V posteli Mike Silver, v práci Mickey Moonlight a v hloubi jeho dvacetileté hudební kariéry třeba Sonovac, Mike Moonlight či spolupráce se Soft Verge a Franz Ferdinand. Londýnský DJ a producent, jehož cestovní kancelář The Time Axis Manipulation Corporation vznikla po vzoru naší přední agentury UNIVERSUM před třemi lety (Interplanetary Music, Love Pattern). Po letos vypilované výpravě Close To Everything přišel zhruba před měsícem s aktuálním programem Science Fiction Exotica, zahrnujícím šestnáct krátkých a scénicky bezvýznamných představ. Ale nevěřte letákům - reklamním už vůbec ne. V tomto případě sice lhali stejně jako téměř vždycky, ovšem s jistou zárukou francouzských Ed Banger Records a Because Music se dostalo spokojenosti všem pasažérům do posledního místa obsazeného (po)vznášedla. Okamžitě po připoutání nás na palubě přivítali velice milá Deborah Howell s pilotem Mickey Moonlightem, jejichž premiérového letu se zúčastnili téměř všichni kolegové této mimořádné expedice. Kromě Mickeyho sestry Suzy (Sonovac) jsem podle hlasu rozpoznal jen zlomek aktérů - Georgie Lewis Jnr (Twin Shadow), Sandro Perri, Marina Gazolina (ex-Bonde do Rolê ), Tahita Bulmer (New Young Pony), Bishi Bhattacharya a Kim Chander. Na poslední chvíli si vlastně ještě z Duran Duran turné odskočila Anita Blay (aka CocknBullKid) a pochopitelně nechyběl ani autor obalu Fergus Purcell (aka Fergadelic, The Wizard, Aries & Sofia Maria Prantera). A jak silné emoce u mě sotva třičtvrtěhodinový zážitek vyvolal? Na Polákovu trasu za Hitlerem z roku 1977 to sice nemá, ale s lepším psych-kosmickým diskem TTAMC se asi do Nového roku letos už nejspíš nedostanu.
01. Welcome Aboard (0:44) 02. Interplanetary Music (3:44) 03. This Son is Coming Up (2:31) 04. Pelu Tolo (Dub) (0:56) 05. Close To Everything (3:58) 06. Changalaxy (4:11) 07. A Big Ship Passing (1:52) 08. Music for “Responsible Reprogenetics” Public Service Broadcast (1:28) 09. We'll Meet Again (2:15) 10. Music for "Love Drone" Advent (1:17) 11. Simulation Crocodile Skin Handbal (1:50) 12. The Curse of Greyface (2:42) 13. Diamonds in the Mind of Talula (4:34) 14. Anywhere 15. Buckaroo Banzai 16. Come On Humans!
Táborsko-světová scéna už dávno nejsou jen stále mladším publikem zbožňovaní Sanšajni a naopak do nebe uspěšně rostoucí Please The Trees, chystající již své třetí LP , ale také dva projekty bývalé členky vokalního sdružení Kačkala Petry Podlahové. Po sedmi letech spolupráce s Henrikem Lafrenzem (Jungs & Mädels) vypustili jako Birdiana debutové EP The What Were We Thinking a s mateřskou kapelou na mateřské Gaffa dlouhoočekávané album Na značky (Silver Rocket). Od ceny nula až dle kapacity vašich kont je můžete podpořit na níže uvedených odkazech.
Modrá je dobrá, v Americe tráva a údajně i barva nadějě, pěl kdysi ex-agent Rony. A snad proto do této barvy oblékl londýnský label Rocket Girl reedici loni vydaného minialba Black Earth That Made Me, vytunelovaného dalším povedeným agentem, jistým Robertem, jinak zdařilým zlodějíčkem značky Disaro. Nejenže tento neseriózní podnik již oklamal řadu předobjednatelů prvního „witch-housového“ vinylu na světě, tak ale i jejich další tituly hledají adresy novým majitelů velice těžko. Ale zpět k White Ring, temně elektronickému projektu, jehož život začal před necelými pěti lety v New Orleans. Tam Bryan Kurkimilis oslovil skrz tzv. sociální sítě seattlovskou zpěvačku se strašidelným hlasem Kendru Maliu (King Dude - Slaves) a začaly vznikat první společné nahrávky, víceméně remixy (NIN). Větší mediální pozornosti se dvojice dočkala ale až po zakotvení v Brooklynu a vydání splitového 7“ Roses (oOoOO – Seaww) na jaře 2010. Ze Švédska (Emotion) se na podzim natáhli ke kanadským Hi-Scores Recording Library pro Suffocation EP s remixem dua Unison a pak .... naše výše uvedená a kriminálem smrdící černota Black Earth That Made Me, šplhající na burzách k nehorázným cenám. Šest skladeb, rozšířených v aktuální edici (500 ks, 45 rpm) o koncertní povinnost Suffocation. Dnes již úsměvné The Great Witch 'n' House Swindle klaustrofobické vzpomínky, které letos v nových vokálních barvách představil např. americký hiphopík Noah Raymond Brickley alias Noah23 (č.7). Čekáte-li však netrpělivě na první oficiální White Ring 2012 LP, pak v Texasu působící Handmade Birds vám tuto situaci mírně zpříjemní. V rámci White Label Series právě vydávají 12“ Hey Hey, My My / Felt U (250ks, 180g, 45 rpm), jehož A-strana byla v originále zaznamenána již před více jak třiceti lety na albu Rust Never Sleeps (Neil Young & Crazy Horse, Reprise Records). Výborná předělávka, která extraligovou fyzičku WHITE RING potvrzuje na 100%!
Žijeme v divné době. Předvánoční ipsaci již od čtvrtého adventu přebírá (ve vší úctě) téma Václava Havla, s jehož dnešním rozloučením skončí mediální estráda (o kterou by pravděpodobně nestál) a začne život po Havlovi. Doufejme, že jeho poslední drama zasazené do nejjemnějšího času v roce otevře většině našeho národa zaslepená srdce a nezůstane jen u konzumní sounáležitosti. I když mé pesimistické odhady mají k zprofanovanému výroku o vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí hodně daleko. Každopádně netruchlete, nesmutněte, ale radujte se a naplno užívejte mystiky Vánoc. Jinak vás ta vyosená společnost semele.
I když přes samoobslužné vytížení nestíhá Dan Svizeny (Blackhawks, Nude Beach) leštit zrakem vlastní obuv, s aktuálním albem Lately posunul své původní lo-fi experimenty do „čistého“ shoegaze srdce konce osmdesátých let. Pod přezdívkou Cough Cool jej od roku 2009 provází řada kazet, z nichž asi největší pozornosti se dostalo letošní stopadesátikusové edici Clausen (Not Not Fun Records) a free beko singlu Months, zařazeným jak na minialbu Epic Dreams (2010 Mirror Universe Tapes, 99 ks), tak i na žhavém 12“ Never Say Sorry. Pardon, Lately (300 ks). Původní název totiž první vinyl Cough Cool nevystihl tak, jak skutečně z(s)ní. Pomalu a jistě, jištěn značkou Bathetic Records!
A1. Pete Perez A2. Got A Show A3. Sup Girls In The 60's A4. Watery Mirror A5. Months A6. Lately
B1. Biggest Loser B2. July B3. Between Streets B4. UFO Tornado B5. Older B6. Back In Time B7. Wrong Songs
Ještě než Kurt Wagner představí evropskému publiku naživo „své“ jedenácté album Mr. M (Merge / City Slang Records, 20.02.2012), mohou si fanoušci legendárního coutry-orchestru Lambschop zkrátit čekání poslechem jedné vynikající kazety, kterou pod pseudonymem Coupler natočil jejich kytarista a varhaník Ryan Norris (Hands Off Cuba). Jedná se o první, víceméně „filmovou“ kompozici složenou pod tímto názvem a realizovanou v nákladu sedmdesáti kusů na Nashville/LA značce No Kings Records. Vedle Hobbledeions (Scott Martin), Sugar Sk*_*lls (Ben Marcantel) a autora unikátních obalů Geoffreye Sextona, se během půlhodinového zážitku setkáte také s půvabnou a hudebním rodokmenem velice posilněnou songwriterkou Corney Tidwel, jejíž neodolatelná křehkost Wagnera doprovodí např. i 28. února v Linci (Posthof)!
A1. The Valley Of The Elders A2. Ton A3. Fluss A4. Dartmoor A5. Swarm
B1. Gardening B2. Equestrian Legs B3. Klang B4. Sehnsucht
Dva roky po spuštění newyorského projektu Catamaran se jednadvacetiletý studentík Vincent Brunetto konečně dočkal svého prvního alba, které díky jemným plavebním vlastnostem zvládá i ty nejvyšší vlny současného retro-electra. V nákladu sta modrých kazet jej vydala velice uvolněná značka z Los Angeles MJ MJ Records (Andy & Charlie), myslící skrz digitální verze i na podobně (jako já) sockovité posluchače. Vedle remixů pro Dana Caseye (Yalls - Runs In The Family) a dvojici Dotsun Moon (And I Rest) si na hodně, ale hodně výbornou plachetku vyrobenou v connecticutských loděnicích určitě mnozí rozpomenou po vsáknutí skladeb Pastels a Shadow Boxer, zařazených již loni na beko/Amdiscs předvánoční kompilaci. Dvaapadesát minut bez ztráty jediného procenta – to je eponymní CATAMARAN!
Představovat jednu z nejzásadnějších kytarovek přelomu 80. a 90. let MINULÉHO STOLETÍ je pravděpodobně pro většinu hudebních fanoušků asi zbytečné, ale podat informaci o jejich nově potvrzených (ač festivalových) koncertech považuji za naprostou povinnost. Takže Hurricane / Southside (DE) a Sziget (HU)!!!
Beroun (Pirates Press) - Portland (Sweating Tapes) – Praha (Ruzyně). Pravděpodobně nejkratší a nejrychlejší trasa, po které se k tuzemských posluchačům dostane v obalu od brazilského umělce Joao Machada (autor níže uvedeného klipu #1) vinylová verze Kiss Of The Fang (300ks). Nepočítáme-li víceméně garážovou várku stovky loni u Needs More Ram Records (Captain Ahab) vydaných kazet, jedná se o první EP, prezentující v kanadském Vancouveru usazenou dvojici Natasha (gotik zp, kytary) / Sam (vše ostatní) jako představitele neodolatelného synth (DM)-post-punku (Joy Division). Přesvědčivě tajuplný debut!
Aural Sects je americký net-label, který mezi mraky VOLNĚ poletujících strašidel zařadil také skladbu Golden Arms (Haruki Tamesue), a to rovnou ve čtrnácti „různých“ verzích. Tak nasedat ...
Vzhledem ke své minulosti mohou aktéři newyorsko-londýnského projektu Miracle působit na některé ze svých fanoušků minimálně odvážně. Jejich první „jiné“ podněty začaly vznikat již před pěti lety během společného amerického turné, kdy Steve Moore (Titan, Gianni Rossi, Lovelock) vystupoval pod hlavičkou Zombi a Daniel O'Sullivan (Mothlite, Ulver, Æthenor, Sunn O))), Miasma & the Carousel of Headless Horses) jako klávesista britských Guapo. Debutového EP Fluid Window se dočkali letos na jaře u londýnských novinářů House Anxienty (Jaimie Hodgson, James Knight), kde po remixovém 2x12“ The Visitors (The Field, Fennesz, ...) vyšel i aktuální 7“ v barvě růžové Good Love. Skvělý depešácko-seriálový pop, který jistě ocení i rockové publikum legendárních Blue Öyster Cult, jejichž skladbu Veteran Of The Psychic Wars si Miracle vypůjčili z třicet let starého alba Fire Of Unknown Origin (Columbia). Mimochodem, Good Love v Stay+ úpravě si můžete pořídit volně zde.
A. Good Love (45 rpm, 4:02) B. Veteran Of The Psychic Wars (33 rpm, 5:22)
Máme-li v čase vánočně rekapitulujícím vzpomenout některá z letos nejvíce posilujících jmen, pak by se určitě nemělo zapomenout na osvětimskou rodačku, která koncem devadesátých let stála u zrodu glasgowské kapely Hassle Hound. Přestože soubor dá o sobě občas i slyšet, a to prostřednictvím berlínského labelu Staubgold, zpěvačku Elu Orleans potkáte v současné době především jako sólistku. Debutovala v roce 2008 s neprávem opomíjenou deskou High Moon Low Sun (Setola di Maiale), po které si však tato lo-fi multiinstrumentalistka vše vynahradila u francouzské značky La Station Radar. Na následovníka chválou překypujícího Lost (2009) se čekalo až do letošního května, kdy se objevila stokusová edice kazet NEO PI-R (v současné době vycházející taktéž pod Clan Destine Records na 12“) a splitové překvapení s Dirty BeachesDouble Feature (Night-People Records). Zhruba před měsícem uzavřela život free net-labelu beko (In The Night / Nocturne / Song For Beko After It’s Dead), ovšem hodláte-li proniknout ještě hlouběji, šáhněte po aktuálním titulu Mars Is Heaven (300 vinylů) do francouzského podzemí (La Station Radar / Atelier Ciseaux). Koncepční album postavené na sci-fi povídce amerického autora Raymonda Bradburyho Mars je nebe! (1948), zahrnující mj. předělanou skladbou polských punkerů Brygada Kryzys (Take My Hand, LP Cosmopolis, 1992) je pro mě zatím tím nejsilnějším momentem, které v Brooklynu usazená umělkyně doposud nahrála. Navíc na texty opatřené fotografii se seznámíte s historií její rodiny. Vynikající, vynikající, a to nejen jako dárek nejbližším!
A1. Black And White Flight A2. Mars Is Heaven - Part One A3. Planet Mars A4. Take My Hand
B1. Mars Is Heaven - Part Two B2. Into The Woods B3. Falling B4. Wonderful Us
Když Jarvis během jejich marné cesty do Prahy (Jam ‘96) plácal cosi o neo disco kýči, nebral jeho vize nikdo vážně. Teď končí rok 2011 a mnozí se možná právě pod těmito disco-koulemi protancují do toho nového. A není vyloučeno, že i s aktuálním tisícikusovým UK-CDmixem (75'), který pro 100% Silk opět smíchal neworleanský producent Sir Stephen (Fleur De Lis, Manchild). Disco 2012 (1995)!
01. Bobby Browser - Smooth Druide 02. Polonaise – Trocadero 03. Malvoeaux - Fatal Games 04. Fort Romeau - Jack Roklin 05. Sir Stephen - Move That Body 06. Innergaze - Shadow Disco 07. Magic Touch – Clubhouse 08. Cuticle – Flair 09. Pharaohs - Flutter and Moan 10. Octo Octa - Deep Hurt 11. Ital - One Hit 12. Maria Minerva – Gloria 13. Strategy - Starry Night 14. Body Double - My Life
K novince projektu Active Child, jehož jediným oficiálním aktérem je pouze Patric James Grossi, jsem přistupoval velice opatrně. Trochu jako dítě, netoužící poznat skutečnost kolem tajemství Vánoc. A snad právě tento čas mi napomohl poodhalit realitu You Are All I See, díky které se mohla rozplynout jedna srdeční záležitost Sun Rooms (Mirror Universe Tapes) a společně s Curtis Lane (Merok Records) a 7“ remix-splitem (School Of Seven Bells) přiřadit tohoto losangelského umělce mezi už víceméně nudou zavánějící 80’s synth-disco módu. Mohla, ale mírně předpokládaná zklamání se naštěstí nenaplnila. Pod producentským dohledem Ariel Rechtshaida a hostujícího bubeníka Garretta Raye (oba Foreign Born) tak vznikl křišťálově čistý opus, s jehož citově naléhavým vokálem v jedné ze skladeb vypomohl také Tom Krell, bodující pod pseudonymem How To Dress Well. Přestože You Are All I See na vrcholech celoročních hitparád pravděpodobně nenajdete, jedná se o album znamenité a vynikající. Bez většího přehánění jej považuji za jeden z nejdokonalejších debutů letošního roku a kdybych měl zavzpomínat, horší než HegartyhoI Am a Bird Now (2005 Secretly Canadian ) rozhodně není. Moje vánoční před-překvapení #1 vyšlo u tamních Vagrant Records (Eels, PJ Harvey, Alkaline Trio).
A1. You Are All I See A2. Hanging On A3. Playing House (feat. How To Dress Well) A4. See Thru Eyes A5. High Priestess
B1. Ivy B2. Way Too Fast B3. Ancient Eye B4. Shield & Sword B5. Johnny Belina
(iTunes bonus) 11. Diamond Heart 12. Body Heat 13. Playing House (Chad Valley Remix) 14. Hanging On (Live at WFUV)
Sotva co zmizelo před pár dny vydané debutové album The New Lines, přichází Hewson Chen už s další omamnou dávkou. Ta dostala název Witches' Milk, vznikla ve spolupráci s Michael Donofrio (bicí, kyt, bas, kl.) a nese známku minneapoliských Moon Glyph (Lee Noble). A protože se jedná o limitovanou edici 150 kazet, není čas příliš otálet. - I když se jedná „jen“ o minialbum.
Žádný Senegal, Kuvajt, Brooklyn, ale posel mimozemských civilizací – Fatima Al Qadira. Stvoření, které nás nedávno kontaktovalo skrz pseudonym Ayshay. Genre-Specific Xperience, aneb pohled/poslech tam někam do (třeba) budoucnosti, kde kromě kybernetických chorálů frčí jako u nás hip-hop/dubstep/elektronika. Oproti prvnímu setkání tentokrát však „promlouvá“ hlasem newyorského labelu UNO a míří více do mystického rozjímání TriAngle Records, Phantasma Disques a jim podobným. GSX1! - po převedení znamená dokonalé
A1. Hip Hop Spa (4:24) A2. D-Medley (6:51)
B1. How Can I Resist U (3:33) B2. Vatican Vibes (5:16) B3. Corpcore (3:23)
Opomeneme-li díky Au zatížení letu neschopné Slavíky a jim příbuzné mimozemšťany, lze najít aktuální hudební dění pouze mezi dvěma základními póly. Tím prvním je oblast s pod původními jmény i více jak půl století přežívajících interpretů a kapel a pak část, kde umělec dokáže během jednoho večera představit i tři své naprosto rozdílné projekty. Pochopitelně že s odlišnými názvy. Hewson Chen je tak někde na rovníku. V New Jersey usazený skladatel, kytarista a zpěvák vynikajících The New Lines začínal na sklonku devadesátých let v indie-electro-rockových Alsace Lorraine a Vitesse (Darla Records), ze kterých před třemi roky vzešel šestičlenný soubor, působící oficiálně jako trio (Rene Dennis – kl, Michael Donofrio - bicí). Debutovali v lednu 2010 pro francouzský net-label beko, s volným Ivy King lákali posluchače na jejich čerstvě zřízené stránky bandcamp a až letos v létě zaznamenali skladby Please Fall In Love / A Lonely Industry a Off Axis (split s Still Corners) na sedmipalce. Koncem října se objevila další volně dostupná The Phylactery of a Spring Street Malkontent, přinášející s sebou navíc konkrétnější datum ohledně vydání dlouhohrajícího 12“. A tak se zrodila All That We See And Seem. Geniální fúze, resp. infúze, jemně tlačící do vašich žil snivě kytarovou historii a další iontové roztoky. Přípravky (300 ks), vyvolávající mj. flashbacky nepilotovaných družic (A7) a vylodění v Normandii (B6). To vše na prestižní klinice Dominica Martina The Great Pop Suplement!
A1. The Convenience of Numbers A2. The Grim Smile of the Five Towns A3. Incidental 93 A4. Strain Theory A5. The Year of the Nines A6. Incidental 121 A7. Voyager Program 1977
B1. All That We See and Seem B2. A Hunter's Penance B3. Incidental 34 B4. A Structure of Repeated Displacements B5. Identity and Non-Identity B6. The Falaise Gap B7. Buildings to Photograph
Co se hudebního tempa týče, není sedmadvacetiletý Daniel Woolhouse alias Deptford Goth zrovna nejrychlejší. Nasadil směrový úhel loudavých TriAngle Records, osobní hodnocení vylepšil s remixy pro brooklynské Computer Magic a Kanaďana Michaela Tuckera (Blood Diamonds) a k realizaci svého prvního EP Youth II už Milo Cordella (The Big Pink) z Merok Records nemusel ani moc přemlouvat. Aktuální 12“ pojal trochu jako testovací látku určenou pro nové žáky/posluchače, které v romanticky melancholickém květinářství nepodlehnou jen krásky v minisukních. Úchvatný úkaz z jihovýchodního Londýna (Peckham), přibližující spíše některé ze skvělých Moby/The Beta Band momentů, než samotnou „sektářskou“ elektroniku (Holy Other).
Ještě než si všichni staří dobří Depešáci dočkají své události roku, kterou jim prostřednictvím debutového singlu Spock (Album Version, Edit Select Remix, Regis Remix, DVS1 Voyage Home Remix, XOQ Remix) nadělí 30. listopadu dvojice VCMG (Vince Clarke, Martin Gore) a digitální label Beatport/Mute, mohou stejně jako neo-synthpopová a 80’s disco parkety si nepamatující generace šáhnout po novince losangelských The Present Moment. Záměrně uvádím množné číslo, protože ještě na letos v březnu vydaném černobílém 12“ The High Road stál Philipp Muench docela v pozadí a o baskytaristovi (Isul Kim) s bubeníkem (Garey Snider) nepadlo téměř ani slovo. Pro aktuální Loyal to a Fault si tedy Scott Milton zvolil opět osvědčeného a víceméně už stálého člena TPM Münchena (Synapcape) a s třistakusovou edicí černých vinylů, doplněných o vložené a otextované A2 plakáty, vystřelili hodně vysoko. Teda, pokud si nevystřelili z těch, co si myslí, že tahle hudba ještě nikdy nezněla. Každopádně novince zaznamenané též na kazetě (Chondritic Sound-Soliders Disease), jejíž virtuální a (i) volně dostupná verze je rozšířena o dva bonusy, přidávám rozhodně větší váhu, než zmiňovanému super-grupáči VCMG. To mi věřte!
(12“, mp3) A1. The Start (2:56) A2. Rejection (4:54) A3. Cheap Thrill (4:24) A4. The Distance Between Us (2:56) A5. Alone (3:32)
B1. A New Day (4:34) B2. Intrigue (4:31) B3. Loyal To A Fault - Vince Clarke Edit (3:11) B4.Careful What You Wish For (4:14) B5.Precision (3:44)
(mp3 bonus) 11. Stealer (3:44) 12. Feast On Fire (4:36)
Dánští Le Fiasko prolétli hudební scénou tak rychle, že je naživo viděl jen málokdo. Nechali za sebou pouze jedno experimentálně rockové album stejného názvu (11/2008 Speed Of Sound), které v Politiken pasovali za jednu z nejdůležitějšícgh nahrávek tamní scény a dále základ pro polovinu svých členů, pokračujících pod pojaponštěným jménem Pinkunoizu. Debutové album Free Time Volume One (Time Is Like A Melody / Lacuna Island / Dairy Queen / Death Is Not A Lover) vydali / nevydali v říjnu minulého roku na značce Morningside Records a po úchvatném vystoupení na londýnském dvorci Full Time Hobby (EATC) získali nabídku pro natočení prvního 12". Třískladbové Peep EP vzniklo ve složení Jakob Falgren (kyt, kl, bas), Jaleh Negari (bicí), Andreas Pallisgaard Hansen (kyt, zp) a Jeppe Brix Sørensen (kyt) a jak naznačil obal od Søren Hviid Melsen, o porci psychedelické fantazie posluchači rozhodně nepřijdou. Navíc folkově snivé podhoubí tuto halucinogenní smaženici prodlouží i do dalších smyslových orgánů.
A1. Time Is Like A Melody (3.48) A2. Everything Is Broken Or Stolen (7.53) B1. Dairy Queen (10.54)
Pod evidenčním číslem SW98 si Susan Matthews vydala před několika málo dny na svém labelu remixové 2cd, prezentující šestnáct nových pohledů na její původní experimentální tvorbu. Za účasti několika aktérů této mimořádné kompilace proběhla také nedávno oslava SOR50, z čehož vyplývá, že Motion.Silence.Echo patří MAXIMÁLNÍ DOPORUČENÍ!
CD1-1. My Name Is Safe In Your Mouth (Nick Grey remix) 04:28 CD1-2. Un Performance de Leurre originally titled A Decoy Performance (Rainier Lericolais remix) 03:01 CD1-3. A Dysfunctional Hush (Fabrizio Modonese Palumbo remix) 04:30 CD1-4. Where Birds Come To Die (George Rogers remix) 07:58 CD1-5. Joy's Farewell (M remix) 02:54 CD1-6. Summer's Faith In Summer's End originally titled Summer’s Over (Alistair Crosbie remix) 07:14 CD1-7. Flinch (Daniel Park remix) 02:56 CD1-8. Blistered Moonlight (Tony Wakeford remix) 06:45
CD2-1. King Of The World (Andrew Paine remix) 03:30 CD2-2. The River Is Flowing originally titled On Gwendraeth Fach (Marco Lucchi remix) 04:38 CD2-3. The Lie That Holds Up The Sky (Matthew Shaw aka Tex La Homa remix) 06:03 CD2-4. Earth Stammers (The Dead Mauriacs remix) 06:44 CD2-5. Slow Corrosion originally titled Hushed Corrosive/Lifelore (Shaun Blezard aka Clutter remix) 05:48 CD2-6. Time Will Leave Me Behind (Clint Newton aka Beed and Fascia remix) 07:51 CD2-7. Almost February (David Wright Lagrone aka 1000 Aeroplanes Crashing In The Night remix) 03:09 CD2-8. Veiled (Damon Shulman remix) 05:40
V době zveřejnění níže uvedené výzvy asi mnozí netušili, že Pájovo poník Kuba bude novým ministrem průmyslu. Ať žije 17. listopad, Danek a všichni strýčkovo „podobně“ příbuzní.
Trochu z ruky, ale zato spoustu dalších nových inspirací přinese na sklonku roku (29.-30.12.) třetí LA párty FMLY Fest ($15). Kromě níže uvedených „hvězd“ z oblastí D.I.T. (do-it-together) a D.I.Y. (do-it-yourself) je už nyní k mání aktualizovaná oficiální a volně dostupná kompilace, nebo-li FMLY FEST MIXTAPE.
Pangea :: Pregnant :: So Many Wizards :: Lovely Bad Things :: Truman Peyote :: Vacation Dad :: Philip Seymour Hoffman :: Emily Reo :: Birthdays :: Jack Littman :: VerBS :: Professor Calculus :: Twin Steps :: Stay Cool Forever :: Kid Infinity :: FIDLAR :: Oregon Bike Trails :: Yohuna :: M31 :: Gothic Tropic :: DUDES :: Oh Fortuna :: Blackbird Blackbird :: Dream Panther :: Gibbons and the Sluts :: W-H-I-T-E :: Ana Caravelle :: Geoff Geis :: Halloween Swim Team :: Dark Sea of Awareness :: POWERAXE :: Kid Static :: VISION QUEST :: Cosmonauts :: TRMRS :: Kynan :: Ahkiyyini :: Gangi :: Michael Parallax :: TGRBLD :: NRK Collective :: Steffaloo :: Messy Sparkles :: Cab 20 :: Lady Lazarus ::
Ještě do soboty 19. listopadu bude v hlubocké galerii Knížecí dvůr ke zhlédnutí výstava jihočeského rodáka a fotoreportéra MF DNES Slavomíra Kubeše. Poetická zátiší, kouzelná příroda a další (pouze) krásy světa otírající se o tenkou, ovšem ne do kýče prolomenou hranici přirozenosti. Vstupné je opět dobrovolné a jako bonus doporučuji za výstavními zdmi na konci chodby navštívit „stálou“ expozici trofejí, nazvanou Kingdom of Paul Long.
Když koncem minulého roku James Ferraro (The Skaters, Lamborghini Crystal) představil své už asi třicáté album Night Dolls With Hairspray, hypnagogičtí popíkáři zajásali. Jednak šlo o první nahrávku během jeho tříleté sólové kariéry vydanou na dvanáctipalci a pak vedle vlastního labelu New Age Tapes (Summer Headrush 2009 Series) se vzájemně zviditelnili s newyorskými Olde English Spelling Bee. Nahrávka, jejíž podobný výsledek jsem si stačil „smích(at)“ pomocí sotva dýchajícího dvojčete (přenosný kazetový magnetofon s rádiem) a několika starých Emgetonek (do konce 80. let snad nejhorší audiokazety dostupné na našem trhu) za jedno poopilecké dopoledne. Značně přeceňovaná deska, kterou v těchto dnech střídá značka Hippos in Tanks a titul Far Side Virtual. Zde v Kalifornii usazeného zvukového oprašovače, při(vz)pomínajícího tak trochu americkou aktivistku Angelu Davisovou s hustým knírem, potkáte coby tvůrce svého doposud nejčistšího a nejpřitažlivějšího ohlédnutí do historie elektronické hudby, vyšperkovaného několika „nepostradatelnými“ zvuky současných softwarových programů. Tisícikusový čirý 12“ o hmotnosti 180g, jehož „živé“ provedení by po letos zrušeném vystoupení na CT3 mohlo všechny tuzemské příznivce JFKonečně a řádně uspokojit.
A-strana 1. Linden Dollars 2. Global Lunch 3. Dubai Dream Tone 4. Sim 5. Bags 6. PIXARnia And The Future Of Norman Rockwell 7. Palm Trees, Wi-Fi and Dream Sushi 8. Fro Yo And Cellular Bits 9. Google Poeises
B-strana 10. Starbucks, Dr. Seussism, And While your Mac Is Sleeping 11. Adventures In Green Foot Printing 12. Dream On 13. Earth Minutes 14. Tomorrow's Baby Of The Year 15. Condo Pets 16. Solar Panel Smile
Vedle několika hudebních projektů a loni spuštěných Sonic Oyster Cassette je Andrew Paine znám především jako duše Sonic Oyster Records. Pět let jedinečně balených nahrávek, padesát titulů. Patřičný důvod, proč oslavit tyto kulaté cd-r narozeniny s těmi nejbližšími. Jejich seznam se zatajeným dechem „přečtete“ za sedmdesát minut. Jen o něco málo déle trvalo na konci října rozebrátí všech těchto „padesáti“ kousků.
01. Richard Youngs & Andrew Paine – Another Great Burst of Popular Enthusiasm (3:16) 02. Alistair Crosbie – The Queen of Hearts & Terror (3:50) 03. The Zero Map with Wellington Squares - Live Expert (4:42) 04. Buddha on the Moon – Autumn (4:05) 05. Andrew Paine – Christmas 72 (4:54) 06. Susan Matthews – Shimmer (4:26) 07. Bolide – Monday Night is Ladies Night at the Firing Range (2:35) 08. Clutter – Flood of Numbers (4:52) 09. Matthew Shaw – Wildwood (2:30) 10. Brian Lavelle – Liminal (4:15) 11. Astral Social Club – City Steel (3:56) 12. Richard Youngs – Save the Happy People (3:00) 13. Andrew Paine – The Church of Harp Lee (3:22) 14. Will Klingenmeier – Impressions of the Light (3:22) 15. Book of Shadows – Nektar (4:06) 16. Sindre – Falling into Nothing (4:54) 17. Smoke Jaguar – Untitled (5:16)
Ten kdo včera večer zavítal do žižkovského klubu Final a ponořil se do jeho sklepních prostor, mohl se tak stát svědky ojedinělé návštěvy z Los Angeles. Kapely, jejíž diskografii sice bez problémů spočítáte na prstech jedné ruky, ale v tomto případě méně znamená rozhodně více. Camella Lobo alias Tropic Of Cancer. Přestože naprostou většinu doposud realizovaných skladeb nahrála společně s Johnem Mendezem (Jasper), svou vůbec první evropskou výpravu podnikla s protagonistkou Dva Damas Taylor Burch. Během více jak půlhodinového audio-vizuálního setu svůdně stydlivé duo představilo materiál zkompletovaný částečně na cd The End Of All Thing, určený právě k v pátek po deseti zastávkách v Berlíně končícímu turné. Nevím jak jinde, ale na zvukařskou pohromu, připomínající tuzemskou premiéru dnes již neexistujících TAP, holky asi jen tak nezapomenou. Každopádně příští koncert Tropic Of Cancer si oproti jiným současným „zázrakům“ oprašujícím post-punkovou a jinou minulost určitě nenechám ujít! O úvod večera, pořádaného Letmo Productions, se v Praze místo Mushy, Die Selektion, či HTRK představil brněnský kábr 7OM45 (aka TooMuch).
Intro – Temporal Vessels – Life At Sea – Be Brave – Victims – A Color – Court Of Dev – Chrome Vox
The End Of All Thing (2007 – 2011, cd1 Downwards) 01. The Dull Age 02. Victims 03. Be Brave 04. L.O.V.E. Feelings (cover Soft Cell) 05. Distorted Horizon 06. Awake 07. Chrome Vox
Tak tohle tihle dva vzorní kloučci smíchali dnes během dějáku. ++++++ S†ree† Urchin Chancer§ na úkor CDR.
01. ASSS – White Eyed 02. Spastic Joy – Ulthar 03. I†† – Cø††øn 04. Ouija – Sarah Tonin 05. The Pheromoans – Darby Joan & Fosters 06. Neonates – Tres 07. Wetdog – Derelict 08. Hey Colossus – Old No 7 09. Ela Orleans – My Friend Angel 10. Modern Witch – Running 11. The KVB – Slow Death 12. Meddicine – Black Night 13. Dead Gaze – Eternally Down 14. King Dude – The Black Triangle 15. Among The Bones – Jessie Cluster
Řecko - „bohémská“ země, tak trochu prozrazena třeba filmem Platónská akademie (režie: Filippos Tsitos, 2009). Naprostá pohoda, klídek ... a trošku dluhů. Asi jako všude ve „vyspělém“ světě. Kromě zpráv o údajně nejnetahavějších Balkáncích však z Helénské republiky přicházejí také příjemnější informace, např. o fungujících FABRIKÁch a v těchto dnech právě čím dál více zviditelňovaném jménu Keep Shelly in Athens. Jak je asi v tamním prostředí zvykem, jedná se o mírně zavádějící název dvojice, čerpající inspiraci v downbeatové elektronice let devadesátých. Takže žádná Shelly, ale vokalistka Sara P., angažována hudebním producentem, užívajícím pseudonym RPR. Debutovali na sklonku minulého roku s 12“ EP In Love With Dusk (500 ks) u texaského labelu Forest Family, v únoru navázali anglickým 7“ Hauntin‘ Me / Song To Cheer You Up (Transparent, 300 ks), o dva měsíce později zareagovalo Japonsko částečně kompletující eponymní zelenou kazetou (Sixteen Tambourines Records, 150 ks) a zatím poslední „vzpomínkový“ kousek podpořili Loud And Quiet Cassette na splitu s Disclosure. Po této pětasedmdesátikusové edici z konce srpna připravili Keep Shelly in Athens znovu pro značku z Dallasu novinkové EP Our Own Dream, a to na stříbrných (250 ks) a bílých (250 ks) vinylech. Ač oficiálně má 12“ vyjít až 14. listopadu, už dnes tuto jejich doposud nejpromakanější nahrávku s hlasy moře seženete asi jenom digitálně. Ale neklesejte na mysli. Koukněte k londýnským Planet Mu, kde ještě před Vánoci mladá (ne)táhla slibují prodloužení pohodičky o další dvanáctipalec Campus Martius (Solar Bears - Cub KSIAK Remix / The Chains / Campus Martius / Struggle With Yourself!!
a-strana 01. Lazy Noon (3:36) 02. Our Own Dream (4:54) 03. ABADABAD - California Birds (Keep Shelly in Athens remix) (3:33) b-strana 04. DIY (3:44) 05. Fairytale (3:07) 06. A) The Rogue Superhero B) Ready To Pay The Price (4:46)
