklynu a vydání splitového 7“ Roses (oOoOO – Seaww) na jaře 2010. Ze Švédska (Emotion) se na podzim natáhli ke kanadským Hi-Scores Recording Library pro Suffocation EP s remixem dua Unison a pak .... naše výše uvedená a kriminálem smrdící černota Black Earth That Made Me, šplhající na burzách k nehorázným cenám. Šest skladeb, rozšířených v aktuální edici (500 ks, 45 rpm) o koncertní povinnost Suffocation. Dnes již úsměvné The Great Witch 'n' House Swindle klaustrofobické vzpomínky, které letos v nových vokálních barvách představil např. americký hiphopík Noah Raymond Brickley alias Noah23 (č.7). Čekáte-li však netrpělivě na první oficiální White Ring 2012 LP, pak v Texasu působící Handmade Birds vám tuto situaci mírně zpříjemní. V rámci White Label Series právě vydávají 12“ Hey Hey, My My / Felt U (250ks, 180g, 45 rpm), jehož A-strana byla v originále zaznamenána již před více jak třiceti lety na albu Rust Never Sleeps (Neil Young & Crazy Horse, Reprise Records). Výborná předělávka, která extraligovou fyzičku WHITE RING potvrzuje na 100%!
Žijeme v divné době. Předvánoční ipsaci již od čtvrtého adventu přebírá (ve vší úctě) téma Václava Havla, s jehož dnešním rozloučením skončí mediální estráda (o kterou by pravděpodobně nestál) a začne život po Havlovi. Doufejme, že jeho poslední drama zasazené do nejjemnějšího času v roce otevře většině našeho národa zaslepená srdce a nezůstane jen u konzumní sounáležitosti. I když mé pesimistické odhady mají k zprofanovanému výroku o vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí hodně daleko. Každopádně netruchlete, nesmutněte, ale radujte se a naplno užívejte mystiky Vánoc. Jinak vás ta vyosená společnost semele.
I když přes samoobslužné vytížení nestíhá Dan Svizeny (Blackhawks, Nude Beach) leštit zrakem vlastní obuv, s aktuálním albem Lately posunul své původní lo-fi experimenty do „čistého“ shoegaze srdce konce osmdesátých let. Pod přezdívkou Cough Cool jej od roku 2009 provází řada kazet, z nichž asi největší pozornosti se dostalo letošní stopadesátikusové edici Clausen (Not Not Fun Records) a free beko singlu Months, zařazeným jak na minialbu Epic Dreams (2010 Mirror Universe Tapes, 99 ks), tak i na žhavém 12“ Never Say Sorry. Pardon, Lately (300 ks). Původní název totiž první vinyl Cough Cool nevystihl tak, jak skutečně z(s)ní. Pomalu a jistě, jištěn značkou Bathetic Records!
A1. Pete Perez A2. Got A Show A3. Sup Girls In The 60's A4. Watery Mirror A5. Months A6. Lately
B1. Biggest Loser B2. July B3. Between Streets B4. UFO Tornado B5. Older B6. Back In Time B7. Wrong Songs
Ještě než Kurt Wagner představí evropskému publiku naživo „své“ jedenácté album Mr. M (Merge / City Slang Records, 20.02.2012), mohou si fanoušci legendárního coutry-orchestru Lambschop zkrátit čekání poslechem jedné vynikající kazety, kterou pod pseudonymem Coupler natočil jejich kytarista a varhaník Ryan Norris (Hands Off Cuba). Jedná se o první, víceméně „filmovou“ kompozici složenou pod tímto názvem a realizovanou v nákladu sedmdesáti kusů na Nashville/LA značce No Kings Records. Vedle Hobbledeions (Scott Martin), Sugar Sk*_*lls (Ben Marcantel) a autora unikátních obalů Geoffreye Sextona, se během půlhodinového zážitku setkáte také s půvabnou a hudebním rodokmenem velice posilněnou songwriterkou Corney Tidwel, jejíž neodolatelná křehkost Wagnera doprovodí např. i 28. února v Linci (Posthof)!
A1. The Valley Of The Elders A2. Ton A3. Fluss A4. Dartmoor A5. Swarm
B1. Gardening B2. Equestrian Legs B3. Klang B4. Sehnsucht
Dva roky po spuštění newyorského projektu Catamaran se jednadvacetiletý studentík Vincent Brunetto konečně dočkal svého prvního alba, které díky jemným plavebním vlastnostem zvládá i ty nejvyšší vlny současného retro-electra. V nákladu sta modrých kazet jej vydala velice uvolněná značka z Los Angeles MJ MJ Records (Andy & Charlie), myslící skrz digitální verze i na podobně (jako já) sockovité posluchače. Vedle remixů pro Dana Caseye (Yalls - Runs In The Family) a dvojici Dotsun Moon (And I Rest) si na hodně, ale hodně výbornou plachetku vyrobenou v connecticutských loděnicích určitě mnozí rozpomenou po vsáknutí skladeb Pastels a Shadow Boxer, zařazených již loni na beko/Amdiscs předvánoční kompilaci. Dvaapadesát minut bez ztráty jediného procenta – to je eponymní CATAMARAN!
Představovat jednu z nejzásadnějších kytarovek přelomu 80. a 90. let MINULÉHO STOLETÍ je pravděpodobně pro většinu hudebních fanoušků asi zbytečné, ale podat informaci o jejich nově potvrzených (ač festivalových) koncertech považuji za naprostou povinnost. Takže Hurricane / Southside (DE) a Sziget (HU)!!!
Beroun (Pirates Press) - Portland (Sweating Tapes) – Praha (Ruzyně). Pravděpodobně nejkratší a nejrychlejší trasa, po které se k tuzemských posluchačům dostane v obalu od brazilského umělce Joao Machada (autor níže uvedeného klipu #1) vinylová verze Kiss Of The Fang (300ks). Nepočítáme-li víceméně garážovou várku stovky loni u Needs More Ram Records (Captain Ahab) vydaných kazet, jedná se o první EP, prezentující v kanadském Vancouveru usazenou dvojici Natasha (gotik zp, kytary) / Sam (vše ostatní) jako představitele neodolatelného synth (DM)-post-punku (Joy Division). Přesvědčivě tajuplný debut!
Aural Sects je americký net-label, který mezi mraky VOLNĚ poletujících strašidel zařadil také skladbu Golden Arms (Haruki Tamesue), a to rovnou ve čtrnácti „různých“ verzích. Tak nasedat ...
Vzhledem ke své minulosti mohou aktéři newyorsko-londýnského projektu Miracle působit na některé ze svých fanoušků minimálně odvážně. Jejich první „jiné“ podněty začaly vznikat již před pěti lety během společného amerického turné, kdy Steve Moore (Titan, Gianni Rossi, Lovelock) vystupoval pod hlavičkou Zombi a Daniel O'Sullivan (Mothlite, Ulver, Æthenor, Sunn O))), Miasma & the Carousel of Headless Horses) jako klávesista britských Guapo. Debutového EP Fluid Window se dočkali letos na jaře u londýnských novinářů House Anxienty (Jaimie Hodgson, James Knight), kde po remixovém 2x12“ The Visitors (The Field, Fennesz, ...) vyšel i aktuální 7“ v barvě růžové Good Love. Skvělý depešácko-seriálový pop, který jistě ocení i rockové publikum legendárních Blue Öyster Cult, jejichž skladbu Veteran Of The Psychic Wars si Miracle vypůjčili z třicet let starého alba Fire Of Unknown Origin (Columbia). Mimochodem, Good Love v Stay+ úpravě si můžete pořídit volně zde.
A. Good Love (45 rpm, 4:02) B. Veteran Of The Psychic Wars (33 rpm, 5:22)
Máme-li v čase vánočně rekapitulujícím vzpomenout některá z letos nejvíce posilujících jmen, pak by se určitě nemělo zapomenout na osvětimskou rodačku, která koncem devadesátých let stála u zrodu glasgowské kapely Hassle Hound. Přestože soubor dá o sobě občas i slyšet, a to prostřednictvím berlínského labelu Staubgold, zpěvačku Elu Orleans potkáte v současné době především jako sólistku. Debutovala v roce 2008 s neprávem opomíjenou deskou High Moon Low Sun (Setola di Maiale), po které si však tato lo-fi multiinstrumentalistka vše vynahradila u francouzské značky La Station Radar. Na následovníka chválou překypujícího Lost (2009) se čekalo až do letošního května, kdy se objevila stokusová edice kazet NEO PI-R (v současné době vycházející taktéž pod Clan Destine Records na 12“) a splitové překvapení s Dirty BeachesDouble Feature (Night-People Records). Zhruba před měsícem uzavřela život free net-labelu beko (In The Night / Nocturne / Song For Beko After It’s Dead), ovšem hodláte-li proniknout ještě hlouběji, šáhněte po aktuálním titulu Mars Is Heaven (300 vinylů) do francouzského podzemí (La Station Radar / Atelier Ciseaux). Koncepční album postavené na sci-fi povídce amerického autora Raymonda Bradburyho Mars je nebe! (1948), zahrnující mj. předělanou skladbou polských punkerů Brygada Kryzys (Take My Hand, LP Cosmopolis, 1992) je pro mě zatím tím nejsilnějším momentem, které v Brooklynu usazená umělkyně doposud nahrála. Navíc na texty opatřené fotografii se seznámíte s historií její rodiny. Vynikající, vynikající, a to nejen jako dárek nejbližším!
A1. Black And White Flight A2. Mars Is Heaven - Part One A3. Planet Mars A4. Take My Hand
B1. Mars Is Heaven - Part Two B2. Into The Woods B3. Falling B4. Wonderful Us
Když Jarvis během jejich marné cesty do Prahy (Jam ‘96) plácal cosi o neo disco kýči, nebral jeho vize nikdo vážně. Teď končí rok 2011 a mnozí se možná právě pod těmito disco-koulemi protancují do toho nového. A není vyloučeno, že i s aktuálním tisícikusovým UK-CDmixem (75'), který pro 100% Silk opět smíchal neworleanský producent Sir Stephen (Fleur De Lis, Manchild). Disco 2012 (1995)!
01. Bobby Browser - Smooth Druide 02. Polonaise – Trocadero 03. Malvoeaux - Fatal Games 04. Fort Romeau - Jack Roklin 05. Sir Stephen - Move That Body 06. Innergaze - Shadow Disco 07. Magic Touch – Clubhouse 08. Cuticle – Flair 09. Pharaohs - Flutter and Moan 10. Octo Octa - Deep Hurt 11. Ital - One Hit 12. Maria Minerva – Gloria 13. Strategy - Starry Night 14. Body Double - My Life
K novince projektu Active Child, jehož jediným oficiálním aktérem je pouze Patric James Grossi, jsem přistupoval velice opatrně. Trochu jako dítě, netoužící poznat skutečnost kolem tajemství Vánoc. A snad právě tento čas mi napomohl poodhalit realitu You Are All I See, díky které se mohla rozplynout jedna srdeční záležitost Sun Rooms (Mirror Universe Tapes) a společně s Curtis Lane (Merok Records) a 7“ remix-splitem (School Of Seven Bells) přiřadit tohoto losangelského umělce mezi už víceméně nudou zavánějící 80’s synth-disco módu. Mohla, ale mírně předpokládaná zklamání se naštěstí nenaplnila. Pod producentským dohledem Ariel Rechtshaida a hostujícího bubeníka Garretta Raye (oba Foreign Born) tak vznikl křišťálově čistý opus, s jehož citově naléhavým vokálem v jedné ze skladeb vypomohl také Tom Krell, bodující pod pseudonymem How To Dress Well. Přestože You Are All I See na vrcholech celoročních hitparád pravděpodobně nenajdete, jedná se o album znamenité a vynikající. Bez většího přehánění jej považuji za jeden z nejdokonalejších debutů letošního roku a kdybych měl zavzpomínat, horší než HegartyhoI Am a Bird Now (2005 Secretly Canadian ) rozhodně není. Moje vánoční před-překvapení #1 vyšlo u tamních Vagrant Records (Eels, PJ Harvey, Alkaline Trio).
A1. You Are All I See A2. Hanging On A3. Playing House (feat. How To Dress Well) A4. See Thru Eyes A5. High Priestess
B1. Ivy B2. Way Too Fast B3. Ancient Eye B4. Shield & Sword B5. Johnny Belina
(iTunes bonus) 11. Diamond Heart 12. Body Heat 13. Playing House (Chad Valley Remix) 14. Hanging On (Live at WFUV)
Sotva co zmizelo před pár dny vydané debutové album The New Lines, přichází Hewson Chen už s další omamnou dávkou. Ta dostala název Witches' Milk, vznikla ve spolupráci s Michael Donofrio (bicí, kyt, bas, kl.) a nese známku minneapoliských Moon Glyph (Lee Noble). A protože se jedná o limitovanou edici 150 kazet, není čas příliš otálet. - I když se jedná „jen“ o minialbum.
