Saint Jude - Signal (Slow Dance Recordings)

 

 

 

Zhruba tři roky před vznikem uměleckého kolektivu Slow Dance fungovala v Londýně rock'n'souloulová kapela zpěvačky Lynne Jackaman Saint Jude, která vydala pouze jediné abum Diary Of A Soul Fiend (9/2010) a svou činnost ukončila krátce po umrtím kytaristy Adama Greena na rakovinu. Pod stejným názvem Saint Jude debutoval v říjnu 2019 s eponymním EP londýnský DJ a producent Jude Woodhead, který hrával už na jedněch z prvních Slow Dance akcích ve skladišti v západním Londýně. Od té doby víceméně součást Slow Dance Recordings, kde vyšlo i jeho druhé EP Bodies Of Water (4/2021), spojené s tím prvním (Saint Jude 10/2019) a s mezinárodní společností tmwrk pro realizaci vinylové verze.  

Debutové album Signal vytvořil Saint Jude během "plodného" lockdownového období a dle vlastních slov je autoportrétem o dospívání v době politické krize a společenských změn. Titulní skladbu Signal zde najtete ve třech provedeních v podání různých vokalistů, kterých na nahrávce napočítáte celkem osm (např. Sarah Downie z kapely Drug Store Romeos), a to vč. bonusového sedmipalce. Woodheadovy intimní texty ponořené do ambientního triphopu zde tak vytvářejí pocit o navázání kontaktu minulosti s nejistou budoucností. Pro mě určitě smysluplnější signál, než jaký ke mně neúnavně vysílá současná vláda. V pokojně pokorném světě Saint Jude jsem našel klid a útěk před nechutnou realitou. Tenhle Signal raději vůbec nevypínejte. Bude vám líp. 

 

A1. Does ft. Aga Ujma (03:07)

A2. Halfway ft. Sarah Downie (04:41)

A3. Late Summer ft. Aga Ujma & HALINA (03:22)

A4. Signal ft. Trim (02:17)

A5. Barrel of a Gun ft. Aga Ujma (03:26)

 

B1. Signal ft. Louis Culture (01:02)

B2. No Angels ft. HALINA (03:47)

B3. Feedback Song ft. Sarah Downie (02:50)

B4. What You Don't Want Me To Be ft. ZekeUltra (04:18)

B5. Signal ft. HALINA (01:32)

B6. Rosa (03:23)

B7. To Repel Ghosts (03:26)

 

BONUS 7"

A. Garden ft. Fredwave (03:20)

B. Alright, All Tied (02:36)

How Yes Now - Small Talk (Jolly Turtle)

 

V rámci únorového turné se k nám vrátili zástupci alternativní balkánské hudby How Yes Now, probouzející dosud ne zcela zapomenutého ducha někdejší jugoslávské mládeže, která se prostřednictvím kapel jako DOBRI ISAK vzhlížela v západních post-punkových kapelách. Její revoltu vůči bolševickému režimu (a my jsme si právě zvolili bývalého komunistu za prezidenta) tak může dnešní mladá generace poznávat v nových a modernějších verzích. A především ve svobodné zemi. O to se víceméně snaží již šest let i další záhřebské uskupení Parnepar (ex - Žblj Mozaik), vydávající u hardcore-punkových Doomtown Records, které má s How Yes Now aktuálně naprosto stejné složení (Marko Jusup aka Jura Pura Puričević - zp/kyt, Anamaria Rončević - zp/bas, Ivan Andrašić - bicí). Rozdíl najdete snad "jen" v nechorvatském zvuku How Yes Now a Puričevićových anglických textech, zaznamenaných na debutovém miniminialbu Small Talk (3/2022 Vesela kornjača nebo-li Jolly Turtle), obsahujícím kromě ilustrací Lovro Škiljiće (aka Biblical Violence Illustrations) též dvouskladbové demo p (9/2021). Každopádně rodný jazyk Parnepar si můžete užít na letošním multižánrovém festivalu Fluff Fest v Rokycanech.

A1. How (01:17)

A2. Small Talk (00:42)

A3. Sound Guy (01:26)

A4. Man Without Tatoo (01:06)

A5. Under The Rug (01:23)

 

B1. New Kids In Town (01:00)

B2. My Dad (02:36)

B3. Sugar (00:59)

B4. Strike (01:13)

 

How Yes Nov (24.02.2023 Výměník1, České Budějovice)

 

Hotel Lux - Hands Across the Creek (The state51 Conspiracy)

 

Co já vím, tak Люксъ byl jeden z moskevských azylů pro "nepřizpůsobivé" komunisty, z nichž většina stejně někdejší stalinistické čistky nepřežila. Jestli se touto historkou inspirovali Hotel Lux nevím, ale během jednodenní "opilecké" chůze z Pompey do Londýna se toho dá poznat opravdu hodně. Po jedné takové, ze které už nebylo návratu, vznikl základ "nejtrpělivějších" postpunkerů na jih od Londýna. Jejich předcovidové období reprezentují sedmipalce The Last Hangman / Pulp (11/2017 Too Old For This Records), Daddy / Berlin Wall (5/2018 Big! Score) a DIY produkce English Disease / Charades (8/2019), po kterých sice přišla uzávěra, ale též zářez u londýnského kolektivu Group Therapy (skladba Pulp) a především výborné EP Barstool Preaching (8/2020 Nice Swan Records). Jak by řekl některý z našich "předních" politiků - vyslaný signál k novým zítřkům, který v aktuálním složení Lewis Duffin (zp), Cam Sims (bas), Sam Coburn (kyt/kl), Craig MacVicar (bicí), Max Oliver (kyt), Dillon Home (varhany/housle) dokládá brilantní LP debut Hands Across the Creek, podpořený londýnskou značkou The state51 Conspiracy. Deset plus jedna flexi "upovídaných" hitovek, doplňujících řadu žánrově již provařených objevů (Idles, Fontaines D.C., Squid, Dry Cleaning, The Murder Capital, Shame, ...). Provařených, ale stále skvělých. Mimochodem, těm posledním zmiňovaným dnes vychází u Dead Oceans třetí studiovka Food for Worms.  

A1. Old Timer (03:01)

A2. Common Sense (03:48)

A3. National Team (03:33)

A4. Eastbound and Down (04:03

A5. Strut (03:41)

 

B1. Morning After Mourning (02:31)

B2. An Ideal for Living (03:31)

B3. Points of View (03:37)

B4. Eazy Being Lazy (04:05)

B5. Solidarity Song (04:29)

 

BONUS (flexi disc)

11. Vice (03:13)

 

Hotel Lux (Lewis Duffin) - The Great Escape Festival 2018 (The Haunt, Brighton)

 

M(h)aol - Attachment Styles (TULLE)

 

Krátce po vydání skvělého EP Gender Studies se loni v letě připomněli dublinští "piráti" M(h)aol, a to singlem Bored of Men z chystaného LP debutu Attachment Styles. Ten se právě objevil na jejich holčičím labelu TULLE (Constance Keane) a svou optimistickou punk-nasraností pokračuje ve snaze upozorňovat na sexuální a další druhy násilí. Tenhle svůj "feminismus" i zde zaměřují na materiální a fyzické aspekty, definující tzv. patriarchální útlak. Attachment Styles je záznam o sociálním spojení, pochopení útlaku žen (muži nejsou výjimkou), sexuální identitě, sebepřijetí, "zavedených" podivnostech (tolerance obtěžování) a léčení traumat ze znásilnění a dalších forem sexuálního násilí. Jsou-li The Slits považovány za minulost (kořeny) feministického punku, pak M(h)aol dávají obrovskou nadějí pro budoucnost. A to nejen v umění, ale především v řešení problémů, kterými se zabývá řada s M(h)aol (Róisín Nic Ghearailt - zp, Constance Keane - bicí, Sean Nolan - kyt, Zöe Greenway - bas, Jamie Hyland - bas) spojených neziskovek (Dublin Rape Crisis Centre, Rape Crisis Network Ireland, National Sexual Assault Treatment Units, Kinergy Sex Abuse & Rape Counselling, Rape Crisis England & Wales, ...).

💓💓💓💓💓

A1. Asking For It (02:19)

A2. Bored of Men (03:46)

A3. No One Ever Talks To Us (02:37)

A4. Bisexual Anxiety (02:16)

A5. Therapy (02:46)

A6. Nice Guys (05:10)

 

B1. Kim Is A Punk Type Dog (00:41)

B2. Cowboy Honey (05:14)

B3. Femme (03:33)

B4. Period Sex (07:31)

 

The Slits (RIP Ari Up) - Offset Festival 2009