neděle 22. června 2008

Coldplay - Viva La Vida or Death And All His Friends (recenze Právo 21.6.2008)

Nezávislé noviny Právo uveřejnily včera 21.6.2008 recenzi čtvrtého studiového alba londýnských Coldplay - Viva La Vida or Death And All His Friends. Zda broumovský (Nový čas) autor Jaroslav Špulák (Rock&Pop, Bang!, Big Beng!) měl zrovna své dny, či omylem poslouchal jinou nahrávku, posuďte sami. Jeho dílko se jmenuje:
Coldplay je dobře prodaná nuda
Britští Coldplay jsou zvláštní kapela. Kolem vydání svých alb dokážou spustit obrovský humbuk.
Z prvních tří desek vytěžili pár singlů (17), prodali milióny (30) kusů, vyprodali stadióny při koncertech, nicméně z hudby, kterou od první chvíle tvoří, neprýští nic, co by tu s námi mělo být.
Do producentského týmu pro novinku Viva La Vida or Death And All His Friends přibyl i velezkušený Brian Eno. To on se zasloužil o to, že nové skladby Britů jsou netuctově vystavené, chytře zaranžované a v dobrém smyslu slova rozpínavé.
Kytarový základ posilují zvuky akustické, množství různorodých smyček i znělé vokální party. Po producentské stránce lze v podstatě těžko něco vytknout.
Problémy se začnou valit se zjištěním, že deska je totálně zbavená vitality a jakékoli stopy radosti či jen pozitivního úsměvu. Coldplay se tak moc snažili zvukově i významově, dotáhnout na U2 (což je kapela, s níž je lze co do hudební filozofie srovnávat), že při té honbě vytvořili jen uměle emociální a potažmo sterilní desku. Jinými slovy je to opět mimořádná nuda. Vytrpět ji od začátku do konce dá obrovskou námahu a ještě aby při tom člověk odháněl chmury.
Nebývale ospalý vnitřní svět kapely byl nabídnut jako velké umění. Čtvrtý takto nastavený albový pokus ale odhaluje, že ten svět je vyprahlý, stereotypní a prázdný. Jakkoli má album povedený zvuk.
P.S.

Žádné komentáře: