Venkovský učitel (2008) - Bohdan Sláma

Stopadesátka drobících, mlaskajících a posrkávajících diváků dnešní (17.3.2008) českobudějovické předpremiéry třetího celovečerního (koprodukčního) filmu Bohdana Slámy Venkovský učitel si mohlo v prostorách hvězdného kina, po povinné a nekonečné čtvrthodinové Cinexpress reklamě, vychutnat více jak dvě hodiny, s podtitulkem Každý někoho potřebuje. Nevím, zda novinka potřebuje zrovna takové konzumní prostory, ale snad se dostane snímek i před zraky „obyčejný“ život nežijící diváky, očekávající Táňu, Aňu, srandovního Jardu a Bolka (a třeba i Lolka), nebo debilního Lišáka.

A právě poslední zmiňovaný, vlastním jménem Pavel Liška (učitel) odehrál po boku Zuzany Bydžovské (Marie) a neherce Ladislava Šedivého (syn Marie) jednu ze svých nejlepších a hlavně pro něho netypických filmových rolí. Jako gymnázijní profesor odchází z Prahy do malebné jihočeské vesničky učit na základní školu přírodopis, aby utekl od svého nevydařeného milostného života, matky učitelky (Zuzana Kronerová) a tatíka včelaře (Miroslav Krobot). Zde se setkává se statkářkou Marií a jejím synem, milujícím jednu z jeho bývalých pražských studentek Berušku (Tereza Voříšková), s ředitelem (Miloš Černoušek) místního pedagogického sboru, s novou (starou) bytnou (Zdena Kučerová) a s ex-sex-přítelem, kterého hraje Marek Daniel. A příběh může začít…

Venkovský učitel je o hledání lásky, přátelství, pochopení, toleranci, ztrátě sebevědomí a umění umět odpouštět. Bohdan Sláma (námět, scénář, režie) sice natočil „další obyčejný“ pohled na život kolem nás, ale tentokrát vrací naší domácí kinematografii původní, asi dvacet let hledanou upřímnou tvář. Odpustím-li mojí úchylku na neplacení učinkujících při nastupování do autobusů a díky velkému rozpočtu postavené dekorace, architektonicky nezapadajícího stavení do okolního prostředí, dávám pět plných ulit.