V hysterické době taneční scény, kdy bylo téměř nemožné vyjít bez kapsáčů na ulici, se parta kámošů z mokré čtvrti v Hoylake po společně vycucnutém krabicáči usmyslela, že by si mohli zkusit něco zahrát, jako to nělaj někteří vejlupci z nedalekého Liverpoolu. Dokoupili nástroje a ve složení James Skelly, Ian Skelly, Bill Ryder-Jones (odešel během turné 2005), Nick Power, Lee Southall, Paul Duffy a od roku 2003 i John Duffy hrají a nahrají pro Deltasonic, kteří mají pod svými křídli třeba The Zutons, The Dead 60s, či The Basement, pro něž The Coral byli inspirujícími zdroji v tzv. retro scéně. Dnes je retra, že by člověk ...
S prvním EP Shadows Fall se přihlásili na začátku prázdnin v létě 2001, před vánoci se objevilo EP s názvem The Oldest Path a na apríla (2002) vyšlo EP Skeleton Key. Tyhle tři skvostíčky jsou zajímavé především tím, že z celkem devíti skladeb se na prvním albu The Coral (29.7.2002) objevily jen tři skladby (Shadows Fall, Siamon Diamond a Skeleton Key). God Knows se později v novém kabátě představila na singlu Secret Kiss (2003) a Dressed Like A Cow jako Live XFM session na Goodbye v červenci. Posledním singlem z jedenáctiskladbového debutu The Coral byla Dreaming Of You (10/2002).
Druhému albu Magic & Medicine (28.7.2003) předcházel singlík Pass It On, následovaný Secret Kiss (10/2003) a Bill McCai (11/2003). Na řadě měla být deska třetí, ale místo ní vyšly "jen" šuplíkové nahrávky jako mini album s jedenácti nevhodnými, pod názvem Nightfreak & The Sons Of Becker (1/2004), no a byl to docela chaos. Očekávaná trojka The Invisible Invasion (23.5.2005) naznačovala jistý útlum celé kapely, který se snažila zamaskovat singly In The Morning (5/2005) a Something Inside Of Me (8/2005). Kapela začínala prožívat tvůrčí krizi, ze které jim občas pomohl flaškou červenýho Noel Gallagher z Oasis a vzájemná spolupráce došla tak daleko, že na přelomu roku 06/07 poskytl zdarma k nahrávání své Wheeler End Studio v Buckinghamshire.
S tímto "nafoukancem" si letos v červenci společně zahráli na T In The Park, kde představili pět novinek z připravované desky. Stejné skladby mohli zaslechnou návštěvníci i na Glastonbury a letních koncertech Arctic Monkeys, kam byli The Coral také pozváni. Kdo koho doprovázel, toť si zvolte sami. 23.7.2007 vyšel první singl Who's Gonna Find Me a myslím, že nebude určitě ani posledním. Na čtvrté desce, která dostala název Roots & Echoe (produkce Graig Silvey) a vyjde v pondělí 6. srpna, se to totiž psych-folkovými hity jenom hemží. Taková Jaqueline, In The Rain, nebo pro mě úplně nejlepší poslední jedenáctá Music At Night, jsou hitovky jako Brno (jak je velký Brno?). Roots & Echoes je za 11 let existence The Coral nejdospělejší a nejvyklidnější nahrávkou, jakou kdy natočili. Snad už je na čase se přesvědčit o kvalitách kapely, která pro mě tolik znamenala v době okupace všemožnými DJ's, jak také zní v ČR naživo. Věkově na to maj (obě strany).
Žádné komentáře:
Okomentovat