úterý 13. února 2007

THESE NEW PURITANS - NOW PLUVIAL

Komu se jen tak (jen tak) podaří po dvou měsících starém debutovém singlu dostat na Dior Homme Show 2007 a přispět trochou té své hudby? No tak These New Puritans (název dle jedné z písní jejich idolů The Fall) se to povedlo a myslím, že na jedničku s hvězdičkou.
TNP pocházejí stejně jako moji oblíbenci The Horrors (26.2. nový singl Gloves na Hoog Rec.) z anglického Southendu. Před půl rokem se ještě ne dvacetiletí bři George a Jack Barnettovi domluvili s basákem Tomasem Heinem a klávesistkou Sophií Sleigh-Johnson , udělali pár zkoušek, ještě míň koncertů a už je čapli ex-studentíci z Angular Records.
Now Pluvial EP má na áčku skladbu Elvis, druhou stranu tvoří (ale na jiných otáčkách) C16th / En Papier a vyšel jako 7" v nákladu 500 ks (dnes vyprodaný, jak jinak, že?). Více odříkávání než zpěv typu Argos (Art Brut), doprovází tajemně temná hudba, která připomíná zmáštěný Liars, kdyby si hráli na Joy Division (..a Honza se vesele houpe) a přimíchali trochu té zasamplované elektroniky.
Oproti Klaxons, The Violets, nebo mnou milujících The Long Blondes, jsou dle mého These New Puritans tím nejsilnějším, co na Angular vyšlo. Teď už jenou otázka, zda je někdo zmrví, či nikoli. Přimlouvám se za BBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBBB!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

neděle 11. února 2007

RADIOHEAD 2007

6. srpna je datum vydání nového, zatím bezejmenného, alba oxfordských Radiohead (EMI). Tolik zpráva z britského Amazonu, kde si jej můžete za 12 liber předobjednat. Ale kolik je na tom pravdy, ví asi jenom ten, co tam tuto nabídku nainstaloval. Já osobně si myslím, že tak nejdřím na konci roku.

pátek 9. února 2007

GARETH S. BROWN - IRON HENRY

Domino Records se stalo díky Franz Ferdinand a Arctic Monkeys pro "nezávislou" populaci těžce "in" vydavatelstvím, ale málokdo už ví, že vůbec první podepsanou britskou kapelou se stali v roce 1997 Hood z Leedsu. Jedním z jejich členů je i Gareth S. Brown, kterému 22. ledna na minnesotské značce Misplaced Music vyšlo sólové album Iron Henry. Jeho minimalisticko-melancholická elektrofolková nálada bez textů provádí posluchače klasickou hudbou, která zapouští do vašich myšlenek tak silné kořeny, kterých se nebude chtít zbavit a stanou se pravidelně zalévaným potěšením.
Pro prvních 75 zájemců Gareth připravil vlastnoruční překvapení v podobě krásného hadrového obalu, s postavičkami na zeleném poli, navíc sešpendleného s popiskou. Tak co, dělá ještě někdo dneska tu hudbu pro radost a ne jenom pro ty zajebaný prachy? URČITĚ JO!!!
Takže, kdo stojí na straně jako Collen, či John Adams, pak Iron Henry je trefou do černého a to z černých toho nejčernějšího (aby bílá byla ještě bělejší). Úchvatné CD!!!

čtvrtek 8. února 2007

FARAWELL, APPALACHIA!

Nerad bych opomenul některé skvělé tituly uplynulého roku, ale prostě se to nedá všechno stihnout, život jde dál a vyhlídky na letošek jsou optimistické.
Na koho však zapomenout nesmím, tak to na Farawell, Appalachia! (UK). Hudbu s prvky Cat Power, Tortoise, 90 Day Men, či The Arcade Fire zatím předvádějí v malých prostorách jako jsou třeba sklepy a knihovny, ale to co naskládali do 20ti minut debutového EP, je prostě nádhera křehce nádherná, v kuchyni nahraná. CD (100ks) připomínající vinyl, ukrývá 4 skladby, které dal dohromady Charlie Goddard (San Luis Obispo) doma v Exeteru, nafotil Owen "Fucking" Richards a vydalo Faux Discx Records 1. září. O 3 měsíce později tu vychází Reevesovo CD-R A Great Night / Crystal Teeth (50ks) a snad koncem února se má objevit split RAT:ATT:AGG / AN EMERGENCY (na to pozor!)
A Heart In A Hood a Lesley, Oliver, Patrick a Daniel (Reeves) jsou vaši. Berte je srdcem.

úterý 6. února 2007

XEROX TEENS - ONKAWARA / B-54

Dříve Xerox, dnes Xerox Teens vydali už v roce 2003 první God demo. Pak se drápky zachytili u "sedmipalcového" Big Billy Records, kde včera vyšlo čtvrté, asi jejich nejlepší EP Onkawara / B-54, ze kterého krutě stříká jazz-punk-funk na roztančenýho kjůráka ve své faith náladě.
Danny Fancy, Dirt Dog Cash, Pinstripe, Nuvo a Uber mají hodně našlápnuto na "další britskou senzaci", ale rád bych se mýlil. Protože až ten mlejnek všechny rozmašíruje, vyflusne úplnou nicku. A kdo si poslechne jejich předchozí ípíčka, nerad by o takovou partičku přišel.
Chasing Your Tail / Pay The Man (9/04)
Round / Man It's Hard To Beat A Woman (12/05)
Darlin' / My Favourite Hat / Sun Comes Up / Ba Ba-Ba Ba (2x7" 05/06)
A komu by ta hudba připadala blbá, nebo nějak jinak pitomá, tak rozhodně musí aspoň ocenit práci Adama Lathama, který vytvořil obaly všech nahrávek. Mě se teda dost líběj.... Jo a mluví se o tom, že se přejmenují na XX Teens. No uvidíme.

neděle 4. února 2007

SCREMING TEA PARTY - DEATH EGG

Na značce Stolen Recordings (Pete & The Pirates) vyšlo před vánoci parádní 10" EP Death Egg, které pod vedením Paula Jonese nahrála londýnská kapelka Screaming Tea Party. Zpívající italskou bubenici (už jsem to někde slyšel...) Teresu doplňují v nějakém tom punkabilly Japonci Koichi (basa,zp.) a na kytaru Niyan. Najdeme tu 6 rýhovaných skladeb, ze kterých po nás budou vykukovat Jesus And Mary Chain, Sonic Youth a Throwing Muses.
Takže komu je tato společnost příjemná, ať si jeden z pětiset vinylů pořídí, nebo legálně stáhne na Rough Trade. Tomuto milému třílístku aspoň přispějete na pivo a párek (sójový).

čtvrtek 1. února 2007

MON INSOMNIE

Na titulní straně EX, příloze dnešního Reflexu kdosi píše o možná jediném tuzemském projektu navazujícím (smysluplně) na americkou vlnu nového folku. Selfbrush je dobrej, to neberu, ale stejné kvality předvádí i Folk3mail a především (a dle mého lepší) fešáček Tomášek, ukrývající se pod názvem Mon Insomnie.
V srpnu díky A.M.180 Collective se na strahovské sedmičce ukázali amíci (jak populární slovo) Owen Ashworth alias Casiotone For The Painfully Alone a The Dead Science. Při příchodu mě zaujal hlas připomínající Bright Eyes a až po chvilce mi došlo, že ten človíček není amík, ale že se jedná o domácího lo-fi emo folkaře z Pardubic.
Před dvěma lety vydal Portraits Of Love And Separations EP a na koncertě za padíka prodávané loňské Mon Insomnie EP v obalu z nějaké krabice a vlastní rukou otitulkované, kde najdete 6 skladeb a celkem se můžete nechat unášet plných 20 minut.
Tak to tak nějak třeba berte jako moji osobní opravu posledního EXu, protože Mon Insomnie si to právem zaslouží.