V pátek byl v dolnorakouském Kremsu zahájen 13. ročník
Donaufestivalu, který letos pod vedením nového uměleckého ředitele Thomase
Edlingera provází slogan „Du steckst mich an“ (You infect me / You enthuse me /
You make me sick).
Přestože po úvodním, víceméně oficiálním nezahájení a
nově zavedených registracích na kapacitně omezená představení docházelo ke zbytečně
zmatečným situacím, nelze k jeho pestrému programu, oproti předchozím létům,
nic vytknout. Naopak, časově našlápnuté koncerty a performace nevytvářejí
"hluchá" místa mezi jednotlivými akcemi a nově můžete navštívit Theory
& Talks a utajené Stockholm Syndrome.
O první nezapomenutelný zážitek se ve Forum Frohner postarala
původem z Dominikánské republiky v Berlíně žijící choreografka a tanečnice Ligia Lewis, odkrývající za doprovodu dvojice performerů (Jonathan Gonzalez, Thami
Hector Manekehla) prostřední část triptychu Blue-Red-White "Minor Matter", zaměřenou
na menšiny a emoce mezi láskou a vztekem. Pro mě bezpochyb nejsilnějších
magnetem úvodního dne bylo vystoupení v sousedním Minoritenkirche, kam z Kolína
nad Rýnem dorazil představit své aktuální album Narkopop spolumajitel minimal-techno
labelu KompaktWolfgang Voigt alias GAS. Nacpaný kostel ze 13. století, doplněný
z poloviny o židle, hovoří naprosto jasně.
Jednou z letošních novinek je projekt Stockholm Syndrome,
o jehož místě a vystupujících se dozvíte až po úspěšné on-line rezervaci a příchodu
na utajené místo. Tím pátečním byla jídelna Parkhotelu a brooklynský bubeník Greg Fox
(Guardian Alien, Zs), experimentální pecka s nechtěným "workshopovým"
prvkem.
Hlavní část večera se pak už situovala pouze do
Messegeände, střídající (kromě instalací) prostory Stadsaalu a Halle2. Queer
komunitu a do elektronických koláží zakomponované zkoumání latinskoamerických
kultur naservíroval (a) Elysia Crampton (E+E), berlínskou klubovou scénu zase reprezentovali
producent a jeden z tvůrců Janus Clubu James Whipple aka M.A.S.H a japonské gothic
noise duo group A, nepřekvapující jen svým vizuálním maskováním. Před tímto
nepřéhlednutelným zjevením se ještě zavzpomínalo na "zlaté" novovlnné
časy, kdy v anglických hitparádách bodovaly "art-schoolové" hity Scritti Pollitti, které před čtyřiceti lety založil velšský songwriter Green Gartside.
Takže v krátkosti - skvělý úvod do "nového"
Donaufestivalu, jehož sobotní, tedy den druhý, doprovázel už "bohužel"nadpis SOLD OUT. A
vy se divíte?!
Pokud zítra vyrazíte do rakouského Kremsu, kde začne již
třináctý ročník DonauFestivalu, tak rozhodně nepromarněte večerní návštěvu
tamního Minoritenkirche. Tam totiž vystoupí kolínský experimentátor a jeden z
nejvýznamnějších světových techno umělců, navíc nositel více jak osmdesáti
přezdívek, Wolfgang Voigt (Mike Ink, Love Inc, Wassermann, Panthel, ...).
Tentokrát coby GAS představí 3LP Narkopop, které v luxusní knižní úpravě (27x27
cm) s vloženou CD verzí, vydal v pondělí na spoluvlastněném labelu KOMPAKT.
Přestože pod tímto pseudonymem jde teprve o jeho páté album (GAS - 1996,
Zauberberg - 1997, Königsforst - 1998, Pop - 2000), tak ani tentokrát temně
abstraktní nálady tamních lesů neopustil. Naopak. Cesta lesem č. 5, to je jedenáct
meditativních kompozic, které s prorůstajícími techno beaty rýsují do těchto
přírodních scenérií zvukové obrazce, viditelné pouze z hypnotických fotopastí NARKOPOPu.
Zachytí a nepustí. FANTASTICKÉ, a to nejen po zdravém, ne-li zralém, časovém
odstupu!!!
V průběhu, teď už vlastně necelých tří let, vydá nyní v Krakově usazený anglický experimentátor
(a to nejen v oblasti hudební) Leyland Kirby šestdílnou kolekci, nazvanou Everywhere
At The End Of Time. Pod jedním z jeho nejznámějších pseudonymů The Caretaker,
tak jde o závěrečnou část zkoumání počátečních fází demence, které svým
posluchačům vysvětluje prostřednictvím retrospektivních zvuků. První dvě etapy,
resp. Stage 1 a Stage 2, můžete studovat už nyní. Záleží jen na vás, zda-li z
modrých, nebo černých vinylů, popř. cestou virtuálních souborů. Každopádně vždy
skrz Kirbyho značku History Always Favours The Winners.
STAGE 1 (9/2016)
A1. It's Just A Burning Memory (03:32)
A2. We Don't Have Many Days (03:3)5
A3. Late Afternoon Drifting (03:30)
A4. Childishly Fresh Eyes (02:58)
A5. Slightly Bewildered (02:01)
A6. Things That Are Beautiful And Transient (04:34)
B1. All That Follows Is True (03:31)
B2. An Autumnal Equinox (02:46)
B3. Quiet Internal Rebellions (03:30)
B4. The Loves Of My Entire Life (04:04)
B5. Into Each Others Eyes (04:36)
B6. My Heart Will Stop In Joy (02:41)
STAGE2 (4/2017)
A1. A Losing Battle Is Raging (04:37)
A2. Misplaced In Time (04:42)
A3. What Does It Matter How My Heart Breaks (02:37)
Zleva: Samuel Dudiman (aka Karlík, syn Ely a Otty),
Johana Suchá (aka Jiřinka, dcera Emilky a Miloše) a režisér Jan Hřebejk
(předpremiéra v českobudějovickém CineStaru 22.04.2017)
Píše se rok 1939 a gestapo zatýká trojici
protifašistických odbojářů – majitele kadeřnického salonu Ottu (Jiří Macháček)
a bratry Jindřicha (Martin Finger) a Karla (Karel Dobrý) Rohnových, sourozence
sester Mařči (Sabina Remundová) a Emilky (Lenka Krobotová), jejíž manžel Miloš
Pecka (David Novotný) provozuje ZAHRADNICTVÍ. Titulní název chystané trilogie,
kterou na základě z 90% reálných postav stromu života scénáristy Petra
Jarchovského, natočil režisér Jan Hřebejk.
První film, resp. úvodní díl s motivem motýla (ze živých
květin českobudějovického Ferenčíka, obsazeného do role zahradníka, plus
spolupracujících firem Dvořák & syn a Líbeznice) „Rodinný přítel“,
přibližuje šest let života tří sester Brünnerových - Bedřišku (Klára
Melíšková), Ottovu ženu Elu (Gabriela Míčová) a Vilmu (Aňa Geislerová), kterou
v době zatýkání jejího manžela Jindřicha, odrodil jejich RODINNÝ PŘÍTEL a lékař
Jiří (Ondřej Sokol). A aby těch trojek nebylo málo, vrcholí tohle naprosto
zbytečně trapno-komickými prvky prokládané melodrama (ne)očekávaným
tykáním, doražené návratem mrtvého Jindřicha. A protože podobně „pohřbení“ se
dožívají věků nejvyšších, tak před následující tragikomedií DEZERTÉR (září
2017) a komedií NÁPADNÍK (prosinec 2017), uzavírající tento pro tuzemskou
kinematografii mimořádný projekt (za cca 120 mega), si můžete dát "volné pokračování"v
podobě legendárních PELÍŠKŮ, kde postavu „hlavního“ hrdiny Jindřicha ztvárnil
nezapomenutelný Jiří Kodet.
Mnou doporučeníhodnou premiéru, osvěženou autentickým filmovým archivem, můžete ve vašich kinech
zhlédnout již od 27. dubna 2017.
