Oneohtrix Point Never – (Stimul Festival, Divadlo Archa 29.5.2011 naživo)

Nakonec přiletěl. Ne však v kosmickém korábu, jak by si nejedem posluchač pomyslel, ale se zpožděným speciálem plným fotbalových fanoušků, co ale v korábu pořádně měli. Nenápadný lovec zvuků s krví potulného ruského muzikanta objevil Archu kolem půl deváté, kdy už sice měla probíhat slibovaná přednáška o návratu analogových záznamů, ale v případě takové návštěvy jako Oneohtrix Point Never se vše odpouštělo.
Hodinový seminář A2/Stimul/Radio Wave dvojice Petr Ferenc (BBNU) a Aleš Stuchlý provedl návštěvníky malého sálu termíny hauntologie a found footage a do téměř zaplněného prostoru se pomalinku začala vkrádat ta správná atmosféra. Po několika klipech zahrnujících interprety typu Pocahaunted, Zola Jesus a Boards of Canada obsadil plátno také Janningsův originál z roku 1963 One Got Fat, použitý právě posledními jmenovanými. Následná třičtvrtěhodina pak už patřila jen a pouze hlavní „hvězdě“ večera Danielovi Lopatinovi. Ten se samplerem Roland S 555, mixem Mackie 802-Vlz3, klávesami Yamaha, laptopem, krabičkami a fascinující psycho-projekcí ovládl mysl všech přítomných. Fleshback budoucnosti, protlačující neznámou hmotu sítem konkrétní numerologie. Tam někde, tam – bez vymazání paměti 20110529.
Bonus?
Channel Pressure, což je výsledek společné spolupráce s Joelem Fordem, vychází již příští týden skrz Mexican Summer na jejich vlastní značce Software Records. Ne však pod názvem Games, ale Ford & Lopatin. Stejně jako OPN nEPřESLeCHNi!

Pete And The Pirates – One Thousand Pictures (Stolen Recordings)

Na adresu právě vycházející novinky One Thousand Pictures (Stolen Recordings) uvedl červnový měsíčník Q, že její autoři ztratili svůj podmanivý recept a třináctiskladbovou koláž smetli ohodnocením 2/5. Ač se před třemi lety debutové album Little Death zdálo pro readingské kvinteto a jejich fanoušky skutečně nepřekonatelným opusem, aktuální výsledek se posunul dále k dokonalosti a omračuje i kytarami opovrhující publikum. Jak již naznačil pod vánočním stromečkem první úlomek Winter 1, Pete & The Pirates to šlape znamenitě i bez chlastu, což vzápětí stvrdili dalšími singly Blood Gets Thin / Jennifer, Come To The Bar / Good Girl a United EP (/ Winter 1 / My Sun Hat / My Stupid Fault). Z nenápadného, nyní až trošku nudou páchnoucího indie-oparu vystoupala skrz těchto tisíc Frameovo poslepovaných obrázků kapela, bez nadsázky plující v královských vodách hned vedle legendami opředených korábů The Kinks, Blur, Morrissey a Madness (Pohoda Festival). Thomasovo (Tap Tap) kormidlo s navigací značky Brendan Lynch (Paul Weller, Primal Scream) právě vplulo mezi nejdůležitější hudební jména letošního roku!

01. Can't Fish
02. Cold Black Kitty
03. Little Gun
04. Come to the Bar
05. Winter 1
06. Washing Powder
07. Blood Gets Thin
08. United
09. Shotgun
10. Motorbike
11. Things That Go Bump
12. Reprise
13. Half Moon Street

Pink Playground – Ten / Come Find Me (Downwards)

Že kopírování hudbu nezabíjí, ale naopak posiluje, se už téměř před třemi dekádami přesvědčili hudební kritici na adresu irských My Bloody Valentine. Tehdy jim bylo vytýkano vykrádání anarchisticko-noisových The Jesus & Mary Chain, a tak si nechali narůst dlouhé ofiny a s pohledy upřenými na špičky bot dokázali učarovat posluchačům až v daleké východní Evropě (EOST – Pigment EP). S Pink Playground je to trochu jiné. Jednak pocházejí z Ameriky, konkrétně z Houstonu (Texas), vzhlížejí spíše k MBV a nahrávají pouze v poloviční sestavě James Wing a Tara Tyson (Lashes). První EP Pink Dream vydali pro Clan Destine a FLA Records loni v únoru, s Bad Life se rozdělili o sto kazet s předělanou These Days od Joy Division a k Vánocům si z Pink Dream nechali vylisovat skladby Sunny Skies / Here Comes (7", Zoo Music). Aktuálního 10" se ujal vynikající label Downwards a kromě opět oprášené hitovky Ten obsahuje novinku Come Find Me, předznamenávající na srpen chystané debutové album Destination Ecstasy (Mexican Summer). Oficiální klip vsazený do experimentálního, původně němého snímku francouzkého režiséra Philippa Garrela Le Révélateur (1968), spoluvytvořil Klaus Von Barrel, známější svými zkratkami The KVB a Die Jungen. Naprosto omamná kombinace!

Pink Playground - Come Find Me from klaus von barrel on Vimeo.

hA.H.a (27.07.1957 - ...................)

Ještě jako Staska začínala Sazka před více jak šedesáti lety. V těchto dnech však „naděje“ pro mnohé sázkaře díky Alešovi a jeho partě pravděpodobně končí. Od roku 1984 s StB spolupracující s. Hušák, jehož oddělení pro boj proti vnitřnímu nepříteli (rozuměj slušným lidem) omezovalo základní lidská práva, se však usmívá stejně jako tehdy. Inu, v Kocourkově nic neobvyklého, že?

Ghost Eyes – Phantom Mountain 7“ (MUSEUM)

Ghost Eyes je londýnský, na koncertech v triu vystupující soubor, který díky Nicku Holroydovi a Mattovi Batesovi čeká pravděpodobně stejný úspěch, jako „jejich“ The xx, Babyshambles, či The Horrors. Patří do kategorie tzv. skoupých na informace, tudíž ještě před poslechem je obepínají různá tajemství a touhy poznání. První singl Phantom Mountain, ke kterému natočili dokonce i vlastní a velice vydařený klip, představili minulý týden a prostřednictvím jejich vlastní značky MUSEUM si (ne)lze tuto zvukovou vrstvu plnou fantastických stylů vč. mp3 bonusů, tarokových karet a mini-polaroidu objednat. Po nadšených reakcích na společné koncerty s Gold Panda a remixech mj. pro Fujiya & Miyagi a Cymbals, se před posluchače vkrádá jedna z nejcenějších nahrávek tohoto roku. Jinak úžasní Ghost Eyes!!!

7"
A. Phantom Mountain 2.53
B. Push [The Kids] 3.39

bonus
1. Phantom Mountain (The Enormous Shadow remix) 5.35
2. Phantom Mountain (Stopmakingme remix) 4.44
3. Phantom Mountain (Minotaur Shock remix) 6.26

FOE – Hot New Trash (Stella Mortos)

Po loňském 7“ Hunting Roger Rabbit / Six Severed Hates projektu Entrepreneurs (Adam M. Crisp alias Miya Suzuki, Kobé Winona, ex-Elle Milano), jehož aktuální EP Fuck Tactics / Bubblegunk vydávají Fear & Records, se label Jehana Hardinga (Shattered Statellite) Stella Mortos rozhodl pro další experiment. Našel ho v podzemí městečka Fleet (Hampshire) pod hromadou rozkřípaných kytar a zmačkaných kazet s PJ Harvey, ke kterým mu propůjčila klíč tamní cirkusačka a vyhlášená parukářka Hannah Luis Clark. Tahle lehce pomatená děva přezdívaná FOE miluje lízátka, do cukráren chodí výhradně v červeném pršiplášti a nechává si platit od Adama (viz. výše). Poslední krabici sladkostí Hot New Trash dostala minulý týden, ale její ručně přelepovaný obal byl trošku potrhaný a počmáraný. Že by kvůli těm uhrančivým očím? Ne ne. Takle nepředvídatelně k posluchači (u)hozený debut bez servítek směřuje jen a pouze k závisti. Tak se nestaň jedním z nich a začni FOE rychle lízat taky.

A1. Ape Song
A2. Tyrant Song

B1. Genie In A Coke Can
B2. Merry Go Down

FOE - "Genie In A Coke Can" from Entrepreneurs on Vimeo.

CLOUT! EP (Dirty Bingo Records)

Tak kde jsme to posledně skončili. Jo CLOUT! číslo 4. Dále tu tedy máme Afrika Tape, Baloon Beat, Again, Don’t Be Sad, Wales Of Delight a L.H.C.. Pokud si myslíte že už je to vše, tak pod známkou DEMO zatím ano, ale jinak to nejlepší přichází až nyní. Zasloužený potlesk předem ovšem směřujte promotérskému spolku z Londýna Dirty Bingo, který si ke svým sedmým narozeninám nadělil vlastní nahrávací společnost. Zde minulý týden vyšel pod označením DBR001 vynikající 12“ ClOUT! EP, o jehož obal se zasloužil Bradley Steptoe (zp, kyt.) a každou ze tříset edicí opatřil vlastnoručním podpisem a evidenčním číslem. Trojici jedinečných skladeb stvrzuje remix Kwesiho Seye, oblíbeného ve společnosti Young Turks, Micachu a Hot Chip pod přezdívkou Kwes. [o=o] a s druhým kolem plných CLOUT! úprav vás v úvodu mile překvapí Tom Furse z kapely The Horrors.
Navíc jako bonus CLOUT! EP přidávám spřátelený memphiský projekt Matta Quallse Cities Aviv a jeho aktuální dáreček Digital Lows.

A1. Maxwell's O
A2. It's Too Late
A3. The Dodo Riddim
A4. Maxwell's O (Kwes. [o=o]. Rework)

B1. Maxwell's O (Tom Furse Speed Me Up / Slow Me Down Mix)
B2. Maxwell's O (Mote RMX)
B3. Maxwell's O (Mote RMX - CLOUT! Sample Rate Version)

Courtship / SWTHRT / Sea Pinks / Matthew Shaw

Tak aby ty tradiční pondělky s beko labelem nebyly až tak fádní, přidávám ještě další čerstvé volňásky. Z pozice omezeného přístupu (do 22. května) uvádím jako první ospale-popový projekt Patrica Fallona Courtship (San Francisco), jehož Eve EP s předělávkou Chrise Isaaka se ujali Amdiscs a kde navíc naleznete i jeho předchozí EP Kaleidoscope Days.
S živější vodou omývající Killing Joke a Jesus & Mary Chain příplouvají od pramene ze Severní Karolíny (Southport) Karl Kuehn a Becca High, nebo-li SWTHRT. Debutové album pojmenovali Compact Disc a do snivých poloh vás ponoří také.
Třetí položkou je bubeník znamenitých Girls Names Neil Brogan, který pod pseudonymem Sea Pinks vydal svou první dlouhohrající sbírku lo-fi popu už loni v září pod názvem Youth is Wasted. Náklad 100 kazet však zmizel jako mávnutím pomyslného proutku a tak opět pod vlastním značkou Cass/Flick tuto pozoruhodnou nahrávku posílá do volného prostoru všem zbývajícím.
Poslední a "nejsložitější" kompozice The Etheric Double (Electronic Musik) patří pánovi z vydavatelství Apollolaan Recordings, vystupujícím mj. pod jménem Tex La Homa. Ovšem s tímto meisterstückem z jižní Anglie (Blandford Forum) se prezentuje pod občanským jménem Matthew Shaw. Znamenitá tečka, za jinak běžně otravným pondělím.

Japanese Knotweed from Sea Pinks on Vimeo.

Obrazy Kellner – Galerie Knížecí dvůr, Hluboká nad Vltavou

Vedle souborné výstavy jedné z předních osobností české výtvarné scény druhé poloviny 20. století Jiřího Balcara, probíhající již od 7. května v prostorách vedených prozatímním ředitelem AJG Petrem Berkovským, lze od včerejška navštívit v Hluboké n. Vlt. také prodejní výstavu v Galerii Knížecí dvůr. Zde se pod vedením galeristky Marie Hanušové podařilo pro druhou letošní vernisáž sezvat všechny tři zúčastněné autory – manžele Janu a Petra Kellnerových a Karla Kellnera, vedle kterých v krátkém kulturním programu vystoupil sólista opery Národního divadla Vladimír Doležal. Květinové motivy, zátiší a působivé krajinky zachycující mj. také hlubocké okolí, lze shlédnou denně až do 8. července.

PS:
V případě obrazu Na hrázi Bezdrevu se z mého pohledu jedná spíše o rybník Munický.

//TENSE// - Escape EP (Mannequin)

//TENSE// je agresivně vzrušující duo z Houstonu, které si před pěti lety vysnil Robert Lane. Na EMB základech a technickém vybavení své mexické přítelkyně natočil dva limitované cd-r Don't Believe a Rebuild, určené pouze pro návštěvníky koncertů. To už se psal rok 2008, audio-vizuální performerka Mariana Saldaña (Kunst Fascion, Medio Mutante, Broke Legs) se stala oficiální členkou //TENSE// a Jake Schrock jejich příležitostným spolupracovníkem (7“ Turn It Off / The Chain). U čarodějnické iluze Disaro debutovali s titulem Consume (2010) paralelně vydaným francouzskými Desire Records, kde byli již zastoupeni EP Introducing a prvním albem Memory, letos navíc na kazetách (75 ks) doplněným o sedm remixů. Po lednové digitální verzi rozšířené o pět dalších úprav výše uvedeného sedmipalce (Мишка) se pro //TENSE// rozhodl i italský label Mannequin. Aktuální 12“ výsledek s vloženou 24x20 cm info kartou získal označení Escape a s naprostou suverenitou potvrzuje stále více stoupající zájem o tento nepřehlédnutelný pár, o jehož společných podzimních vystoupeních s Nitzer Ebb se stále ještě mluví v superlativech. Věřme, že nám plánované evropské turné na přelomu srpna a září napoví víc. //TENSE//

A1. Disconnect Myself
A2. Body Conscious
A3. Pulse Beat

B1. Pull The Strings
B2. Unmanned Cars

//TENSE// - Sin Realite from tommy boy on Vimeo.

Balkans – Balkans (Double Phantom Records)

Tak až tuhle balkánskou čtyřku z Atlanty objeví Pitchfork a jim podobné zpravodajské služby, budou psát o nových The Strokes a možná i o křížku po funuse. V době hudebních reinkarnací sice trochu zbytečně, protože už samotné This Is It čerpalo z již dávno objeveného, ale zvukovou podobnost s navoněnou smetánkou nelze přeslechnout.
Balkans vznikli coby studentská kapela v roce 2008 a v nezměněné sestavě (Frankie Broyles – kyt, zp, Woodbury Shortridge -bas, Stanley Vergilis – bicí, Brett Miller – kyt.) se včera po čtyřech singlech a split live kazetě (plus Subsonics) dočkali eponymního debutu, uvedeného tamní značkou Double Phantom Records. Na kluky obhajující garážmistrovský zkoušky velice zdařilá práce, která možná nejednomu jejich vrstevníkovi přesměruje současný život. Třeba cestou až na pro ně daleký Balkán.

01. Edita V (7“ 2011, plus Cave)
02. I Can't Compete
03. Zebra Print (7“ 2009, plus Oh Dear)
04. Dressed in Black
05. Black Swan
06. Troubled and Done
07. Flowers Everywhere
08. Let You Have It
09. Georganne (7“ 2010, plus Bills Spills / Leopard Print)
10. Violent Girls

BALKANS - EDITA V from Frank Broyles on Vimeo.

BALKANS- 'Troubled and Done' from Frank Broyles on Vimeo.

BALKANS - CAVE by Tony Summerlin from Frank Broyles on Vimeo.

Donaufestival – Nodes, Roots & Shoots (Krems 06.05. 2011 naživo)

Stejně jako v předchozích šesti letech tak i během uplynulých dvou víkendů dokázali pořadatelé Donaufestivalu přilákat do hornorakouského Kremsu opět nejen příznivce současné alternativní a experimentální hudby. Od zcela neznámých, pravděpodobně brzy značně opěvovaných Wu Lyf přes zavedenější jména jako James Blake, Wild Beast, Kap Bambino, Ladytron, Liturgy a Nadja, se tak návštěvníkům představili mj. i legendární John Cale, Laurie Anderson, či Chris Watson. Ten ač od rozpadu progresivních Cabaret Voltaire úspěšně míjí mediální pozornost, jeho vmíchaná instalace v Antarktickém oceánu nalovených zvuků do právě v Kunsthalle probíhající výstavy berlínského malíře Jonase Burgerta, nemohla už takhle pestrou páteční nabídku odstartovat podmanivěji.
První koncert patřil kanadskému drone-ambietnímu producentovi Timu Heckerovi (Jetone), jehož prezentace aktuálního alba Ravedeath, 1972 (Kranky) proběhla v protestantském kostele Martina Luthera. Osmiúhelníkový prostor osvětlený pouze přirozeným stmíváním a postupným rozsvěcováním pouličních lamp, navozoval ideální stísněnou atmosféru MIT Baker House Piano univerzitním pokusem inspirované nahrávky, netradičně autorem řízené z balkonu.
Hlavní program centrálního Messegelände (Halle 1, 2) zahájil po prodejním DJ setu (female:pressure) nedávno u nás koncertující Derwin Gold Panda, který stejně jako s menšími problémy provázené vystoupení dvojice Mount Kimbie (21.5. Praha - MeetFactory / Education) oprašují dubstepovými formulkami povadlou slávu taneční scény. Působivé a širší věřejností velmi kladně přijaté, ale následná infuze post-punku naředěná XTRMNTR rozrokem dala na londýnské kolegy rychle zapomenout. Třičtvrtěhodinový masakr Factory Floor (12“ ~ R E A L L O V E, Optimo Music) rozhodně zvěsti o jedné z nejdůležitějších současných kapel nevyvrátil a navíc v těsném souboji porazil z mého pohledu i následný comeback roku – Death From Above 1979. Nadšeně skandující publikum, série přídavků a vůbec vyprodané termíny těchto černo-bílých chobotnatců z Toronta soumrak nad přísnějším rockem určitě nevěstí. Důležitá a znamenirá tečka, kterou by si za svým projektem přál snad každý pořadatel. V tomto okamžiku - téměř hodinu a půl po půlnoci měl ale Donaufestival před sebou ještě celé dva dny plné neméně zajímavého programu . AAA/AAA














FF

Girls Names – Dead To Me (Tough Love Records)

Rok po znamenitém 12" You Should Know By Now vydali minulý týden belfastští Girls Names své první oficiální album, nazvané Dead To Me (Tough Love Records). Oproti předchozím nahrávkám se trio kolem Neila Brogana (Cass/Flick) spustilo hlouběji do kytarové nostalgie a vytvořilo kolekci, pasující kapelu v klidu do role nových The Smiths. Ti ač taktéž čerpali z hudební minulosti, dravý a zdravý cit Girls Names zní v současném klimatu přirozeněji, než samotný originál. Po delší odmlce se tak Britové mohou opět chlubit poctivým exportním zbožím, jehož zpečetěním je bonusové cd londýnských Rough Trade.

A1. Lawrence (2.54)
A2. I Could Die (2.19)
A3. When You Cry (2.55)
A4. No More Worlds (2.45)
A5. Nothing More To Say (2.02)

B1. I Lose (3.47)
B2. Cut Up (2.51)
B3. Bury Me (3.20)
B4. Kiss Goodbye (2.45)
B5. Séance On A Wet Afternoon (2.59)

Rough Trade bonus disc (Radio 1 & Imprint This On Your Mind session)
1. Séance On A Wet Afternoon (3.29)
2. I Lose (4.03)
3. Lawrence (2.54)
4. Angels and Devils (4.31)
5. When You Cry (3.07)
6. Bury Me (3.23)
7. Falling (4.24) /TPT/

Falling (Twin Peaks Theme) by Girls Names from claire miskimmin on Vimeo.

Franz Ferdinand - Covers EP (Domino Records)

Stačí? Stačí! Blondie(na) pře(i)dělala Franz Ferdinand (3. LP 2009).

Debbie Harry - Live Alone
Stephin Merritt (Magnetic Fields) - Dream Again
LCD Sondsystem - Live Alone
ESG (Emerald, Sapphire, Gold)- What She Came For
Peaches - Turn It On

Franz Ferdinand - Covers EP by DominoRecordCo

Husband – Love Song / Slow Motion (Robot Elephant Records)

Skrz internet si je loni zamilovali Robot Elephant Records, pod vzájemnými sympatiemi uspořádali několik společných koncertů a u příležitosti letošního RSD se od této londýnské značky dočkali i vyjímečného debutu. Říkají si Husband, reagují pouze na jména Gianlorenzo (FG) a Chiara (CRI) a svou tvorbou patří už nejen v Itálii mezi největší objevy současné synth-popové scény. A že jejich stařičký Chevrolet ignoruje profláknuté stopaře a přibržďuje jen podobně tajemně smýšlejícím postavičkám? Ale dejte pokoj. Právě jejich úpravy posouvají už takhle znamenitou dvojici skladeb ještě o kousek dál. Navíc mramorově zelený 12“, ač pouze v pvc obalu, ocení nejen sběratelé limitovaných edic. Ta manželova čítá 200 kusů.

A1. Love Song
A2. Slow Motion
A3. Slow Motion (Wolther Goes Stranger Remix)

B1. Love Song (Soft Metals Remix)
B2. Love Song (Mascara Remix)
B3. Love Song (Sifaka Kong Remix)

Cave Chorus Records

V pátek se virtuální svět hudby rozšířil o další pozoruhodný štítek. Přichází z Nottinghamu a založil jej architekt Oli Shilling alias Comodo, jinak spoluzakladatel webzinu Sucking Lemons, kde mj. figuruje také Stew Green (Carnivals). Ovšem ještě dříve než vyrazí první titul, přijměte zatím jeho nepřehlédnutelný seznam účinkujících. Výběr je to kouzelný!

Abe (Sheffield)
Camera Phone (Chicago)
Comodo (Nottingham)
Newman Wolf (Los Angeles)
Sleepy Lesbos (Chicago)
The Soft (Bury St. Edmunds)

Cave Chorus Records from Oliver Rogers on Vimeo.