Dream Division - Transcend (Polytechnic Youth)

Tom McDowell je takový londýnský odkaz/odraz legendárního Johna Carpentera. Vedle své hudebně filmové tvorby (Vessel, Death Walks On Nitrate, Nightjar,...) figuruje též coby soundtracker DREAM DIVISION a majitel labelu Attracted Vinyl, kde coby první nahrávka vyšla druhá deska Jacka Goldsteina (ex- Fixers), který se spolupodílel na dnes už volně dostupném debutu Dream Division (11/2016 Live From Camp Arawak). Po následujících "krátkometrážních" titulech (Mosura 11/2017, 48°55'14.2"N Enter / Exit 7/2018, Value EP 8/2018) vychází opět u Polytechnic Youth ne o moc delší, ale oficiální LP debut Transcend, který McDowellovu "úchylku" v analogových postupech (Roland Juno 6, Korg Mono/Poly, Yamaha DX7, Moog Sub) vystřelil až k meziplanetárním cestovkám, kde zkoumání psychedelických stran mysli přívádí posluchače až k představám o sledování 80's sci-fi béčkovek.

Vynikající psych-elektronika, kterou doporučuji nejen k delším Lucasovým cestám od Slunce (Mars, Jupiter, Saturn, ...) a zpět.

A1. System Message : Welcome To The Interplanetary Mind Travel Experience (00:48)

A2. Aspatial (02:59)

A3. Quantum Rip (05:06)

A4. System Message : Internal Vision (00:13)

A5. Interplanetary Mind Travel (05:00)

A6. Leaving Orbit (00:48)

A7. Beyond The Virtual Void (02:35)

B1. System Message : Android Failure (00:41)

B2. Override (03:20)

B3. Floating Into The Abyss (05:17)

B4. System Message : Mind Core Offline (01:31)

B5. Eternal Form (02:55)

Zvíře jménem Podzim - Září (Indies Scope)

Jakub König je textař, blogger, podporovatel šumavské divočiny, copywriter, flipbooker (Když piješ ...), autor komiksu (Anjel) a knih (NAty, Zvíře jménem Podzim), z nichž ta druhá navazuje na eponymní LP debut Zvíře jménem Podzim (11/2017 Indies Scope), reprezentující jeho hudební tvorbu (Kittchen, ex-Obří broskev). Coby ZJP spolupracuje opět stejně jako v Kittchen s Aid Kid a Tomášem Neuwerthem, které v této podzimní lásce doprovází dalších čtrnáct spřátelených duší (Marie Kieslowski, Marie Puttnerová, Terezie Kovalová, Ondřej Mataj, ...). Rozlučková a vlastně neplánovaná dvojka Září vyšla 21. září a oproti jedničce mnohé fanoušky tohoto barokního orchestru překvapí. S výběrem slovenského producenta s londýnským titulem (SEA Institute) Jonatána Pastirčáka (aka Pjoni, Isama Zing), se nahrávka díky jeho experimentální elektronice posunula do světových lovišť, kde na český "elektropop" těžko narazíte. Ono totiž tohle Září plné jemných pocitů, naděje a "primitivních" sdělení je tak výjimečné, že na podobně fascinující tuzemskou nahrávku jsem letos zatím nenarazil.

Křest alba v kompletní "orchestrální" sestavě, doprovázený německou písničkářkou Juné Cocó, proběhne 1. listopadu v pražském Paláci Akropolis (EuroConnections) a vedle CD nosičů si snad už odnesete i jeho vinylovou verzi.

Takže doporučuji všemi dvaceti, a to nejem posluchačům souborů Zrní, Dalekko, Priessnitz, Bratři Orffové, Lenka Dusilová & ... a Houpací Koně.

P.S.

Níže uvedený klip k písni Černou (LP č.1) uslyšíte i v úspěšném českém filmu Úsměvy smutných mužů, který podle knihy Josefa Formánka natočil Dan Svátek.

01. Září (02:5)                                     

02. Vlčí srdce (04:38)                     

03. Malej Měsíc (06:21)                                                

04. Psí sny (02:47)                                            

05. Zářící (07:59)              

06. Podzimní pes (02:47)                                              

07. Nejsme sami (04:17)                                                

08. Potápějícím (04:58)                

             

The Living Eyes - Peak Hour Traffic / Almanac (Episode Sounds / Anti Fade Records)

V australském Geelongu nepotkáte jen National Wool Museum, chráněný záliv, nedaleký Brisbane Ranges National Park a všudypřítomnou pohodu, ale též nezávislý štítek Anti Fade Records, kde tamní The Living Eyes vydali již tři alba (The Living Eyes - 4/2013, Living Large - 1/2015, Modern Living - 11/2017). Ač v počátcích měl jejich garážovej rock 'n' roll navíc ještě hlavního zpěváka (Dylan Murray), dnes si kapela vystačí jen ve čtyřech (Billy Gardner - zp/kyt, Dayle Herbert -bas, Nicholas Hill - bicí, Mitch Campleman - kyt) a s přibývajícími léty "voní" jako Michal Šebek z Pelíšků. O jejich aktuální a z mého poslechu nejvydařenější  7" Peak Hour Traffic / Almanac (500 ks) se podělily Anti Fade Records s tokijskými Episode Sounds, kde tahle nahrávka předznamenávající nové album získala zcela odlišný obal, zachycující tzv. Velké chilské zemětřesení (Gran Terremoto de Chile) ve Valdivii ze dne 22. května 1960. S punkovou Peak Hour Traffic / Almanac to nebudete mít jiné. The Living Eyes s vámi totiž také pořádně zatřesou.

A1. Peak Hour Traffic (02:18)

B1. Almanac (02:14)

Ezra Furman - Twelve Nudes (Bella Union)

Letos nás sice tento kalifornský folk 'n' punk písničkář mine, ale mnohé určitě ne jeho páté a pro mne prozatím nejlepší album Twelve Nudes. To stejně jako obě předchozí nahrávky (Transangelic Exodus 2/2018, Perpetual Motion People 6/2015) vyšlo u londýnských Bella Union a vzniklo víceméně ve stejné sestavě, jako všechny předchozí "sólovky" (Ezra Furman & The Boy-Friends, Ezra Furman & The Visions), kterým předcházela studentská (Tufts University) kapela Ezra Furman and the Harpoons. Ta fungovala zhruba pět let, zanechala čtyři folk-rockové tituly (Beat Beat Beat - 2006, Banging Down the Doors - 2007, Inside the Human Body - 2008, Mysterious Power -2011) a stala se takovou nultou hudební kapitolou tohoto hermafroditního provokatéra. Svůj nový život tak odstartoval před sedmi lety u Bar/None Records s nahrávkou The Year Of No Returning (2/2012), kde orazítkovali i následující Day Of The Dog (10/2013), ale větší pozornosti se mu dostalo až po úspěšných koncertech v Británii, kde jej oslovil zmiňovaný label Bella Union. A věřím, že punkově syrová Twelve Nudes, kde Ezru Furmana kromě alkoholu a cigár doprovázejí pod náznem Band with No Name opět Sam Durkes (bicí), Jorgen Jorgensen (bas) a Ben Joseph (kl), zaboduje také u nás. Nejlépe naživo v některém ze "zaplivaných" klubů.

A1. Calm Down aka I Should Not Be Alone (02:22)

A2. Evening Prayer aka Justice (02:55)

A3. Transition From Nowhere (03:11)

A4. Rated R Crusaders (02:16)

A5. Trauma (03:07)

A6. Thermometer (02:05)

B1. I Wanna Be Your Girlfriend (03:29)

B2. Blown (00:55)

B3. My Teeth Hurt (02:31)

B4. In America (02:10)

B5. What Can You Do But Rock n Roll (02:32)

Feu Follet - Le Champ Des Morts (Blackjack Illuminist Records)

Pro fanoušky metalu a post-punku není Alberich Blaising asi neznámou. O to víc překvapí jeho čerstvý projekt Feu Follet, který s "profláknutými" Hercynia Silva či Ghord nemá téměř nic společného. Ještě tak možná trochu s military industriálem Puanteur De Charnier, ale i tak je jeho aktuální synth post-rock víceméně ambientní sci-fi tváří tohoto ve francouzském Nancy usazeného hudebníka. Sólovka Le Champ Des Morts vyšla v červenci nedaleko konečné berlínského S-Bahnu (Königs Wusterhaus) u Blackjack Illuminist Records, kde mj. najdete i stejně staré album italského multi-instrumentalisty Thiago C. Desanta (aka Phantoms vs Fire). Ač o dopis bohatší první kapitola My Mind As Your Amusement Park je stále plná fascinujících zvukových obrazů, ručně pomalovaná kazeta Le Champ Des Morts mě skrz své analogové syntezátory a autorovy vazby k místům z jeho minulosti dostává ještě do vyšších emociálních prožitků .... (polí mrtvých).

A1. Le Champ Des Morts (02:59)

A2. La Dame Des Eaux (03:04)

A3. Le Sotré (02:42)

A4. Nantosuette (02:40)

A5. La Queue Du Loup (05:30)

A6. Le Pont Du Perdu (02:50)

B1. Mi-Bête Mi-Forêt (04:27)

B2. La Roche Du Sabbat (02:53)

B3. Rupt (04:36)

B4. Les Terres Noires (03:25)