Nick Cave Alone at Alexandra Palace je podtitul původně
jen filmového projektu Idiot Prayer (režie Nick Cave, kamera Robbie Ryan), reagujícího
na letošní krizi kolem nemoci covid-19, kdy si hudební fanoušci mohou aspoň
prostřednictvím streamováných koncertů nahradit živá vystoupení. Idiot Prayer
tak zachycuje sólové klavírní vystoupení Nicka Cavea, připomínajícího skladby
od raných Nick Cave & the Bad Seed a Grinderman až po současnost.
Koncert byl nahrán v červnu 2020 a o měsíc později vysílán
online. Nyní ho mají fanoušci možnost poznat jak v kinech v rozšířené verzi
(záleží ale na vládních opatřeních - aktuálně jsou kinosály uzavřeny), která
obsahuje čtyři dosud nezveřejněné scény, tak od 17. listopadu i prostřednictvím
zvukového záznamu (2CD, 2x12", digital). Kdyby tehdy Nick Cave a celý jeho
tým vč. spoluproducenta Doma Monkse věděli, že už na Vánoce dojde v Británii k tvrdému lockdownu a brexitové
pakárně, kterou včera aspoň trochu "zmírnila" obchodní dohoda mezi EU a UK. Že by
už malinké světýlko na konci covid-brexitového tunelu? Kéž by - Idiot Preyer.
CD1
01. Spinning Song (01:48)
02. Idiot Prayer (03:09)
03. Sad Waters (03:43)
04. Brompton Oratory (03:21)
05. Palaces Of Montezuma (03:44)
06. Girl In Amber (04:31)
07. Man In The Moon (03:03)
08. Nobody's Baby Now (03:57)
09. (Are You) The One That I've Been Waiting For? (04:29)
Na první pohled vypadají stejně, ale ve skutečnosti tomu
tak není. Jde totiž o tři kazety s různým obsahem, které pod názvem Group Therapy Vol. 1 přinášejí více jak čtyři
hodiny unikátních nahrávek. Iniciátorem této "lockdownové" edice (100
x 3MC) je londýnský kolektiv Group Therapy, zaměřený na doposud nerealizované
nahrávky (demo verze, remixy, coververze) britských hudebníků. V případě Group Therapy Vol. 1 jsou všechny finanční zisky z prodeje určeny charitativní organizaci
zlepšující a organizující hudební místa v UK The Music Venue Trust, a federaci sdružující zhruba 250 charitativních
organizací NHS Charities Together, která podporuje veškerou decentralizovanou
národní zdravotní službu, její zaměstnance, dobrovolníky a pacienty ve Velké
Británii.
Jestli jsem zde tento týden jmenoval své nejlepší
debutové album roku 2020 (Crack Cloud - Pain Olympics), pak musím hned za ním
zmínit ukrajinské coldwave romantiky The Glass Beads a jejich úžasnou desku
Therapy. Ta právě vyšla na řeckém labelu Fabrika Records, kam dvojici žijící
nedaleko Kyjeva dotáhl Roman Komogortsev z běloruských Молчат Дома (Sacred Bones Records).
Marina Rublevskaja (zp, kl) a Mark Arščinikov (kyt, bas) coby
The Glass Beads se poprvé přihlásili zhruba před čtyřmi lety se skladbou Going,
kterou naleznete na audiokazetě Phobia EP (4/2018 Squall Recordings). Svůj
název si odvodili z utopického románu Das Glasperlenspiel (1943) od německo-švýcarského
prozaika a esejisty Hermanna Hesseho, jehož myšlenky a názory víceméně sdílejí.
Stejně jako řadu hudebních legend (Joy Division, Nick Cave, Siouxsie and the
Banshees, Velvet Underground & Nico, ..) a lásku ke klasické hudbě. Jejich
emočně melancholické a až terapeutické LP Therapy (500 ks) není jen o "tradičních"
černých myšlenkách, ale především o skrz lásku, nemoc a smrt hledajícím prostoru
pro naději v tomto světě.
Kdo má rád jejich "stájové" kolegy Lebanon Hanover, bude bezpochyby velmi mile překvapen. A nejen ten/ta!
