Sotva doschlo parciální lakování čtvrtého alba Returnal (Editions Mego) a zvukový ilustrátor Daniel Lopatin si už opět říká o pozornost. Tentokrát však ne skrz svůj nejznámější projekt Oneohtrix Point Never, ale jako polovina létem (y ’80.) odlehčených synth-popových melodií Games. Přestože s baskytaristou Tiger City Joelem Fordem stojí již za řádkou kompilací a skladbu Afraid of the Daytime vloni Upstairs CDR zařadili na Radio Scenic Glow Vol. 1, vnímají sedmipalec Everything Is Working / Heartlands (1000 ks) jako dílko debutové. Nahrávka se objevila minulý týden na novém losangelském labelu Hippos In Tanks a po červnovém EP Von Haze (Travis Caine, Katherine Kin), mimochodem zajímavějším než na Mercury Prize nominovaná deska The XX, se jedná teprve o druhý titul tohoto půvabného štítku. A proč půvabného? Protože na svých sránkách zmiňují i náš nejpůvabněji pro(s)třený projekt Table.
Za doprovodu příznačně znějících dud byla včera v prostorách smuteční síně volyňského hřbitova Malsička zahájena výstava jednoho z našich předních současných malířů Josefa Bolfa. Po červnové prezentaci Ondřeje Malečka (Tiché volání) se tak soubor Už Tě neuvidím stal druhou možností Galerie Na shledanou proměnit vnitřní, původně bílé stěny nedokončeného objektu z konce 80. let minulého století v umělecká „plátna“. Sobotního úvodního rozloučení, vedeného kurátorem Janem Freibergem, se zúčastnilo na pět desítek nepříliš truchlících hostů, obdivujících kromě více méně figurativních maleb určitě také chutné katafalkové občerstvení. Křest drobné publikace proběhne v pátek 1. října od 16.30 hod.
Více jak rok se Jonathan Mead (zp, kyt, kl.), Daniel Ayres (bas, zp.) a Callum Brown (bicí) snaží skrz francouzské Desire Records, využívajících služeb nechvalně známých Loděnic, demonstrovat své skladby na vinylu. Po loňském iTunes singlu Nineteen Forthy / Broken Halo (6.9.) se však původně avizovaný polyvinylchloridový debut Brandenburg / Act 3 Scene 5 (Days of Yore) odložil a zůstal opět pouze u digitální verze (26.10.), doprovázené ovšem prvním oficiálním videoklipem (Fraser & Ross West). Aktuální EP Masculin / Feminin sice zatím tuto kletbu neprolomilo, ale údajně je vše na nejlepší cestě k posluchačům, a to i těm v dalekém Japonsku (Knew Noise Records). Třicetiminutový koktail tajuplného post-punku a shoegaze kytar z Londýna smíchal James Aparicio, spolupracující mj. s Factory Floor, Liars a DM, díky jehož správně odhadnuté hladince nepřetekli Demontré do popového kanálku. Tento opojný nápoj si dle potřeb můžete dochutit např. koncertně spřízněnými Hatcham Social, Foals, O.Children, či vzorovými The Horrors. Zkrátka, kdo si počkal, ten se dočkal – a určitě nepochybil.
Ještě než k nám vtrhly první sound systémy, hrával v okolí Edinburghu jistý Dave Maclean (bicí). Během tamních studií poznal Tomyho Grace (kl.) s Vinnym Neffem (zp, kyt.) a přes známé známých také Jimmiho Dixona (bas.) z Leedsu. Po přesunu do Londýna začal s Vinnym spolupracovat na prvních skladbách, zaznamenaných pouze na čtyřskladbovém demu a o dva roky později, tedy v srpnu 2008, uvedl před publikum kompletní Django Django. První oficiální nahrávkou se stal remix Morning Tide pro losangelské The Little Ones, vydavatelství Rough Trade k albu Papercuts – You Can Have What You Want přibalilo upravenou Future Primitive, po které už konečně následoval vynikající debutový singl Storm / Love’s Dart (06/2009), podpořený glasgovskou značkou Shadazz. Letošní březen připomenul Corbucciho fenomenální spaghetti-western další 7“ peckou WOR / Skies Over Cairo (Banjour Branch), opět lehce předznamenanou Travisovým labelem, jeho kompilací Counter Culture 09 a oblíbenou Storm. V těchto dnech DJ Ango DJ Ango započali práce na celém albu, ze kterého již nyní přislíbili několik remixových dárečků pod vánoční stromeček. Pokud jim energie psychedelického popu vydrží i nadále, dočkáme se v březnu určitě velikého překvapení. Zatím si můžeme jen cvičně zopakovat první lekce jejich starších spolužáků z The Beta Band.
Na popud pittsburghského muzea Andyho Warhola vznikla před dvěma lety multimediální performace, kterou na tamní scénu přivedla dvojice hudebníků Dean Wareham (Galaxie 500) a Britta Philips z tehdy již neexistující NYC indie kapelky Luna. Vzpomene si ještě někdo na jejich omračující Penthouse (2005 Elektra) utajenou předělávku Serge GainsbourgaBonnie and Clyde v duetu s Laetitia Sadier ze Stereolab? Základ vystoupení tvořilo třináct čtyřapůlminutových němých klipů, vybraných z celkového počtu 470 titulů (Screen Tests) natočených Warholem v letech 1964 – 1966 ve vlastním Factory studiu na 16 mm Bolex , doprovázejících hudební vystoupení Dean & Britta. Přestože se některé profily prezentovaly již na sbírkách 13 Most Beautiful Women a 13 Most Beautiful Boy (1964), tak až díky něžným zvukovým citům manželského páru vznikla velice poutavá retrospektiva, zachycená poprvé až vloni prostřednictvím Plexifilmu na devadesátiminutové DVD (30$, limitovaná stokusová edice 250$). V těchto dnech všech třináct původních skladeb, remixy a stříbrný plakát (43x28 cm) od Franka Olinskyho vychází na jejich vlastní značce Double Feature Records (3000 ks). O půvabu nahrávky netřeba polemizovat, název vypovídá dostatečně, resp. opravdově.
CD2 01. Incandescent Innocent (Sonic Boom Remix) 02. I'll Keep It With Mine (Scott Hardkiss Electric Remix) 03. Silver Factory Redux (Sonic Boom Remix) 04. Not a Young Man Anymore (Original Mix) 05. I Found It Not So (Sonic Boom Remix) 06. It Don't Rain in Beverly Hills (Original Mix) 07. International Velvet Theme (Original Mix) 08. Teenage Lightning (and Lonely Highways)
Dražbou vystavených exponátů – symbolů letošního projektu Divadla Continuo, skončila ve středu krátce před půlnocí týdenní putování napříč osudy původních obyvatel kdysi renesančního (17. století) dvora Rábín u Netolic. Na základě výpovědí několika pamětníků, pletoucích si sice jednotky SS (Schutz-Staffeln) s Gestapem (Geheime Staatspolizei), vzniklo jedinečné představení, které oproti vlakové Krajině na znamení muselo návštěvníky dostat ještě hlouběji do neznáma. Tím nemyslím prostor divácky nezajímavý, ba naopak. Koňská opěra Jizvy v kameni mohla svými abstraktními pocity vystínit zážitky pro každého, bez ohledu na znalosti prostředí zdevastovaného JZD architekturou. Nejdelší, téměř hodinová tanečně-hudební část z poválečného období se odehrávala na dřevěném jevišti ohraničeném přepravkami na ovoce a valníky, z nichž jeden odtahován traktorem posloužil unikajícímu ansámblu coby pokyn a smysl přesunu obecenstva za další scénou – vodní nádrží s na zelené hladině plujícími koníky a prchající, záhy zastřelenou postavou. Tradičně nebezpečné noční pochody exteriérového spolku završila po robotě a pytlování nového života nejpůsobivější pasáž celého večera – ubikace v sušárně. Úžasný a silný závěr němého představení, které se jak jinak než zvláštním způsobem pokusilo alespoň částečně oživit paměť chátrající zemědělské usedlosti (dříve vesnice a poplužného dvora Rabyně), kde v polovině devatenáctého století byla Janem Adolfem ze Schwarzenbergů založena známá česká rolnická škola (Fr. Horský).
P.S. V případě Vašeho zájmu podpořit chystanou rekonstrukci (Prof. Arch. Martin Rajniš) objektu Švestkového dvora Malovice, sídla mezinárodní společnočnosti Continuo, navštivte prosím jejich internetové stránky. Divalo se Vám jistě odmění dalším skvělým představením.
Včera představil brooklynský label Robina Carolana alias Lie (20 Jazz Funk Great) Tri Angle Records svůj první titul. Jedná se o 12“ EP univerzitního studenta (Ithaca, NY) Aleca Kooneho (Etherea) z Pensylvánie, který pod pseudonymem Balam Acab začínal experimentovat už před dvěma lety s drone-noisem. Restartovanou hudební dráhu vložil do chladně temných loudavých beatů, připomínajících skomírající tepovou frekvenci hip-hopového barelu na dně Orlické přehrady. Různé zvuky a vokální kontrasty obou(homo)pohlavních zástupců posbíraných ve virtuálním světě upravil dle Balam Acab zdeformovaného receptu, jehož mystické emoce si posluchač může v klidu prodloužit o několik volně dostupných prožitků. Tím prvním je b-strana mp3 singlu See Birds nazvaná Heavy Living Things (02:54), druhým remix skladby Tell Me Something Awesome Before I Go To Sleep (04:42) pro nevysychající Pink Priest alias W.C. Watsona (Gremlynz, Malibu Wands) a závěrem dubový výsledek Chrise Sienkiewicze (Cöyöte Clean Üp) k úžasné věci See Birds!!!
A1. See Birds (03:52) A2. Regret Making Mistakes (04:22) A3. Big Boy (04.34)
Za sedm v jednom (Balkán, Blízký východ, bouřky, finská sauna, kroupy, Nové Mexiko, Vltava), resp. v jedné hodině, lze označit včerejší tuzemskou premiéru ansámblu Beirut. Proč zrovna musel kapitán Zach Condon se svou bárkou zakotvit u břehů holešoviských - nechám raději na pořádajících Charm Music (Sigur Rós, Mogwai, Morrissey), ale dle pohledu na tisícovku propocených návštěvníků suterénu funkcionalistické budovy dvacátých let, výběr to rozhodně nebyl nejšťastnější. Navíc, nenaučíme-li se konečně poroučet větru dešti, příští záplavy mohou mít i tragické následky. Humorem oplývající Condon (zp, trubka, ukulele) doprovázen šesticí hudebníků (klavír, tuba, pozoun, kontrabas, lesní roh, bicí) se publiku uvedli o půl deváté a kromě nikdy nevydané Closing Song představili skladby z obou doposud vydaných alb The Gulag Orkestar (2006), The Flying Club Cup (2007) a několika dalších EP. Z důvodu přívalových dešťů, které venku zchladily zhruba stopadesátku fanoušků bez vstupenek, museli organizátoři vyprodaný koncert po druhém přídavku ukončit. Ale i tak Beirut dokázali během šedesáti minut odehrát vynikající vystoupení, které v nedýchatelném prostoru dalo prostor i nejednomu porodci soutěže Miss mokré tričko. Zkrátka, neokoukatelná atmosféra bez novinek.
01. Nantes 02. The Shrew 03. Elephant Gun 04. Mimizan 05. Postcards From Italy 06. Cozek 07. Zceniv World 08. The Concubine 09. Cherbourg 10. East Harlem 11. The Akara 12. A Sunday Smile 13. Closing Song -- 14. Mount Wroclai 15. The Penalty
Z kategorie nespravedlivě přehlížených začíná díky svému druhému albu Delivering The Payboad vyčnívat nápis, (ne)nápadně se shodující s jedním nejmenovaným elektrovýrobcem. Patřičný důvod, proč alespoň částečně zůstat v anonymitě. Od roku 2004, co harehillské (Leeds) duo Mary (bicí, kl.) a Steve (zp, kyt.) začalo svým klaustrofobním punkem bavit diváky, potažmo i posluchače, stačilo natočit tři sklepní alba, několik kazet a ozdobit nejednu kompilaci (Stench Of Muscle). Oficiální debut A Go Go (2008) přišel až s yorkshirskou značkou Run Of The Mill (That Fucking Tank), kde aktuálně naleznete i znamenitou, tedy pokud nejste odpůrci The Fall a Devo, desetiskladbovou půlhodinku. Tu Pifco připravili již s před rokem do souboru příchozím Richardem Morrrisem (kl.), kterého mnozí znají pod pseudonymem Moz z Two Minute Noodles, The Declining Winter, či Quack Quack. Rychlé letní osvěžení, co funguje i bez reklamy!
01. Hoops for Arms 02. An Argument 03. Rat Nose 04. Flash Thompson 05. U.K. Adults 06. Red Rover 07. Axel Ghoulie 08. Wet Look Leggings 09. Leg Festival 10. Shnell
Jsou dvě, jsou z Los Angeles, společně čarují pod názvem Pocahaunted a každá má již svůj vlastní projekt. Amanda Brown rozjíždějící se LA Vampires, Bethany Consentino se sedmi singly a debutovým albem z minulého týdne stále POPulárnější Best Coast. Když jsem v květnu trojici B.C., Bobb Bruno (Goliath Bird Eater, Polar Goldie Cats) a Ali Koehler (ex-Vivian Girls) viděl hrát poprvé, příliš mě neoslovili. Od švihlý šamanský holky slyšet milostný pop-touhy a vzápětí se hluboce sklánět před fantastickým vystoupením Warpaint – prostě dobrý, ale nezáživný. S odstupem času přiznávám, že půlhodinový opus produkovaný Lewisem Pesacovem z kapel Fool's Gold a Foreign Born se dá, a to i bez přemlouvání. Navíc jsem hned šáhl po akční nabídce, slibující za stejnou cenu bonusovou třináctku, druhé CD, podpisy a placku. Možná trochu bláznivý, ale Crazy For You s obalem od v Paříži tvořícího Davida Ragera za to rozhodně stojí.
Setlist 14.05.2010 Brighton (Horatios) This Is Real, Crazy for you, So Gone, Goodbye, Sun Was High (So Was I), Make You Mine, Boyfriend, Our Deal, Far Away, I Want To, When I’m With You, Something In The Way
CD1 01. Boyfriend 02. Crazy for you 03. The End 04. Goodbye 05. Summer Mood 06. Our Deal 07. I Want To 08. When The Sun Don’t Shine 09. Bratty B 10. Honey 11. Happy 12. Each and Everyday 13. When I’m With You (bonus)
CD2 01. Something In The Way 02. Wish He Was You 03. Far Away 04. When I’m With You (video)
Na to že Flats hrají sotva půl roku, působí jejich nekompromisní urážky (Rat Trap) Paula Wellera a dalších představitelů mod revivalu (The Who) dosti rozpačitě. Ale jak se již Daniel Devine (zp.), Craig E. Pierce (bas.), Luke Tristram (kyt.) a Samir Eskanda (bicí) stačili přesvědčit, metoda punk-psychotických vzteklounů z východního Londýna zabírá efektivně. Debutové Flats EP popostrčil Jamie Reynolds z Klaxons, příznivé reflexe přišly od Rough Trade a určitě neublížilo ani jméno autora černo-bílého obalu (36x36 cm), složeného do 7“ formátu, jímž je Ciaran O‘Shea (Offset Festival, Current TV, The Horrors). Každopádně ne nepovedená nahrávka pochází z pětisetkusové edice a obsahuje předělávku legendárního singlu Mucky Pup, který jako jediný, a to tři měsíce před rozpadem, vydali na značce Small One v roce 1977 Puncture. Punk is Pank!!
Je léto, čas dovolených, sluníčka a Vody. Doba, kdy dle tuzemských odborníků nevychází až na Nejkrásnější písničky z Jugoslávie a přehnaně uznávaná kanadská Předměstí snad žádná jiná alba a dozrávají pouze okurky, může nejen muže překvapit i chvilka odpočinku, uvolnění, relaxace. A o jednu takovou se na sklonku roku 2008 začala v NYC pokoušet dvojice abstraktních léčitelů, aby v čase aktuálním představila po pěti letech od poslední desky Lost and Safe (Tomlab) novinku v podobě duhového dvojvinylu, jehož závěrečnou stranu stačili už jen poleptat. Zda-li pocitem štěstí nevím, ale upřímná radost a dětská hravost, sálající z dnešních The Books je s předchozí prací nesrovnatelná. Chemickými pokusy proslulý Nick Zammuto a čelař-čelista Paul De Jong tentokrát vsadili na místní Temporary Residence (Mono), odkud každá z pětiset nej(s)lepenějších pohlednic tohoto léta začíná vyrážet do světa. A věřím, že domovnice, kde se tahle dvojka dala před deseti lety dala dohromady, je už zase celá bez sebe. Jsem muž – ne žena.
A1. Group Autogenics I A2. IDKT A3. I Didn’t Know That A4. A Cold Freezin’ Night A5. Beautiful People
B1. I Am Who I Am B2. Chain of Missing Links B3. All You Need Is A Wall B4. Thirty Incoming
C1. A Wonderful Phrase By Gandhi C2. We Bought The Flood C3. The Story of Hip Hop C4. Free Translator C5. Group Autogenics II
Když po druhém albu Dead Cities, Red Seas & Lost Ghosts (2003 Gooom) Nicolas Fromageau zanechal v rodném Antibes hvězdné M83, řízené společně s Anthonym Gonzalesem, jeho novým domovem se stala Paříž. Zde po několika hudebně nezávazných projektech založil s Christopherem Guérinem (kyt.) Team Ghost, jejichž první veřejné vystoupení proběhlo pod producentskou hlavičkou Kiss Me First (NF plus nynější manažer TG a zakladatel Gooom Disques Jean-Philippe Talaga) předloni na jihofrancouzském Midi Festivalu (Felix Delacroix – bicí, Piere Blank – bas.). Po remixech pro UNKLE, Boolfight, TGE a roli průvodců Crystal Castles skrz evropský kontinent, vydali začátkem května na londýnském labelu Social Cathedral debutové EP. Nádherný černo-bílý 10“ s bonusovým kódem (320kbps) a tvářemi Nastassji Kinské a Lou Reeda sice stále nese galaxiální stopy, ale chladné stíny britských osmdesátek, protknuté typicky francouzkou elektronikou dávají Team Ghost ideální podmínky ke startu. A předpokládaný dolet? Pravděpodobně až za hranice M83.
A - Nastassja Kinski 01. Lonely, Lonely, Lonely 02. A Glorious Time (Cyann – zp.) 03. Sur Nous Les Étincelles Du Soleil
B – Lou Reed 04. Echoes 05. Only You Can Break My Heart 06. Colors in Time
Baskytarista z atmosférickým metalem omývaných Oceanus Rob Honey přichází se sólovým projektem. Svůj pseudonym vylovil opět z řeckého bájesloví, s nímž za podpory tamní winchesterské značky Hawk Moon Records vydal eponymní EP Inachus. Fascinující a navíc volně přístupnou dvaadvacetiminutovou nahrávku, si zájemci o ambientní snění mohou prostřednictvím cd-r edice prodloužit o dvojici skladeb, kam svým remixem přispěl jeho brácha Tom alias Good Weather For An Airstrike. Ale pospěšte, jedná se pouze o deset nosičů!!!
01. I Stared Into The Sun 02. Go 03. You Look Like A Religious Man 04. Memento Mori 05. As The River Grew 06. Three 07. A Logical Conclusion
Bonus pouze na cd-r 08. One 09. Signals (Remix of Good Weather For An Airstrike)
Další hodinovka Nute Records, tentokrát ve druhém pokračování Putetiden. No jasně že zdarma, jako vždycky!
The Horror Factory - Intro Shaolin Wooden Men - Brother Ray (On The Radio, Joe!) Silo - Those Adopted By People Whirlywirld - Window To The World Telex - Pakmoväst The Cosmic Nanou - The Miraculous Intervention Thomas Dinger - Ballgeflüster World Of Skin - Breathing Water All About Eve - Some Finer Day Suicide - New City Piratio - Boil Into UV Children Under Hoof - Tactical Assault 2 Thread Pulls - Cycle Path Ollie Olsen - 00:09:26 Tones On Tail – Rain
Nechť mi tihle skate-chlast-pizza vandalové prominou, ale když jsem Cerebral Ballzy viděl poprvé, vybavili se mi Musical Youth. Mladí a neklidní, co však po-ho-do-vé reggae nahradili punkérskou razancí vzor 80. Nechutní, agresivní a pro nejednoho pozorovatele možná stupidní chcápci, co se potkali v září 2008 a na své první EP Autistic Expression si o půl roku později vypálili 5 kousků. Jason (kyt.) s Masonem (kyt.) přišli do NY z Kalifornie, ostatní, tedy Honor (zp.), Abe (bicí) a Mel (bask.) olizují brooklynskou scénu údajně od narození. Koncertní divokost jim už mj. dosvědčili The Death Set s Japanther a samozdřejmě i nepřeslechnutelná desetiskladbová kazeta Live in Toronto, vydaná letos v březnu na značce Tape Alarm, sdílené společně s londýnskými Internet Forever (!).
Těsně před prázdninami se objevilo první regulérní EP You’re Idle, skateboardovým smirkem chráněné před explozí. Čtveřice novinek držící se hesla: “Co je nad dvě minuty, stojí zaručeně za h...o“ rozhodně tuhle černo-bílou skvadru při zemi neudrží. Výbuch lze očekávat v pět!
Běhen tří let stihl Kevin Greenspon víc, než by se od mladíka, jehož vrstevníci ani netuší význam zkratky VHS, či MC, dalo očekávat. Svou první nahrávku Streets Of Socal (3“ cd-r) vydal v lednu 2008, a to víceméně jen pro pár přátel doma v losangelském La Puente (Bridgetown). Následná Greetings From La Puente přiměla Kevina k myšlence, zaznamenávat na audiokazety a cd-r i další, neméně zajímavá jména z vyblogovaného okolí. A tak nostalgické vzpomínky, láska k žánrově rozmanité (ambient, drone, lo-fi, punk, shoegaze) a především cenově dostupně hudbě, dnes v Bridgetown Records ukrývá už na jednatřicet, téměř vyprodaných titulů. Samotného iniciátora této pozoruhodné společnosti zde najdeme v jedenácti případech - a pozor, jeho první 12“ Common Objects se zanedlouho objeví u spřátelených Family Time Records (Sam Woodson z No Paws)! Po jarní volně dostupné kompilaci #1 (B.Y.O.Death, Cloud Nothing, Hedia, KG, No Paws/no lions) si jeden z v budoucnu velmi respektovaných labelů užijte i s aktuální dvojkou, nesoucí opět označení dle právě probíhajícího ročního období. Určitě stojí za pozornost!!
Ancient Crux – My Pillars Of Shame Ancient Crux – Untitled 1 (live) David Jaberi – Don’t Rain Junior Low – Smoker Kindest Lines – Hazy Haze R. Sawyer – Blood Bright Star (excerpt) R. Sawyer – Constricting Realities part 1 Vehicle Blues – Chander Weed Diamond – All Of Denver Is Wasted Weed Diamond – Mint In My Mouth