Po přestěhování do Anglie a absolvování londýnské konzervatoře Royal Academy of Music a univerzity v Edinburghu, se vydal německý skladatel a pianista Max Richter do Florencie, kde vedl hodiny jistý Luciano Berio, někomu možná známý jako jeden z průkopníků elektronické hudby. Po návratu vystupoval s filharmonickým orchestrem BBC, spoluzakládal soubor Piano Circus a spolupracoval s experimentálním duem The Future Sound of London na albech Dead Cities, The Isnesse. V květnu 2002 se objevuje jeho první deska Memoryhouse (Late Junction), následovaná o dva roky mladší nahrávkou The Blue Notebooks s vlivy Franze Kafky, vycházející stejně jako další Songs from Before již na Fat Cat Records, kterým je věrný i s dnešní aktuální novinkou 24 Postcards of Full Colour.
Album obsahuje 24 časově punkových kompozic z různých koutů světa (vč. Prahy), ve kterých za doprovodu dalších osmi hudebníků přibližuje posluchači spojení klasické hudby s elektronikou. Ač má 24 Postcards of Full Colour pouze 35 minut, svým magickým obsahem a fantastickým poutem se v autorově tvorbě posunulo na jeho samý vrchol o jehož kvalitách bych se rád přesvědčil i v některé z našich koncertních síních. Kdo však má nedaleko do Krakowa, nechť vyrazí na Unsound Festival (18.-25.10.2008), kde mj. 23. vystoupí Max Richter a jeho FatCat kolega Hauschka s novým albem Ferndorf (22.9.2008)
Jo a ty Mogwai + The Twilight Sad jsou snad pro nás 15. listopadu zapykaný.
Díky.
Žádné komentáře:
Okomentovat